Nejlevnější tablety v testu I. – vyplatí se za dva tři tisíce? | Kapitola 7
Seznam kapitol
Tablety výrobců jako je Apple nebo Samsung jsou propracované, vyladěné a krásně designované. Jenže stojí hromadu peněz. Na trhu jsou ale modely menších značek, které se snaží zákazníka nalákat nízkou cenou. My jsme vybrali pět nejlevnějších a postavili je proti sobě. Vyplatí se šetřit? A který nabídne hodně muziky za málo peněz?
Na co ještě nesmím zapomenout, je baterie. Point of View bohužel použilo poměrně slabou baterii Li-Pol baterie (2600 mAh). S ní jsem spokojen nebyl vůbec. Výrobcem uváděných 4,5 hodiny provozu nebylo možné dosáhnout ani náhodou. Vždy jsem se dostal maximálně na 3:45 při minimálním použití a s nejnižším jasem displeje. Otřesná je ale také doba nabíjení, protože do 100% se tablet nabije až za dlouhé 3,5hodiny. To mi připadá jako dost velký nepoměr.
Když jsme si probrali hardwarovou stránku tohoto tabletu, pojďme jej také zapnout a vyzkoušet softwarovou nabídku. Předem musím upozornit, že zde zobrazené obrázky jsou fotografiemi. PlayTab2 se mi totiž nepodařilo připojit k PC přes AVD Manager, takže nebylo možné udělat screenshoty. Alespoň ale máte představu, jak vypadá zobrazení v reálu.
Výbava je zde ale o něco lepší.
Jak již bylo několikrát zmíněno, tak tento tablet je vybaven nejvyšší verzí Android OS – 2.3 Gingerbread. Oproti předchozím verzím v podstatě nabízí jen lepší správu prostředků, i když o tom by se dalo dost pochybovat. Z uživatelského pohledu se změnila virtuální klávesnice a přibyla podpora HTML5 videí. Já jsem však se softwarovou klávesnicí poměrně bojoval, za což ale nemůže operační systém, spíše nastavení od výrobce, protože díky velkým ikonám je klávesnice dost malá a často jsem se dopouštěl překlepů.
Úvodní nabídka je ale bohužel strohá podobně jako u M7U, vidíme zde pouze lištu pro vyhledávání na Google a trojtlačítko, přes které je možné vstoupit do menu, nastavení nebo spustit prohlížeč. Pokud se ale rozhodne přidat nějaký ten widget, tak těch je zde v nabídce přeci jen o něco více. Není tedy problém nechat si zobrazit hodiny nebo kalendář.
Menu je o několik ikonek bohatší. Minimálně je to již zmíněná aplikace pro ovládání webkamery/fotoaparátu. Najdeme tu ale konečně už i aplikaci pro vstup do AndroidMarketu, takže není třeba využívat jen webový prohlížeč. To samé lze říci i o souborovém správci, který je zpracovaný velmi dobře, přehledně a intuitivně. Pro uživatele, kteří si rádi prohlížejí videa online, je zde i aplikace pro přístup na YouTube. Video se zobrazí při poloze na šířku na fullscreen, při otočení se zobrazí další informace. Vše funguje rychle a ovládání je více, než jednoduché.
Hlavně AppsCenter mě velmi potěšil.
Standardní aplikace jako kalendář (s propojením na Google Kalendář), budík, e-mailový klient, apod. fungují samozřejmě perfektně a nesetkal jsem se s problémem. Jen mi chyběl Angry Birds, které slibuje výrobce. Samozřejmě je možné tuto hru stáhnout, ale zase se objevila nějaká nesrovnalost.
Co se týká webového prohlížeče, tak ten v tomto případě fungoval naprosto korektně. Za celou dobu používání se mi nestalo, že by se nějaká stránka zobrazila s chybou a zvládá i flash animace. Dobře fungovalo i otáčení displeje, jen mi stále vadila snaha výrobce o větší zobrazení – díky tomu musíte častěji posouvat jak vertikálně, tak horizontálně. Point of View už navíc nevyužilo trackball, takže není jiná šance na ovládání, než dotykem. A zde jsem občas hodně bojoval, displej totiž nedokázal příliš dobře reagovat na posun a místo toho dotyk vyhodnotil jako stisk. Pořád se tedy vracet zpět časem opravdu leze na nervy. Opět problém levného rezistivního displeje.
Abych tedy řekl pravdu, i když je PlayTab2 vybaven softwarově lépe, ať už mám na mysli novější verzi OS nebo více předinstalovaných aplikací, rozhodně se mi lépe pracovalo s M7U, jejíchž displej reagoval o něco lépe a navíc posloužil i trackball.
YouTube klient je také super doplňkem.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
