Commodore Amiga – nesmrtelná počítačová legenda
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek Commodore Amiga – nesmrtelná počítačová legenda

Commodore Amiga – nesmrtelná počítačová legenda | Kapitola 6

Z. Obermaier

Z. Obermaier

3. 8. 2012 03:00 71

Seznam kapitol

1. Krátký úvod... 2. Vznik legendy – osmdesátá léta 3. 16 bitů – konec osmdesátých let 4. 32 bitů – devadesátá léta 5. Blíží se konec... 6. Hardware Amigy
7. Amiga magazíny a zajímavý hardware 8. Operační systém a hry 9. Emulátory Amigy 10. Jak správně emulovat 11. Závěr

Prázdniny jsou v plném proudu, a máme tak spoustu času si trochu odfouknout a podívat se na jedno zajímavé herní téma. Těm starším zabrnkáme na nostalgickou strunu, mladší ročníky se zase podívají, jak významnou éru počítačové historie propásli. Projdeme si vnějšek a vnitřek legendy nejzářivější, Commodoru Amiga.

Reklama

Amiga jako málokterý počítač v historii (kromě PC) disponovala ohromnou komunitou výrobců příslušenství a doplňků. K žádnému počítači nebylo v nabídce tolik různých zařízení jako k Amize. Samozřejmě hovořím o době kdy Amiga byla na vrcholu a několik let poté. Poté co se rozrostl PC/Apple trh do dnešních rozměrů je situace jiná. Jak příklad vezměme třeba podobný počítač Atari 1040 ST. K němu by se dalo příslušenství spočítat na prstech obou rukou, lépe na tom bylo pouze Atari Mega ST i tak to byla bída. Podobně na tom byly všechny domácí počítače před Amigou i po ní. Možná je to tím, že Amiga byla vytvořená a navržena hodně modulárně a tvůrci na upgrady mysleli už při návrhu. Proto i v nejlevnějších domácích modelech najdete sloty pro upgrade paměti, procesoru, pro grafiku a další. Tehdy to běžné nebylo. Pokud je možné věřit dostupným pramenům, bylo na všechny Amigy vyrobeno 1100 různých přídavných karet a výrobou se zabývalo několik stovek výrobců po celém světě. V příští kapitole se podíváme na ty nejzajímavější ...

Základní deska Amiga 500 (klikněte pro vyšší rozlišení)
i Zdroj: PCTuning.cz
Základní deska Amiga 500 (klikněte pro vyšší rozlišení)

Než se ponoříme do moře přídavných karet a modulů, je nutné si zrekapitulovat jak Amiga fungovala a z čeho se skládala. Poslouží nám k tomu základní deska Amigy 500. Výrobce nám na ní totiž sám čipy pěkně popsal a budeme to mít jednodušší. Jak už víme z předchozích kapitol, procesor není úplně nejdůležitějším prvkem počítače. Architektura je založena na řadě specializovaných procesorů, které umí pouze úzký profil činností, za to ale rychle a efektivně. Správně se nazývají zákaznické čipy (custom chips). Všimněte si také konektoru na levé straně, jde o univerzální konektor pro všemožná rozšíření. Dají se k němu připojit Turbo karty, ethernet porty, SCSI řadiče a mnoho dalšího. Čipy jsou:

Procesor: Na obrázku označen červeně. Základem všech oficiálních modelů byly procesory Motorola. V základních modelech najdeme MC68000. Jde 16-bitový procesor s pracovním napětím 5V a možností adresování 24-bitů. Skládá se ze 68 000 tranzistorů a neumí spolupracovat s MMU a FPU koprocesory. Ke své funkci nepotřebuje chlazení, frekvence záleží na modelu a technice výroby. První čipy měly takt 8 MHz, poslední a nejmodernější pak 28 MHz (modely HC). V Amize 1200 byl osazen úsporný a mnohem modernější čip MC68EC020. Nejvýkonnější Amigy 3000/4000 měly osazeny procesory MC68030/040. Pomocí Turbo karet je ale možné se dostat i k procesoru MC68060 jako k poslednímu a nejvýkonnějšímu čipu této architektury. Maximální takt je 66 MHz, dají se ale občas sehnat i ES čipy s taktem 75 MHz.

Operační paměť: Na obrázku ve žlutém poli. Amigy mají paměť (16-bit nebo 32-bit přístup) rozdělenou do tří skupin. První je na obrázku Chip RAM, ta je nejdůležitější a mají k ní přístup všechny systémové čipy bez výjimky. Komunikace čipů mezi sebou a pamětí jde zcela mimo hlavní procesor - pokud je to potřeba, což je výrazně rychlejší. Chip RAM potřebují všechny grafické nebo zvukové aplikace, hry a další. Na našem obrázku z Amigy 500 vidíme 512kB Chip RAM. Později se objevily stroje 1 MB Chip RAM a Amiga 1200/4000 měly 2 MB Chip RAM. Tuto paměť nelze rozšířit dále, brání tomu CPU a řadič paměti. Druhým typem paměti je Fast RAM. K té má přístup pouze hlavní procesor. Do systému se dá přidat mnoha způsoby, připojit přímo k CPU na Turbo kartě, nebo připojit do slotů k tomu určených na základní desce. Pokud je řízená přímo CPU je opravdu rychlá. Existuje ještě "falešná" Fast RAM (Slow RAM) připojitelná a řízená čipy Gary nebo Agnus, jde pak ale o paměť podobnou spíše Chip RAM a jejími nevýhodami. Maximální kapacita Fast RAM se liší dle modelu a osazeného procesoru. Amiga 500 umí maximálně 9MB, Amiga 4000 až 1GB paměti.

Čip (Fat) Agnus: Tmavě modrý. První funkce je řadič pamětí, tento čip řídí přístup ostatních čipů a CPU do paměti Chip RAM. Pracuje s pamětí rychleji než procesor. Kromě funkce paměťového řadič, obsahuje čip i obvody Blitteru (ulehčuje procesoru práci přesouváním dat v paměti samostatně). Čip byl v pozdních modelech nahrazen čipem Alice.

Kickstart: Zelený obdélník. Jde o ROM čip s nahraným zavaděčem systému - jednoduchým operačním systémem který zavede další systém nebo hru. Jde o něco podobného dnešnímu BIOSu s rozšířením o kernel operačního systému. Čipy jsou většinou o kapacitě 512kB a dají se pohodlně měnit za vyšší verze.

Paula: Hnědý obdélník. Funkce jsou pouze dvě, první a nejdůležitější je audio. Čip zvládá čtyři 8-bitové kanály a používal se v této verzi i v úplně posledních modelech. Nebylo zkrátka asi co vylepšovat. Druhá funkce je řízení přístupu k disketové mechanice a dalším analogovým zařízením.

Gary: Růžově označený čip. Pomocný čip slučující a spojující všechny sběrnice. Je zde i řada dalších funkcí, detaily ale nejsou moc známé, snad jen řízení disketové jednotky a další logiky.

Dvojice CIA čipů: Označené fialově. Jde o dvojici řadičů pro externí zařízení a porty. Ovládají přístup k disketové mechanice, sériovému a paralelnímu portu, klávesnici a myší, joystickům a dalším externím připojitelným zařízením.

Denise: Světle modrá barva. Grafický čip Amigy, velkou většinu grafických operací zpracovává právě tento procesor. Maximální rozlišení je u modelu na obrázku jen 640x256 s použitím palety 4096 barev. Později byl čip nahrazen modelem Super Denise. Jeho éra končí s AGA čipsety a novým čipem.

Základní deska Amiga 3000T (klikněte pro zvětšení)
i Zdroj: PCTuning.cz
Základní deska Amiga 3000T (klikněte pro zvětšení)

Pro porovnání se podívejme ještě na jednu High-end Amigu se základní deskou do Toweru, tedy maximálně vybavenou. Vybral jsem Amigu 3000T jelikož má osazený na desce procesor, to většina modelů Amiga 4000 nemá a tudíž nám A3000 poslouží lépe. Opět jsem použil stejné barvy jako u základní desky Amigy 500. Většina čipů je shodná, nebo se jedná o jejich vylepšené verze. Procesor MC6030 s taktem 25 MHz je červený, stejně jako FPU koprocesor MC68882. Operační paměť je označená žlutě, tentokrát je kapacita paměti pravděpodobně 1-2 MB Chip RAM. Paměťový řadič je opět Fat Agnus a označen tmavě modrou. Zeleně jsou označeny dva čipy ROM s Kickstart verze 40. Zvukový čip Paula je stejný jako u první Amigy a je označen hnědou barvou. Také růžově označený čip Gary už jsem popisoval nahoře. O externí zařízení se opět starají dva CIA čipy označené fialovou barvou. Shodný je i čip Denise, Amiga 3000 používá stále čipset ECS a tedy zde najdeme ještě čip Denise. V AGA Amigách jej nahradil čip Lisa. Světle zeleně jsem označil nové čipy:

Amber (nahoře): Možná největší poklad Amigy 3000, tento čip je totiž vestavěný "Flicker fixer" chcete-li Scan-doubler. Výstup na monitor má u všech Amigy frekvenci pouze 15kHz což je pro klasický SVGA monitor málo. Tento čip umí zdvojnásobit frekvenci a Amigu pak můžete připojit ke klasickému PC monitoru, včetně LCD. U dalších modelů bylo nutné tuto věcičku dokoupit zvlášť.

Super DMAC (uprostřed): Řadič SCSI disků, používal se pouze u nejvyšších modelů Amig, ke svému chodu potřeboval čip Ramsey.

Ramsey (dole vpravo): Pomocný paměťový řadič a čip potřebný pro SCSI rozhraní počítače. Opět jej najdeme pouze u High-end modelů.

Fat Buster (dole vlevo): Kontrolér starající se o rozšiřující Zorro sloty, ty byly jedinou možností jak připojit periferie k Amize. První sloty označené Zorro II najdeme v Amize 2000, mají 100-pinový konektor. Zajímavá funkce je zejména "Autoconfig" jež umožňuje použít zařízení automaticky po bootu systému. Dnes se to zdá samozřejmé, ale dříve tomu tak nebylo. Existuje řada karet jež bylo nutné aktivovat třeba až softwarem v operačním systému. U paměťových karet to byl docela opruz, někteří výrobci to řešili fyzickým přepínačem.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama