Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: Co vede k technologickým revolucím?
Úvaha: Co vede k technologickým revolucím?
autor: Michal Rybka , publikováno 26.7.2013
Úvaha: Co vede k technologickým revolucím?

Když jsem tak popisoval už asi desátou výstavu historických počítačů, všiml jsem si, že se v nich opakuje jedna zvláštnost: Každý výrobce opravdu uspěl jen s jednou nebo dvěma řadami počítačů. A tahle úspěšná řada vzdorovala pokusům o inovaci i od výrobce samotného. Nakonec úspěšná řada mizí – a opět navzdory pokusům o inovaci. Čím to?


(7) Mobilní revoluce (2007)

To, že jsme uprostřed mobilní revoluce, je naprosto zřejmé. Otázkou je, kde máme vytyčit počátek této revoluce. Osobně jsem koketoval s rokem 1996, kdy se objevilo HP OmniGo 700LX, hybridní zařízení, skládající se z kapesního počítače HP 200LX, do kterého se dala zasunout Nokia 2110. V podstatě ale šlo „jenom o PC s možností datových mobilních přenosů“. I později se objevila řada různě chytrých kapesních počítačů, ovšem jejich úspěch byl jenom limitovaný.

Daleko jasnějším datem je 2007, kdy se objevil první iPhone. Tam začal masový úspěch moderních smartphonů tak, jak je známe dnes (ať už s iOS, Androidem a nebo jiným operačním systémem) a také rozvoj her a aplikací pro masové publikum. Teprve tyto přístroje přinesly funkce, které nahrazují většinu funkcí, které používají běžní uživatelé. Díky mobilnímu internetu a wifi přitom můžou svoje zařízení používat v podstatě neomezeně.

Úvaha: Co vede k technologickým revolucím?

Vedlejším dopadem je razantní rozvoj mobilních procesorů a čipsetů, které přináší i „nemobilním“ zařízením zcela nový výkon a možnosti při minimální spotřebě. Nejde tedy jen o vznik nové vývojové větve zařízení, ale o změnu technologií jako takových. Nová generace zařízení vzniklá z mobilní revoluce zcela regulérně soutěží s ultrabooky, které vznikly naopak evolucí z původních PC. Výsledek této soutěže bude mít velký dopad jak na podobu a funkci hardware, ale i software v budoucnosti.

Závěr: Za tento vývojový skok může POHODLNOST UŽIVATELŮ a jejich snaha používat to, co je baví kdekoliv chtějí.

Suma sumárum

Takže si to, dámy a pánové, shrneme: Dva vývojové skoky jsou přímo motivovány počítačovými hrami. Z toho se nelze vykecat, kdyby se počítače používaly jenom k práci, bohatě by nám stačil stroj někde na úrovni NeXTu – černobílý, s velkou monochromatickou obrazovkou, síťovým připojením, optickým diskem a laserovou tiskárnou. Barva, zvuky, 3D akcelerace – za to můžou ty zatrolené hry.

Hry lidi baví, mají rádi hezké věci a věci, které se ovládají hravým způsobem. Ať už děláte cokoliv, nikdy nic nezkazíte tím, že to uděláte hezky a zábavným způsobem. Dva vývojové skoky jsou motivované snahou uživatelů škudlit poslední kačku a platit co nejméně. Nemluvě přímo o pirátění. Nebylo lepší éry pirátství, než druhá polovina 80. let, kdy žádné ochrany pro software na PC neexistovaly. Výrobce software to moc nepoškodilo, kupříkladu Microsoft vyšel z bitvy vítězně mimo jiné proto, že nechal piráty, ať si klidně jeho systém a aplikace kopírují. Platí totiž jednoduché pravidlo, že ten, kdo používá váš systém (i když za něj nezaplatil), nepoužívá ten konkurenční. Takže pro vás je stále lepší, než hanebník, který hodil peníze do prasátka konkurenci.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
162 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 77.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.