Úvaha: zapomenuté zásluhy britského IT impéria | Kapitola 6
Seznam kapitol
Je pozoruhodné, jak moc se Velká Británie zasloužila o rozvoj počítačových technologií v 80. letech minulého století. Levné počítače, RISC procesory, odolné počítače, subnotebooky... A je také pozoruhodné, jak rychle její vliv vymizel a jak málo se o britských počítačích dnes ví. Naštěstí to můžeme snadno připomenout!
Další zajímavou vlastností RISC OS je způsob, jakým aplikace pracují se soubory. Pokud si vícekrát otevřete ten samý dokument ve Windows, v jednotlivých oknech ho budete updatovat a ukládat, výsledkem bude to, co jste uložili naposledy. V RISC OS je výsledkem dokument, obsahující všechny změny, protože i když je dokument otevřený vícekrát, je to jen více „pohledů“ na ten samý dokument. Můžete si otevřít vícekrát jeden zdroják a nebo text a editovat ho zároveň na různých místech, aniž byste museli hopsat sem a tam. Paráda. Nedosti na tom, od počátku RISC OS podporoval souborová metadata, která používal místo přípon. K archivům se choval transparentně, tvářily se jako adresáře.
Protože Archimedes přinesl třítlačítkovou myš, podporoval i RISC OS konzistentně tři tlačítka. Od začátku měl rovněž dole pod desktopem bar, ve kterém jste měli ikony disků, zařízená a taky často spouštěných aplikací. (Stále se bavíme o dobách, kdy jste ve Windows hledali Program Manager, abyste mohli něco spustit!) Zkrátka a dobře, práce s RISC OS je něco jako výlet do alternativní minulosti, ve které jsme mohli mít jednoduchý, přehledný a rychlý operační systém, který ze zařízení nevytéká svými rozměry všemi směry a kterému k běhu pohodlně stačí úsporný RISC procesor. Není to jediný operační systém minulosti, který byl velmi zajímavý a přesto ho semlela kola dějin. Rozhodně je to byl první pokročilý systém, který mě přinutil přemýšlet o tom, že je i svět zajímavých systémů mimo Windows, který většina normálních uživatelů vůbec nezná a hodně vývojářů se o ně nezajímá, protože jsou to Windows, co živí mainstreamovou IT. Neúspěch RISC OS je pochopitelný, byl svázaný s okrajovou platformou. Rozhodně ale stojí za inspiraci, dobrých nápadů v tom je hafo.
Počítače s RISC procesory svůj souboj s Wintel platformou nakonec prohrály. Bylo jich málo, byly drahé a přes svůj výkon prostě následovaly cestu do zapomnění s jinými kvalitními platformami, jako byla Amiga. Jenomže... nakonec není zcela jisté, zda ten souboj opravdu prohrály. Kvality RISC procesorů a hlavně jejich vynikající poměr výkon / spotřeba zaujaly i takové firmy, jako Apple a VLSI Technology, takže vývoj ARM procesorů pokračoval. Firma ARM se zaměřila na vývoj architektur, které licencovala a stále licencuje výrobcům, kteří si na jejím základě vyrábí vlastní procesory. Ty se objevily už v handheldu Apple Newton, později ovládly kapesní počítače a dnes je najdete ve smartphonech, tabletech, routerech, zkrátka všude, kde je potřeba vysoký výkon při minimální spotřebě energie. Využívají je i počítače s Windows RT! Jen v roce 2011 bylo vyrobeno asi 7,9 miliardy procesorů založených na architekturách ARM. Můžeme tedy říci, že nakonec šlo o mimořádně úspěšný počin – a zatím vše nasvědčuje pro to, že architektury ARM, které byly poprvé navrženy Brity v roce 1983, budou slavit úspěchy i nadále.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
