Tegra 3 vs. Tegra 4: Vyplatí se upgradovat? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Dnes si ukážeme, jak velký rozdíl je vlastně mezi procesory Tegra 3 a Tegra 4, které se v současné době nachází ve velkém množství tabletů. Právě Tegra 4 se ale prozatím netěší takové oblibě jako její předchůdce – je to tím, že by byly rozdíly tak malé? To si názorně ukážeme a přitom zrecenzujeme tablet Toshiba Excite Pro.
Jak už jsme uvedli, největším lákadlem Tegry 4 je bez debat inovovaný grafický čip, který nově nabízí neuvěřitelných 72 jader v konfiguraci 48:24:4 (pixel shader:vertex shader:pixel pipelines). Druhá největší změna je pak zajisté využití nové architektury jader CPU, kdy jsme se místo ARM Cortex-A9 dočkali mnohem efektivnějšího řešení v podobě architektury ARM Cortex-A15. Nyní se na všechny změny detailně podíváme a popíšeme si je.
Změna architektury
Začneme rovnou krátkým pohledem na jádra – těmi jsou nově ARM Cortex-A15. Ta stejně jako ARM Cortex-A9, která de facto nahrazují, zvládají vykonávat instrukce mimo pořadí, tedy out-of-order, ovšem efektivněji, než tomu bylo u Cortexu-A9. Například takové instrukce FP/NEON byly v případě Cortex-A9 vykonávány pouze in-order, zatímco Cortex-A15 s nimi umí pracovat i mimo pořadí.
Jádra ARM Cortex-A15 nabídnou také integrované L2 Cache (maximálně až 2 MB), což je další rozdíl oproti staršímu Cortexu-A9 – ten využíval samotných IP bloků. Jádra si také poradí s adresováním až 1TB fyzických disků. Pokud vás zajímá čistě výkon, ten je oproti jádrům ARM Cortex-A9 až dvojnásobný, oproti jádrům ARM Cortex-A7 až trojnásobný.
Kdo si myslí, že se procesory s jádry ARM Cortex-A15 nachází pouze v tabletech a smartphonech, je na omylu. Jádra jsou totiž velmi univerzální a procesory na nich vystavené najdeme například i v serverech či chytrých televizorech.
4 + 1
Stejně jako Tegra 3, tak i Tegra 4 nabídne čtyři jádra (tedy vlastně pět). Je totiž vybavena i pátým doplňkovým jádrem, které je spuštěno v případě nejméně náročných úloh. Takt jednotlivých jader je stejný a nastaven maximálně na 1,9 GHz, i když v některých přístrojích můžeme vidět i nižší takt, což je případ i naší Toshiby Excite Pro. Doplňkové páté jádro pak běží na taktu podstatně nižším – pohybuje se mezi 700 až 800 MHz.
Zde tedy moc změn oproti Tegře 3 nenastalo – dokonce i zvýšení pracovní frekvenci procesoru je nižší, než se očekávalo. Nárůst činí jen okolo 400 MHz (pracovní frekvence Tegry 3 se též u vybraných přístrojů lišila). V tomto ohledu tak Tegra 4 zaostává za současnou špičkou, za kterou můžeme považovat procesory Snapdragon od Qualcommu, jenž zpravidla nabídnou až o 500 MHz vyšší takt.
Mnohem účinnější grafika
Velkým lákadlem má být u Tegry 4 nárůst grafického výkonu. Ten je oproti Tegře 3 opravdu masivní a Nvidia se tak konečně může měřit i s nejvyspělejší konkurencí. Používá neuvěřitelných 72 jader, což jsou ve skutečnosti jednotlivé komponenty Vec4 ALU.
Tegra 2 pracovala s pouze s jednou Vec4 vertex shader jednotkou a jednou jednotkou Vec4 pixel shader (čtyři jádra). Tegra 3 zdvojnásobila počet pixel shader jednotek (4 +8) a Tegra 4 už šest vertex jednotek (FP32, 24 jader) a čtyři Vec4 pixel jednotky (FP20, 48 jader). Výsledkem je tak šestkrát více ALU jednotek, než nabízela Tegra 3. To vše přitom běží na frekvenci 520 MHz.
Velké zklamání však u mnoha fanoušků Nvidie vyvolala skutečnost, že Tegra 4 plně nepodporuje OpenGL ES 3.0. To však Nvidia okomentovala tím, že využití OpenGL ES 3.0 ve světě mobilních her bude ještě nějaký ten čas trvat.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
