Nejlevnější tablety v testu I. – vyplatí se za dva tři tisíce? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Tablety výrobců jako je Apple nebo Samsung jsou propracované, vyladěné a krásně designované. Jenže stojí hromadu peněz. Na trhu jsou ale modely menších značek, které se snaží zákazníka nalákat nízkou cenou. My jsme vybrali pět nejlevnějších a postavili je proti sobě. Vyplatí se šetřit? A který nabídne hodně muziky za málo peněz?
Druhý testovaný tablet, jehož cena je jen o málo vyšší než u M7U, je PlayTab ve své druhé verzi od společnosti Point of View. Tady už rozhodně nelze mluvit o noname, protože tento výrobce patří již ke stálicím producentů všemožné elektroniky. Díky tomu se dá předpokládat, že by mohl být vyšších kvalit.
Koho překvapuje nízká cena u „značkového“ produktu, tak důvody budou asi pravděpodobně dva. První je, že se stále jedná o velmi jednoduchý tablet se starším operačním systémem, i když je pravda, že právě PlayTab2 je jediným zástupcem, který nabízí Android ve verzi 2.3. Druhým důvodem je pak samotná politika výrobce. Ten totiž podle všeho zastává názor, že jediným způsobem, jak zaujmout zákazníky v konkurenci produktů Applu a dalších firem, je jednoduše nízká cena. Vždyť i za tuto cenu je možné na tabletu vydělat, protože výrobní náklady jsou ještě o dost nižší.
Tak pojďme se podívat na obal. Ten je oproti předchozímu kousku také o poznání propracovanější. Příjemně barevný s množstvím nápisů a ikon. Potěší hlavně specifikace produktu vyznačení na boku krabice. Obal je sice poměrně nedůležitý, ale alespoň máte při koupi pocit, že si pořizujete něco opravdu hodnotného, nikoliv produkt z tržnice.
Po otevření krabice vykoukne ihned 7“ tablet, zabalený ale v pěnovém sáčku, který dobře brání proti poškození. Okolo je ještě chráněn pěnovým rámečkem. Pod tabletem a kartonovou přihrádkou se skrývá příslušenství. Bohužel ani v tomto případě není kdovíjak bohaté. Za standard lze totiž považovat sluchátka (v bílém provedení) a samozřejmě USB kabel a nabíjecí adaptér (5V). Mimo toho je ještě přibalena redukce z microUSB na standardní USB konektor a manuál. Ten je 80-ti stránkový, ale bohužel chybí český překlad, takže buď anglicky, nebo rusky. Když se tedy člověk zamyslí, je krabice až zbytečně velká.
Když se podíváme na zařízení samotné, tak v tento okamžik přichází po úvodním nadšení zase trochu zklamání. PlayTab2 totiž působí tak trochu levným dojmem. Když vezmu v potaz, že ZED M7U vyrobil nějaký pochybný výrobce, ale i přesto mu dodal solidně ergonomický design, tento tablet by snad dokázalo navrhnout i dítě ve škole. Prostě kus plastu bez jakékoliv nápaditosti. Navíc jsou použity snad nejobyčejnější plasty, takže ani dotyku nejde o nic extra příjemného.
Design je však velmi podobný iPadu, protože čelní plocha je v prostoru kolem displeje černá – lesklá. Zadní kryt, který přecházejí i do stran je pak matně stříbrný a po okrajích jemně zaoblený, tedy podobně jako u Applu. Ten ale vypadá opravdu o poznání luxusněji. Navíc méně kvalitní plasty se projevily i při běžné manipulaci. Kryt totiž stále vrže a praská, čehož se není možné zbavit, tablet totiž nerozděláte. Zadní stranu dále zdobí výrazné logo výrobce.
PlayTab nabízí jako jediný microHDMI konektor.
Velikostně lze PlayTab2 považovat za průměrný, rozměry jsou 203 x 113 x 13 mm, kdy velmi příjemná je především malá tloušťka. Hmotnost je pak přesně 330g, což je z testovaných tabletů nejméně (o pár gramů). Rozhodně bych ale uvítal ještě hmotnost o něco snížit, ale je jasné, že to půjde už jen těžko. Co je lehčího, než plasty?
Pod obrazovkou najdete několik ovládacích prvků. Jedná se o trojici tlačítek, která jsou umístěna po pravé straně displeje, pokud máme tablet v poloze na šířku. Jedná se o standardní MENU, domeček a zpětnou šipku, takže nic nového pod sluncem, prostě androidovská tlačítka. Co je však příšerné, je hlučnost těchto tlačítek a jejich tuhost. Pro stisk je totiž nutné vyvinout značný tlak a správné stisknutí poznáte podle výrazného zvuku spínače. Sice je asi těžko zmáčknete nechtěně, ale používání není nejpraktičtější a zvuk zmáčknutí zní v prázdné místnosti jako prásknutí bičem.
Mimo těchto tlačítek najdeme ale ještě další dvě na boku přístroje, ty vypadají o poznání decentněji, ale zachovávají si hlučnost při používání. Jedno samozřejmě slouží pro zapnutí, respektive oživení ze spánku. Druhé – kolébkové tlačítko, je zde pouze pro manuální ovládání hlasitosti reproduktorů. Na hraně, ale té boční/spodní, se nachází také všechny ostatní konektory. Rovnou prozradím, že právě PlayTab2 je, co se týká konektivity, vybaven nejlépe.
Mimo standardního microUSB konektoru a slotu pro microSD paměťovou kartu nabízí totiž také miniHDMI konektor. Nejsem si sice jistý, jak často bude právě tento typ konektoru využíván, každopádně příslušný kabel už si musíte pořídit sami. Naopak mě ale opravdu mrzelo, že výrobce použil pro audio pouze 2,5" jack na místo častěji používaného 3,5". Jste tedy odkázáni buď na redukci, anebo na dodávaná sluchátka.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
