Úvaha: Stále nejste paranoidní? Poslanec Rath také nebyl
Seznam kapitol
Jak jsme si včera ukázali, paranoia může být dobrá věc. A to nejenom pokud děláte něco špatného. U dnešních technologií, jako jsou odposlechy laserem, sledování komunikace přes telefon i maily, nebo u té nejstrašlivější – Facebooku, si nemůže být jistý nikdo. Buďte paranoidní a přemýšlejte. Nejenom nad tím, co říkáte, ale i co čtete.
Přiznám se, že mě nesmírně těšil pohled na Davida Ratha, který se před poslaneckou sněmovnou kroutil jako žížala. Je to rozhodně jeden z lidí, který si z vyššího principu mravního takovou pohanu zaslouží, už jen proto, jak sám vyvolával bohy spravedlnosti na jiné.
Jaká z toho plynou mravní poučení? Řekl bych, že jich je mnoho a že poslouží mnoha lidem – že krást se nemá, že podvádět se nemá, že máme-li máslo na hlavě, nelijeme ho na hlavu jiným a taky to, že příliš mnoho sebejistoty a optimismu škodí. Pocit pohody a nedotknutelnosti vás zbaví opatrnosti a to vás nakonec zničí.
Vždy mě fascinují názory čtenářů, které se nesou v duchu „ty historické články píše Míša dobře, ale ty paranoidní úvahy nestojí za nic“. No. To, že se vám nelíbí moje „paranoidní“ úvahy, ještě neznamená, že nemám pravdu. Možná jen žijete v nádherném růžovém Benderově snovém světě, ve kterém vám jednorožci nosí chlast a víly připalují doutník – a možná za to nemůžete ani sami, možná za to můžou vaši rodiče.
V ontogenetické psychologii existuje pojem „bazální jistota“, což jest prakticky vzato poučka pro rodiče, jak vychovávat zdravé a vyrovnané jedince. Jde o to dětem vysvětlovat, že svět je bezpečné místo, že všechno dobře dopadne, že zlo bude potrestáno, že k lidem je třeba přistupovat s důvěrou a tím v nich vytvářet pocit klidu a bezpečí. Opakem je neurotizace, kdy naopak dítěti vysvětlujete, že svět je místo nebezpečné, soutěživé a lidi jsou podrazáci. Výsledkem neurotizace je jedinec, který je mnohem podezřívavější a paranoidnější vůči okolí. To, co je velmi zvláštní, je ale taky fakt, že objektivně bývá úspěšnější.
Studie, které se zaměřily na manažery a majitele úspěšných společností, ukazují, že šéfové vykazují obvykle větší rysy psychopatologie, než zdraví a spokojení lidé, kteří v jejich společnosti pracují za mzdu a žijí od výplaty k výplatě. Nezřídka bez pojištění a nějakých těch zadních koleček, protože svět je přece báječné místo a ono to vždycky dobře dopadne, vždy se o vás někdo postará a nic hrozného se vám stejně nemůže stát.
foto Karel Šanda, Týden.cz
David Rath se stal obětí představy, že je nedotknutelný, že má imunitu a že si tedy nemusí dávat pozor. Jeho případ sice může vyvolávat dojem, že zlo bude poraženo a dobro zvítězí, jenomže stále není jisté, zda jde opravdu o vítězství dobra a nikoliv o nějakou hru v duchu Kamaráda do deště a nebo Kmotra. Možná je to tak, možná je to jinak, ale přestože s gustem a radostí kousal do jiných, tak ho viditelně ani nenapadlo, že by ho mohl někdo odposlouchávat doma.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
