Úvaha: Jsou technici eticky zodpovědní za to, čemu pomáhají?
Seznam kapitol
Mezi komentáři ke článku o kvantitativních metodách mě velmi zaujal ten, který říkal, že většina lidí si nemůže dovolit „být aktivisty“, protože by mohli přijít o lukrativní zakázku. Ostatně, jak říkali naši předkové, koho chleba jíš, toho píseň zpívej, že ano? Je ovšem zajímavé, kolik lidí svých písní lituje poté, co chleba dojedli a zjistí, co to vlastně zpívali.
Má se vůbec smysl zabývat etickými otázkami, pokud pracujete v IT? Technická podpora nemá s konáním svých chlebodárců přece nic do činění, jenom prohání bity a bajty a oprašuje hardware. Tak proč se zabývat něčím tak okrajovým, když máte důležitější práci, jako je například výměna serveru za výkonnější? To, co firmy dělají, přece není problém podpory. To ti pánové nahoře, ti, co sedí v na míru šitých luxusních kvádrech v na míru šitých křeslech z jemné kůže, ti vše podepisují, schvalují a jsou za všechno zodpovědní
Pravdou ovšem je, že dějiny informačních technologií jsou hluboce svázány s dějinami zneužívání informačních technologií. Už v počítačovém dávnověku, ještě v dobách, kdy vlastně počítače ani neexistovaly, došlo jejich k prvnímu masivnímu zneužití. Šlo o firmu Dehomag (Deutsche Hollerith-Maschine Gessellschaft), která vyráběla děrnoštítkové stroje na základě technologií IBM a dodávala je nacistickému Německu. To je využilo jako podpůrný nástroj pro administrativu konečného řešení, tedy vyhlazení evropských Židů – a to jak při zpracování evidence obyvatelstva, při arizaci židovského majetku, při deportacích, ale i při správě samotných koncentračních táborů. Pokud vás to zajímá, podívejte se na nahrávku přednášky Edwina Blacka, autora knihy „IBM and the Holocaust“, o podílu IBM na holocaustu na Yeshiva University. Podle jím nasbíraných podkladů tehdejší šéf IBM Thomas Watson vědomě s nacisty spolupracoval, dokonce i za války. Ba co více, dokonce za to dostal od Hitlera medaili.
Rozhodně nešlo o ojedinělý incident, s nacistickým Německem spolupracovala řada korporací, obchodovalo se s židovským zlatem a podobně. To ilustruje jednak to, že se korporace stále řídí římským úslovím, že peníze nesmrdí a potom také to, že informační technologie se zaplétaly s eticky problematickými úkoly už od začátku.
Tak například prvním úkolem pro skutečné počítače bylo rozlomení nacistické kryptografické technologie Enigma. Zdálo by se, že to je pozitivní věc, jenomže vedla k eticky problematickým rozhodnutím, jako bylo nechat vybombardovat Coventry a nebo rozhodnutí nechat proběhnout holocaust a nezasahovat proti infrastruktuře koncentračních táborů. Nešlo přímo o důsledky technologie vývoje „Bomby kryptologiczne“, která Enigmu prolamovala, ale položte si otázku: Kdybyste na této technologii pracovali a ztratili v Coventry či v koncentráku známé, neměli byste špatný pocit, že se něco udělat mělo?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
