Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Google vs. Google, TV specialista proti univerzálovi
Google vs. Google, TV specialista proti univerzálovi
autor: Michal Rybka , publikováno 29.11.2013
Google vs. Google, TV specialista proti univerzálovi

Pojem „univerzálové“ označuje v biologii malé a nezajímavé potvory, které umí všechno a přitom nic. „Specialisté“ jsou větší, krásnější, vymakanější a úspěšnější (tedy do okamžiku, než přijde katastrofická změna a vyhynou). Něco podobného si ukážeme v dnešním srovnání televizních donglů, za kterými stojí Google.


Chromecast se po továrním resetu nastaví do stavu, kdy funguje jako otevřený access point. Musíte se k němu připojit a nastavit ho tak, aby viděl vaši wifi síť. Chromecast se automaticky restartuje a stáhne si updaty. Vy si naopak musíte stáhnout ovládací aplikace pro zařízení, které ho mají kontrolovat a všechno by to mělo fungovat. Jednoduchost sama, alespoň to tak všichni píšou. Problém je v tom, že takhle báječně to funguje jen v případě, že to opravdu funguje. Tak za prvé, dovezené Chromecasty jsou nastaveny podle amerických norem a neuvidí váš router v případě, že používáte kanál 12, 13 a nebo 14. (Pokud nevíte, jak na tom jste, můžete si pro Android stáhnout Wifi Analyzer zdarma.)

Google vs. Google, TV specialista proti univerzálovi

Za druhé, existuje dlouhý seznam routerů, které si s Chromecastem nechtějí hrát v tom smyslu, že Chromecast sice vidí web, ale nechodí přes ně řídící příkazy. Každá platforma (Android, iOS, Windows...) má svou vlastní aplikaci pro Chromecast a každá vám hlásí něco jiného. Společné mají to, že pokud máte problém, tak vám v podstatě neřeknou nic užitečného, takže nevíte, jak to řešit. Ani Chromecast samotný vám neřekne, co se rozbilo. Na to, že problém může být v routeru, jsem přišel jen díky androidí aplikaci, která byla trochu sdílnější než ty ostatní a nasměrovala mě na diskusní stránky se seznamem nepodporovaných routerů. Takže: Pokud to jede, tak to jede. Pokud to nejede, tak to nejede. Tak si zkuste překonfigurovat router a nebo koupit jiný. Během té doby si můžete položit otázku, jestli je vážně tak chytré vyžadovat jedno zařízení na to, aby se jím dalo ovládat jiné zařízení a zda by nebyl lepší levný ovladač za dvacku.

Smart TV nabootuje a jede. Ovladač je obvykle už spárovaný a nebo párování vůbec nepotřebuje (infračervený). V případě, že chcete používat bezdrátovou klávesnici, stačí ji spárovat, řada řešení je už předpárovaná a prostě to funguje rovnou. Všechna nastavení si uděláte jako u jakéhokoliv jiného zařízení s Androidem.

Google vs. Google, TV specialista proti univerzálovi

Závěr je jednoduchý: je super frikulínské ovládat televizi mobilem, ale je to zbytečně složité. V případě smartphonů a tabletů si kladu otázku, proč vlastně nepropojit televizi s tabletem rovnou a místo toho se hrabat v routeru a laborovat, jak propasírovat alespoň trhaný obraz alespoň z Chrome, protože nic jiného Chromecast nepodporuje. Je to ujeté a naprosto zbytečně složité. Vzhledem k tomu, že i Smart TV bez zabudovaného Bluetoothu lze ovládat čímkoliv, co lze zasunout do USB portu, odpadá i argument, že můžete ovladač ztratit.

Zde opět drtivě vítězí Smart TV.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
59 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 25.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.