Úvaha: Před 200 lety zapomněli, co je to kolečko. A my? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Nedávno jsem měl zajímavý rozhovor o počítačové historii se skepticky naladěným člověkem. Říkal, že zabývat se historií technologií je zbytečné, protože kdyby nějakou technologii neobjevil jeden vynálezce, přišel by s ní jiný. Podle něj je příchod jakékoli technologie v podstatě nutností. Proč je mimo?
A to je špatně. Jsem skálopevně přesvědčen o tom, že by se média měla polepšit a trochu odstranit problémy, které sama vytvořila tím, že ohlupuje populaci nesmyslným obsahem, jehož jediným úkolem je nalákat čtenáře a diváky na reklamu. A jak všichni lidé z mediálek ví, reklama moc nepůsobí na chytré lidi, je třeba za co nejmenší peníze lákat ty jednodušší. Nejsem zdaleka nadšen ze všeho, co se za bolševika dělo, nicméně měli velmi dobré vzdělávací programy v oblasti přírodních věd a technologií, které byly podstatně hodnotnější než dnešní „žvýkačky pro oči“ v podobě telenovel.
Dnes jsme hrdí na to, že máme vzdělané pracovníky, ale často zapomínáme, že to je proto, že dorost netrávil celé své dětství civěním na pitomosti. A tím, že média ignorují náročnější obsah, způsobí to, že se naše vzdělanost a konkurenceschopnost v budoucnosti propadne. Už jenom samotné přehlížení řemesel a manuální práce odvedlo pěkný kus destruktivní práce.
Problém se ztrátou technické inteligence, a tedy i konkurenceschopnosti, řeší většina západních zemí. Některé, jako USA, mají to štěstí, že jsou stále ideální cílovou destinací pro technické talenty, takže stále dokážou kompenzovat problémy nevýkonného školství prostým dovozem mozků. Je svým způsobem pochopitelné, že Amerika upadá od doby, co se vydala na šílenou cestu konceptu „vzdělání je něco, za co by se mělo platit“. Tento přístup nezlepšil ani vzdělanost, ani nevyřešil strukturální problémy s nedostatkem absolventů v technických oborech, jenom ze školství udělal výnosný business, jehož cena neustále roste a celoživotně zadlužuje absolventy.
Občas vidím šílence, jak tuto zjevně nesmyslnou cestu doporučují i u nás. Nutno podotknout, že zatímco rádoby liberálové věří v to, že model homo homini lupus vyřeší vše (ačkoliv to dějiny nedokládají), byla to monarchistická vládkyně Marie Terezie, které došlo, že vzdělaný lid je vlastně státem podporovanou externalitou, kterou využijí v budoucnosti všichni, jak pracovníci, tak i jejich zaměstnavatelé. Nevzdělanost je největším dějinným rizikem, je to faktor, který strhává do temnoty jak Afriku, tak islámský svět.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
