O audiofilství a podobných závislostech
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek O audiofilství a podobných závislostech

O audiofilství a podobných závislostech | Kapitola 4

Michal Rybka

Michal Rybka

16. 3. 2018 03:00 143

Seznam kapitol

1. Ucho slyší 2. O netopýrech a lidech 3. Dvě zakrnělé uši 4. Hudební hluch 5. Pro každého něco

Audiofilství je výtečné a finančně náročné hobby, které v svých fanoušcích vyvolává silné emoce. Často až neadekvátní emoce, které byste od technicky laděných charakterů nečekali. Divoké souboje a diskuse mezi fanoušky ale maskují pravou podstatu toho, co znamená audiofilství – tedy lásku ke slyšenému.

Reklama

Správné zpracování audia je základ pro jeho pozdější dobrou reprodukci. A je to bod, kde vzniká většina problémů, protože pokud je původní nahrávka špatná, nepomůže vám ani svěcená voda. Rád říkám, že rozdíl mezi levnými a drahými audiosystémy je v tom, že na těch drahých zní špičkově namasterovaná hudba skvěle, zatímco ta, co byla namasterovaná blbě, zní stejně blbě jako na těch levných.

Osm zásad pro správné masterování hudby zveřejnil například blog UStudio. Ze všeho bych si dovolil vypíchnout jeden z velkých zločinů moderní hudby, „No Dynamic Range“ neboli masterování na hlasitost. Tento příšerný zlozvyk se začal šířit díky televizím a rádiím, kde vypukl pocit, že čím hlasitěji hudba hraje, tím spíše si zajistí pozornost. Tento typ masteringu ovšem potlačuje dynamický rozsah skladby a mění hudbu ve hluk, což vede řadu posluchačů k přesvědčení, že „starší analogové nahrávky byly lepší“. Nebyly ani lepší, ani věrnější, jenom nebyly tak příšerně dosrané postprocessingem, který se za každou cenu snažil zvýšit hlasitost nahrávky tak, aby zvítězil v „loudness wars“.

„Loudness wars“ dávají smysl u rádia anebo nejjednodušších přehrávačů a sluchátek, kde se snaží kompenzovat neschopnost zvýšit hlasitost přehrávání bez zkreslení. Solidní audiotechnika ale umí sama kvalitně zesílit nahrávku, aniž by nějak zvlášť trpěla její kvalita. Tím neříkám, že zvyšování hlasitosti je pro posluchače ideální, naopak od toho odrazuji, protože když si poškodíte sluch hlasitou hudbou, bude prostě v trapu a vy už neuslyšíte žádnou hudbu.

Podle foniatrů má negativní vliv na předčasnou ztrátu sluchu dlouhodobé vystavení zvukům přes 85 decibelů. Pro srovnání – hlasitý rozhovor má kolem 80 dB, koncert už ale 110 dB. Přiznám se, že úplně nechápu lidi, kteří chodí běžně na koncerty a nenosí špunty do uší – mě přijde hladina hlasitosti tak vysoká, že ji vnímám jako bolestivou.

O audiofilství a podobných závislostech
i Zdroj: PCTuning.cz

A ano, na koncertu na párty k launchi Kingdom Come Deliverance jsem si musel prostě ucpat uši, protože jsem si špunty zapomněl. Chodit na koncerty se špunty je divné, ale muzikanti to dělají taky, protože jinak o sluch vážně přijdou.

O audiofilství a podobných závislostech
i Zdroj: PCTuning.cz

Za nejlepší audio zážitek považuji ten, který vás maximálně izoluje od okolí, abyste nemuseli přidávat hlasitost, je věrný, dynamický a detailní – a přitom zní tak, jak se vám líbí. Nejde jenom o samotnou reprodukci hudby, ale i o mastering, konstrukci sluchátek či uspořádání poslechové místnosti. Zážitek se neskládá z jediného faktoru, ale z jejich kombinace – jinak se na něj bude dívat člověk, který tráví svůj život cestováním po světě a jinak programátor, který sedí celé dny ve svém grottu a může si vybrat sebevětší a sebetěžší sluchátkový zesilovač.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama