Test Asusu EeePad Transformer – výborný nápad! | Kapitola 6
Seznam kapitol
Až doteď chyběl Asusu v portfoliu produktů nějaký ten tablet, což je zvláštní, když se právě tento segment tak rozmáhá. Asus ale rozhodně nezůstává pozadu a když už má s něčím vyrukovat, je to hned velmi originální a nápadité. Nový Transformer je hybridem mezi tabletem a notebookem, vydrží až 16 hodin práce a navíc je za skvělou cenu.
Máme za sebou tablet jako samostatné zařízení, i když se samozřejmě ještě podíváme přímo na operační systém, nicméně nyní je na řadě připojitelná klávesnice.
Klávesnice je rozměrově velmi povedená a píše se na ní skvěle
O ní jsme si už řekli asi tolik, že co do hmotnosti, tak i do rozměrů je velmi podobná samotnému tabletu. Pravděpodobně vám bude divné, že i hmotnost je tak „velká“. Vysvětlení je však velmi jednoduché. Ona je to v podstatě nutnost, protože jinak by se celé zařízení v módu netbooku překlápělo, pokud bychom jej měli na stole vyklopený. Klávesnice však rozhodně není vyráběna tak, že by někde v těle obsahovala závaží, apod.
Její vyšší hmotnost je dána především použitým materiálem, jelikož celá horní plocha je z ocelového plechu, která zaručuje maximální pevnost, ze stejného materiálu je navíc i kloub. No a v neposlední řadě něco váží baterie. Ano, součástí klávesnice je ještě jedna přídavná baterie, proto lze tedy tuto část Transformeru označit za dokovací stanici. Pokud totiž v tabletu lidově řečeno „dojde šťáva“, stačí jej zapojit ke klávesnici a ta přetransformuje energii uloženou ve svojí baterii do tabletu. Klávesnice samotná pak v nevyužitém stavu energii nespotřebovává vůbec.
Právě díky tomuto faktu lze dosáhnout extrémní výdrže kolem 16 hodin (podotýkám reálné výdrže), protože energie dvojice baterií je znát. Tím ale rozhodně výčet vlastností dokovací stanice nekončí. Tím nejpoužívanějším prvkem bude logicky klávesnice. Externí klávesnici dnes koupíte k většině tabletů, nicméně se nedá příliš mluvit o nějaké extra ergonomii, případně plném uživatelském komfortu. V tomto se právě Transformer liší. Klávesnice je totiž plnohodnotná QWERTY včetně českých potisků. Plnohodnotná také svými rozměry, které se rovnají klávesnicím na většině dnešních netbooků. Psát na ní tedy není utrpení, ale naopak. Neměl jsem jediný problém si na ni přivyknout a všemi deseti prsty bez překlepů jsem se naučil psát za několik minut, jen si prostě zvyknout.
Jednotlivé klávesy mají navíc příjemné mezery, takže nedochází ani k dvojstisku, takže rozložení klávesnice je opravdu skvělé. Jelikož je Transformer založený na Androidu, tak byly nutností ještě i funkční klávesy. Ty jsou až na výjimky umístěny v prostoru řady F1 až F12. Najdete zde klávesu takřka na vše, od zapnutí WiFi a BT, přes printscreen obrazovky, ovládání multimédií až po zámek tabletu. Nechybí ale ani Androidovské tlačítko zpět a ikonka domečku. Nemohu však v žádném případě říci, že by mi kterákoliv z těchto funkčních kláves vadila. Jediným nezvykem byl pro mě krátký levý Shift, ale to samozřejmě záleží na tom, jakou klávesnici používáte běžně.
Klávesy jako takové jsou plastové v tmavším odstínu, než zbytek tabletu. Působí ale velmi kvalitním dojmem, mají jistý stisk a jsou velmi tiché. Příjemné je navíc cítit při stisku ocelový okraj, protože máte jistotu správného zmačknutí a navíc se nebojíte, že klávesy rozmáčknete.
Touchpad je dosatečně velký a nabízí dvojici tlačítek, jak to zná většina z nás
To, co rozhodně není standardem pro tabletové klávesnice, je touchpad. I to je jedna z věcí, která dělá z Transformeru v určitý okamžik plnohodnotný netbook. Touchpad má velkou plochu a příjemné ovládání. Na displeji se v případě jeho použití zobrazí modrý kurzor. Touchpad navíc nabídne dvojici tlačítek, která by našla svoje využití spíše u Windows, nicméně i Android se s nimi naučil pracovat. Levé tlačítko funguje logicky na „klik“ a pravé pak dle potřeby. Někde jako funkce „zpět“, jinde vyvolá menu, apod. I na ovládání touchpadem si tedy člověk zvykne velmi rychle, nemluvě o možnosti připojit externí myš.
USB mají krytky proti prachu, které se automaticky zavírají po vytažení konektoru
To souvisí s konektory, které dokovací stanice nabídne. Rozšiřuje totiž konektivitu tabletu dost zásadně. V první řadě je to čtečka pro plnohodnotné SD karty, jež se nachází na pravé straně, takže není nutné pořizovat hned microSD, ale např. fotografie s digitálního fotoaparátu jednoduše stáhnete přes kartu. Ještě zajímavější ale určitě bude dvojice USB 2.0 konektorů (po jednom na každé straně). Díky nim a tomu, že tablet používá Android 3.1, je možné používat externí úložná zařízení i bez externího napájení, takže např. externí disky nebo MP3 přehrávače. Nenašel jsem jediné zařízení, které by mi Transformer nebyl schopen připojit. Na USB portech jsou navíc praktické krytky, takže se do konektorů nepráší v případě nepoužívání a celek vypadá elegantněji. Efektní je především automatické zasouvání krytky, pokud odejmete konektor. Nefunguje to sice úplně 100%, ale efektně to působí.
Nabíjecí konektor dokovací stanice a indikační LED
Na levé boční části je pak ještě napájecí konektor, aby bylo možné celé zařízení nabíjet v modu netbooku. Konektor je navíc ještě doplněn malou indikační LED, u které dle barvy poznáte, jestli je baterie plně nabitá, či nikoliv (červená / zelená barva).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
