zachytavani-a-zpracovani-videa-pro-zacatecniky
Hardware Článek Zachytávání a zpracování videa pro začátečníky

Zachytávání a zpracování videa pro začátečníky

Mike

Mike

19. 1. 2005 00:00 55

Seznam kapitol

1. Co potřebujeme 2. Zachytávání pomocí analogových TV karet 3. Časté chyby při zachytávání 4. Zachytávání z DV zařízení 5. Editace
6. Uložení do AVI 7. Uložení do MPEG 8. Mastering 9. Závěr

Tento článek je určen především pro začátečníky, kteří ještě nikdy nezachytávali video do počítače. Pokusím se popsat obecný postup, popsat problematiku a doporučit některé programy, ale nebudu se zaobírat jejich používáním, protože to je účelem jiných článků. Kromě toho každý si po spoustě pokusů najde ten svůj "zaručený" postup a každému vyhovuje něco jiného. Také pro různá zachytávací zařízení se hodí jiné programy. Takže se pojďme pustit do práce.

Reklama

K zachytávání (nebo též nabírání, grabování, anglicky capture) potřebujeme zařízení, kterým video dostaneme do počítače. Závisí pak především na zdroji videa, jaké zařízení použijeme. Pokud potřebujeme zachytávat z analogových zdrojů, nabízí se nám několik řešení. Prvním a nejlevnějším je použití TV karet, které obsahují zpravidla tuner pro příjem TV signálu. Ty mají mnoho podob, nejrozšířenější jsou PCI karty, které jsou také z této skupiny nejvýhodnější. Ty totiž přežijí několik upgradů počítače, protože PCI sloty jsou většinou přítomny. PCI rozhraní je také dostatečně rychlé pro přenos nekomprimovaných dat video signálu. Tyto karty vyrábí např. firmy AVerMedia, Pinnacle, Hauppauge, ATI a mnoho dalších výrobců. Při koupi se rozhodně nevyplatí šetřit a kupovat neznačkové a nezavedené výrobce. Hardwarová stránka karet bývá sice často velice podobná, protože se používá jen několik typů čipsetů (např. Conexant BT878, Conexant CX?????, Philips SAA713x). Záleží totiž hlavně na kvalitě ovladačů a neznačkoví výrobci si s nimi příliš hlavu nelámou a použijí referenční ovladače výrobce čipsetu, které jsou často plné chyb. Stejný problém je i s dodávaným software. Nezapomeňme ani na odrušení karty, což má výrazný vliv na kvalitu zachytávání.

Existují i kombinované TV karty s grafickými kartami. Ty mají tu nevýhodu, že jsou výrazně dražší než samostatné grafické karty a při výměně grafické karty, což je dnes docela častá záležitost, musíme kupovat znovu tuto kombinaci. Navíc přicházíme o svůj vyzkoušený postup zachytávání, použijí se nové ovladače a nový software. Jejich nevýhodou je také nemožnost zpracování obrazu v reálném čase. Umožňují totiž zobrazit video na obrazovce pouze bez účasti procesoru a přenosu video dat po sběrnici (tedy jen uvnitř karty), což je výhodné z důvodu minimálního zatížení počítače a dovoluje tak zároveň provádět jiné úkoly, to ale v dnešní době výkonných počítačů není problém ani u samostatných PCI karet. Kombinované karty ale neumí provádět filtrování zobrazeného videa, což umožňují některé programy (ATV2000, Dscaler). Nejznámějším výrobcem těchto karet je ATI s jejich řadou All In Wonder, nyní se do této oblasti pustila i firma nVidia, dříve byly oblíbené i karty Marvel od Matroxe, tato firma ale už tuto oblast opustila.

Další skupinou jsou externí zařízení. Připojují se výhradně na USB rozhraní. Pokud používají starší USB 1.1 s omezeným datovým tokem, tak dokáží zachytávat pouze v polovičním rozlišení. Vyplatí se tedy pouze nákup novějších pro rozhraní USB 2.0. Jejich výhodou je, že zpracování a digitalizace signálu probíhá vně počítače a tak nejsou tolik rušeny počítačem. Nevýhodou je to, že při přenosu po USB dochází často ke komprimaci videa, což je nevýhodné pro další zpracování. Jejich použití je hlavně pro notebooky, pokud máte stolní počítač, použijte raději PCI kartu.

V poslední době se objevují PCI i USB zařízení, které dovolují zachytávat přímo do MPEG komprese. Pozor na to, že většina výrobců deklaruje zachytávání do MPEG, ale jedná se pouze o softwarovou kompresi. Jde většinou o předchozí typ karty, pouze je přejmenovaná a o kompresi se stará software a tedy procesor. Rozhodně se tedy nevyplatí upgrade, pokud již nějakou kartu vlastníte. Jiná situace je s kartami, které opravdu obsahují čip pro hardwarovou kompresi. Kvalita komprese je u nich zpravidla velice dobrá a zátěž systému je minimální (sice jsou dnes procesory dostatečně rychlé, aby zvládly kompresi v reálném čase, přesto díky různým optimalizacím nedosahují kvalit offline enkodérů, které si mohou dovolit i víceprůchodové zpracování). Tyto karty se hodí většinou tehdy, pokud nepožadujete další střih a video rovnou uložíte např. na DVD. Pokud ale vyžadujete další střih a zpracování, je lépe zachytávat bez komprese nebo s kodekem, který je určen pro další střih (viz dále).

Nejlepší řešení pro další střih, nejkvalitnější, ale také nejdražší jsou zařízení pro zachytání v DV kodeku, který se používá u DV kamer. Tato zařízení jsou buď externí, připojují se na IEEE-1394 (nazývaném též Firewire) rozhraní. Pracuje se s nimi pak stejně jako s digitálními miniDV kamerami. Existují i interní řešení do PCI slotu, ty jsou v podstatě stejné jako ty externí, ale navíc obsahují Firewire řadič. Cenově se pohybují kolem 10 tisíc Kč (a výše) a jsou určeny především pro střihové programy (Pinnacle Studio, Ulead Video Studio, Sony Vegas, Adobe Premiere apod.). Často je lze nahradit digitálními kamerami, které obsahují analogové a zároveň digitální vstupy. Je nutno podotknout, že práce s DV nabíracími zařízeními je nejpohodovější a kvalitativně převyšují předchozí kategorie. Pokud se tedy chcete věnovat střihu trochu více, určitě se vyplatí jejich nákup. Typickými výrobci těchto zařízení jsou např. Canopus nebo Pinnacle.

Do úplně jiné kategorie pak spadá nabírání videa z digitálních kamer, tomu se budeme věnovat níže. Nebudeme se věnovat profesionálním střižnám, protože si to jen málokdo může dovolit a jsou určeny především pro profesionály, pro které je střih živobytím. Proto je u nich dbáno především na produktivitu práce, mají hardwarovou podporu pro mixování více video toků najednou a podporu pro grafiku - obrázky a titulkování, takže dokáží většinu i složitějších operací provádět v reálném čase. Často obsahují i hardwarový MPEG enkodér a SDI vstupy a výstupy.

Mezi časté otázky patří, jakou kartu si koupit. Toto rozřešení za Vás nikdo udělat nemůže, toto rozhodnutí je pouze na Vás. Záleží na tom, k jakému účelu potřebujete video digitalizovat. Pokud Vám jde o nahrávání pořadů z TV, hodí se k tomuto účelu TV karty, doporučoval bych spíše samostatnou do PCI slotu z důvodů výše uvedených. Kombinované karty se hodí spíše do kompletních počítačů, u kterých se neočekává upgrade, externí karty mají (až na výjimky) smysl pouze u notebooků. Jestli plánujete digitalizaci svých domácích videí, pořízených na starší analogové kamery (S-)VHS nebo Video8/Hi8, tak určitě nešetřete a sáhněte po digitalizačních DV zařízeních. Záleží ale samozřejmě i na Vaší peněžence. Projděte si ceníky, vyberte si zařízení v cenové kategorii, která Vám vyhovuje, a pak si projděte jejich parametry a recenze a fóra na internetu a poté se rozhodněte.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama