Úvaha: TV patří do pravěku. Pořídíte si novou s DVB-T2? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Chystaný přechod na DVB-T2 a blížící se vlna nákupů nových televizorů rozvíří jedno téma: současná TV nedokáže uspokojit požadavky diváků. Není to přitom jen kvůli nízkému rozlišení a vysoké komprimaci, takže obraz vypadá mimořádně hnusně i na drahé TV. Chyba je v obsahu, reklamách a vědomé i nevědomé cenzuře. Jak z toho ven?
Lidé se nechtějí dívat na pořady v době, kdy jdou živě, ale tehdy, kdy jim to přijde praktické. Henry uvádí, že tam je jedna podstatná výjimka, kterou představují sportovní přenosy. Já bych ještě dodal, že se to týká i významných politických událostí, jako jsou třeba právě proběhnuvší volby. Jinak jednoznačně dominuje výhoda nahrávání na nějaké zařízení, ať už je to harddiskový rekordér a nebo třeba flash disk. Díky možnosti záznamu se díváte na filmy kdy chcete, což značně mění vaše chování – prime time je tehdy, kdy chcete a obsahuje ty pořady, které chcete.
Lidé se nedívají na reklamy. V okamžiku, kdy začnete používat nahrávadla, objevíte jejich masivní kouzlo: Snadno a prakticky se přenesete přes reklamy na vložky, vrtačky, duhové poníky a nové a lepší pojištění. Všechny ty uřvané rádoby klipy se vypaří a nejsou. Zvláště pro Američany je to velice zásadní změna, protože jejich filmy jsou reklamami prošpikované na hranici brainwashingu. A mnoho rekordérů umí buď reklamní blok identifikovat a přeskočit automaticky a nebo alespoň nabízí skákání o fixní interval vpřed, takže z reklam vidíte útržky, pokud vůbec něco.
Ještě významnější je to, že streamované pořady ze sítě obvykle prostřílené reklamami vůbec nejsou, takže i Američanům po sledování filmů z Netflixu nebo iTunes připadají reklamy jako „bizarně rušivé“. Nutno podotknout, že i pořady, které se objeví na sdílecích systémech, mívají reklamy pečlivě vystříhané, zatímco legálně koupené filmy obsahují nezřídka bloky reklam naprosto nepřeskočitelných. (Člověk by řekl, že by to mělo být naopak, že ano?)
Dokonalá symbióza TV vysílání a reklam v budoucnosti
Digitální distribuce dovoluje sledování na mnoha typech zařízení, počínaje (chytrými) televizemi, přes počítače, tablety a smartphony konče. Kvalita filmu, který sledujete, navíc nezáleží na tom, jak mizerně je pokrytá oblast, kde se film pokoušíte sledovat. Inu, někdo bydlí v pralese a je rád, že zachytí alespoň kostky, někdo zase v obydlené oblasti, kde si neznámé osoby pořídily zařízení, které pravidelně rozhazuje televizní signál. Přestože bylo digitální vysílání deklarováno jako chybám odolné, v praxi se ukazuje, že toho nezřídka chytíte méně a se signálem se občas dějí opravdu ošklivé věci. Tak tyhle problémy se vás v případě digitální distribuce netýkají.
A pak tu máme faktor rychlosti: internet je jako zdroj informací rychlejší, navíc dovoluje vyhledávání a linkování. Jedinou výjimkou, kdy je televize lepší, jsou významné události či krize, jako je třeba ta zmíněná válka. V takovém případě to svoji roli má, i když válka a podobné děsy se naštěstí moc často nedějí.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
