Wireless sluchátka: Jak se srazilo audio a technologie | Kapitola 7
Seznam kapitol
Někdy pozorujeme srážku starého a nového v přímém přenosu: Tradiční i nové firmy přicházejí se svými koncepty a vzniká něco nového. Viděli jsme to u počítačového audia, u moderních televizí a nově u bezdrátových sluchátek. Protože kabel je dneska už out a nosí ho jen podivíni, budoucnost je přece drátuprostá!
Novinky u bezedrátových sluchátek
Nejnovějším hitem je plně adaptivní ANC, která typicky nefunguje tak dobře jako ta fixní, ale zase se umí přizpůsobovat sama prostředí a dává vyrovnané výkony. Touhle cestou šel například Apple u modelu Airpods Pro a také vyšší modely Beats, kde to přináší zajímavé výsledky. Podobnou cestou jde i Bose, JBL a nebo Sennheiser, takže předpokládám, že se z toho časem stane standard.
Zajímavé je zjednodušování ovládání. Některé firmy, jako je Jabra, mají stále hodně komplikované a částečně nerekonfigurovatelné ovládání. U ostatních výrobců se nám usadily dva standardy ovládání tlačítky, řada vyšších modelů se ovládá dotykovou plochou (to je standardem hlavně u Sony) a pak tu máme svérázy, jako je Marshall, který používá joystick. Celkově se ale míří ke zjednodušení, což je hodně vidět u Apple / Beats, kde se na sluchátkách ovládá minimum věcí, zbytek se řeší přes hodinky.
Pokud jde o hodinky, u Apple je vidět dokonalá integrace v rámci jejich systému. Sluchátka se automaticky párují k hodinkám, pokud nemají telefon a jsou schopná jet z jejich zásobárny muziky, která se do hodinek přesypává automaticky z iPhonu podle toho, co posloucháte. Apple tradičně skrývá před uživateli technickou komplexitu, takže neřešíte připojení, protokoly, nic. Aby to fungovalo, musí telefon a hodinky odpovídat generacemi a OS určitým standardům, ale to je tak všechno, co vás trápí. Transparentní synchronizace hudby je ale dost super, pokud si plánujete třeba zaběhat jenom s hodinkami.
U Androidu je někdy problém v tom, že telefon i sluchátka mají až příliš mnoho možností, jaký protokol si navzájem zvolit. Párování obvykle probíhá transparentně, ale někdy vám spojení skončí v SBC místo AptX HD a nebo LDAC – a tam ještě někdy nemůžete ovlivnit kvalitu spojení. Někdy vám to dovolí nastavit aplikace výrobce sluchátek, jindy se v tom musíte povrtat sami. Implementace kodeků se navíc liší telefon od telefonu a není úplně snadné najít ideální kompromis mezi kvalitou a stabilitou, pokud to vůbec můžete ovlivnit. Tady jsou ještě docela rezervy.
Pokud jde o podání audia, hodně se to liší a to i mezi jednotlivými modely stejného výrobce. Dobrá zpráva je, že tradiční výrobci sluchátek se obvykle drží svého tradičního podání zvuku, což vám pomáhá v orientaci. Bose je přibásnutý, Sony typicky středové, B&W má svérázně pojatý bas a tak dále. Víte, na čem jste.
U těch ostatních to ale nevíte. Zvlášť u nových hráčů je to docela loterie, někteří se snaží balancovat sluchátka do určité akustické podoby, u jiných je to ale co pes to jiná ves, takže nelze doporučit značku, jenom jednotlivé modely. Tohle je dost problém. I u firem jako Apple nebo Razer se navíc podání sluchátek model od modelu diametrálně liší, což je pochopitelné vzhledem ke konstrukci: Otevřené špunty bez izolace pochopitelně zní úplně jinak než over ear s potlačením šumu – ale pak si musíte poslechnout každý jeden model, což často v podmínkách obchodu nejde.