Zaříkávání Hi-Res Audia, aneb když CD kvalita nestačí
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek Zaříkávání Hi-Res Audia, aneb když CD kvalita nestačí

Zaříkávání Hi-Res Audia, aneb když CD kvalita nestačí | Kapitola 2

Jindřich Pirner

Jindřich Pirner

29. 5. 2015 03:00 36

Seznam kapitol

1. Co je hi-res audio? 2. Hudba na počítačích 3. Akustika a frekvenční rozsah 4. Rozlišení nahrávky 5. Resumé

S rozmachem Ultra HD rozlišení displejů se začíná mluvit i o potřebě vyššího rozlišení zvuku, pro něž se vžívá mnohoslibné označení „Hi-Res Audio“. HD zkrátka táhne a někteří výrobci by toho rádi využili. Avšak navyšování parametrů zvuku nad CD kvalitu může být často samoúčelné až zbytečné. Proč je skepse namístě?

Reklama

Hudba na počítačích

Další propad v kvalitě reprodukce digitálního zvuku přinesla možnost přehrávat zvukové záznamy a hudbu na osobních počítačích. Počítače dlouho jen podivně pípaly, nebo přinejlepším vyluzovaly instrumentální MIDI skladby.

Zvukové schopnosti prvních PC s jejich „PC speakery“ dalece zaostávaly za staršími stroji Commodore, resp. Amiga.

Neveselý stav zažehnala až úspěšná řada přídavných zvukových karet Sound Blaster firmy Creative. Nicméně modely jako např. Sound Blaster 16 byste dnes jistě slyšet nechtěli. Množství šumu v signálu bylo enormní, jiná zkreslení rovněž.

Z pohledu tehdejších uživatelů PC šlo o revoluci, ale ve skutečnosti to byl počátek roky trvajícího evolučního vývoje, jehož cílem bylo dosáhnout kvality reprodukce srovnatelné s tím, co předvedly první CD přehrávače v hi-fi sestavách. To zabralo zhruba 20 let (!). Některé zvukové karty, zejména SB Live!, byly sice již velmi dobré (za výjimečnými převodníky SB Live! stála společnost E-MU, výrobce profesionální zvukotechniky, jíž Creative odkoupil), jenže ne každý byl ochotný do lepší zvukovky investovat. Mnozí se spokojili s lacinými řešeními, mezi nimiž později zcela převládly zvukové čipy integrované do základní desky PC.Zde si monopol dosud drží firma RealTek, ovšem protože cca do roku 2006 osazovali do desek ty nejpodřadnější čipy, byla do té doby úroveň jejich zvukovek níž než u prvních dýchavičných Sound Blasterů. Až v poslední dekádě lze výstup z RealTeků poslouchat, pročež většina uživatelů pozbyla důvod pro pořízení přídavné zvukové karty.

Kromě dětských nemocí zvukových karet souviselo s mizerným zvukem u PC i vnější ozvučení, tedy reproduktory. V segmentu multimediálních repráčků k PC se toho naneštěstí za uplynulých 15–20 let mnoho nezlepšilo. Snad jen výběr je širší, ale s tím, že si vybíráte mezi špatným a méně špatným. Občas je dokonce nově uvedený model multimediálního setu řádově horší, než jeho deset let starý předchůdce. Problém je v "optimalizaci" většiny těchto sestav především pro přehrávání doprovodné filmové a herní hudby, či spíše pro odhuhlání atmosferických efektů a odžvatlání hlasů. Tahle "optimalizace" tkví v osazování nekvalitních  pomalých měničů do subwooferu, v laciných výškáčích bez středů, to vše z nejlevnějších materiálů. Není potom divu, že jsou tato zařízení zcela nevhodná pro kvalitní poslech dobré hudby. Majitelé obdobných setů jsou ale mnohdy přesvědčeni, že to hraje hezky - jednoduše proto, že neslyšeli nic lepšího, nemají referenční srovnání.

Zaříkávání Hi-Res Audia, aneb když CD kvalita nestačí
i Zdroj: PCTuning.cz

Naproti tomu není pravděpodobné, že by profesionály vysmívanému formátu MP3, jenž stále opanuje PC svět, zvonil v konkurenci s HRA umíráček. Tyto dva tábory si totiž nekonkurují. MP3 je tzv. ztrátový formát, který dosahuje nízké velikosti souborů ořezáním nahrávky o frekvence, jež lidské ucho neslyší. Čím nižší je datový tok, tím se kvalita zhoršuje, avšak většina lidí nepozná rozdíl mezi 256 kbps MP3 a CD nahrávkou. Současné rychlosti mobilního internetového připojení nedovolují ze služeb typu Spotify streamovat bezeztrátové HRA, takže zde mají ztrátové formáty stále své místo. A nejen zde, ale všude tam, kde je potřeba šetřit datový tok a úložný prostor.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama