Dell Alienware M14x – legenda už brzy i v Česku | Kapitola 5
Seznam kapitol
Produkty s logem mimozemské hlavy a označením Alienware tu rozhodně nemáme moc často. Ještě před několika lety by byl zázrak takový produkt vůbec recenzovat. Díky spojení tohoto malého výrobce s velikánem Dell se však jejich produkty dostávají i do menších zemí a koncem letošního roku se dokonce počítá i s oficiálním prodejem u nás.
Nesmíme ale zapomenout ani na konektorovou výbavou, kterou nabízí Alienware velmi slušnou. Více využívaná bude asi levá strana, takže tou začneme. Konektory mají pro svoje umístění opravdu dostatek prostoru, jelikož tloušťka spodní části bez displeje je nadprůměrná a není tedy problém nabídnout takřka cokoliv. Alienware zvolil jako základ výstupy pro připojení LCD nebo televize, najdeme zde tedy standardní VGA konektor a také jeden HDMI. A aby toho nebylo málo, tak ještě Mini-Display Port.
Nadprůměrně ale působí i audio výstupy, jelikož mimo standardní dvojice 3,5“ in/out jacků přidal výrobce ještě jeden výstupní, takže není problém připojit např. dvojicí sluchátek nebo repro a sluchátka současně. Úplně první v pořadí dostupnosti je však 9-in-1 čtečka paměťových karet, která se bude hodit určitě řadě uživatelů. Malém bych také zapomněl na takřka povinnou výbavu, tedy USB konektor. Bohužel ale ve standardu 2.0.
Druhá stran už takové množství konektorů nenabídne, ale i přesto potěší. Zde se totiž ukrývá dvojice vysokorychlostních USB 3.0, které k takto vybavenému notebooku patří v podstatě povinně. Doplňuje je ještě ethernetový konektor RJ45 a zámek Kensington. Na pravou stranu se však musela vměstnat ještě optická mechanika, která je typu slot-in, takže médium se vkládá do černé štěrbiny skrz čistící kartáček. Toto řešení je naprosto ideální dle mého názoru. Jedinou výtkou je pak nemožnost volby Blu-Ray mechaniky, která by se k dané konfiguraci hodila více, než obyčejná DVD-RW.
Poslední konektor, který ještě nebyl jmenován, je samozřejmě ten napájecí a ten je umístěn v zadní částí notebooku. Jedná se o poměrně velký konektor, který mi připomíná značku HP. Totožná je dokonce i přítomnost indikační LED přímo na konektoru, která symbolizuje stav nabíjení. Svítí modrou barvou.
Vzadu je také umístěna mřížka odvětrávání chlazení z útrob přístroje, takže hluk není při běžné používání tolik patrný. Co mě hodně překvapilo, je však hlučnost samotná. Notebook mi povětšinou fungoval bez spuštěného ventilátoru, pouze při opravdu výrazné, anebo dlouhodobější zátěží sepnul a to v takové míře, že byl takřka neslyšitelný.
U herních notebooků se častěji setkávám s permanentním hučením, které při zátěži jen přidá na intenzitě. Zde nemohu mít absolutně žádné výtky k hlučnosti. Z ventilačního otvoru ale odchází vzduch opravdu výrazně ohřátý, takže na stůl se po delším hraní za notebookem nedalo ani sáhnout. Těžko tedy soudit, jak se bude chlazení chovat po čase, kdy se zanese prachem, apod.
A tím mám pocit, že jsme se dostali na konec popisu vzhledu a zpracování notebooku. Zmínit však musím ještě ergonomii používání. M14x je sice mobilním zařízením, ale díky rozměrům a hmotnosti 2,92 kg jej asi nebudeme přenášet příliš často, tedy nikoliv extra ochotně. Na druhou stranu jde ale stále ještě o nejmenší herní notebook ze stáje portfolia Dell. Samozřejmě je ještě v nabídce 11“ model, ten však z důvodu zmenšení radikálně snížil výkon. M14x ale dokáže stále nabídnout konkurenceschopný výkon v těle rozumně velkém a ostatními parametry odpovídajícím 15“ notebookům od jiných výrobců.
Kdo tedy patří mezi natolik nadšené hráče, že o tuto možnost nechce přijít ani např. při jízdě vlakem, je M14x velmi vhodnou volbou.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
