Úvaha: Jak by měly vypadat počítače budoucnosti | Kapitola 5

Předchozí koncept měl své pokračovatele, jako je Kohjinsha DZ Dual Screen Laptop. Tento stroj nabízel dva stejně velké displeje o 10“, které se roztahovaly do strany. Do podobné kategorie patří i různé přenosné desktopy a nebo Asus Taichi, takže můžeme říci, že tahle vize minimálně stále přežívá.

Poněkud úspěšnější designovou školu představují kapesní počítače, což jsou stroje ještě o něco menší, než subnotebooky. Subnotebooky byly vždy úspěšné a jak ukazuje koncept ultrabooku, jejich budoucnost zůstává celkem zářivá. Jsou lehké, ale dostatečně velké na to, aby se na nich dalo pracovat. Kapesní počítače jsou trochu jiná káva. Jsou totiž tak maličké, že se na nich už popravdě moc pracovat nedá.

Drobné stroje zaujaly uživatele už ve chvíli, kdy se ukázalo, že dovolují řešit překvapivě složité úlohy. Začalo to už někdy v dobách HP 71B, což je stroječek na pomezí kapesní kalkulačky a programovatelného počítače.

Tahle mašinka z roku 1984 je ale skutečně modulární počítač, lze ji osazovat řadou rozšíření, jako je čtečka magnetických proužků, extra paměť a nebo moduly se software v ROM. Podařilo se mi před lety koupit jeden krásný kus, který obsahuje moduly s programy pro řízení palby 155 mm samohybné houfnice M109. (Dokumentaci k programu ale bohužel nemám, příslušnou houfnici rovněž nevlastním, takže netuším, jak se to používá.) Buď jak buď, kapesní počítače jsou nepochybně extrémně praktické, pokud skousneme ty protivné drobnosti, jako pidi displeje a nebo pidi klávesnice.