Úvaha: (Nejen) technologie nás ženou do totality | Kapitola 2
Seznam kapitol
Jedno tvrzení říká, že každá technologie, která může být zneužita, taky zneužita bude. Scifi dystopie jsou v mnohem prorocké – v roce 1907 napsal H. G. Wells „Válku ve vzduchu“, která se za deset let stala surovou realitou. Z jakéhosi důvodu se ale zdá, že nejsme schopni sejít z cesty, kterou před nás podobní autoři s předstihem kreslí.
Propojení kamerového systému s umělou inteligencí má řešit jeho zásadní problém, totiž neschopnost rychle reagovat. Počítá se s tím, že umělá inteligence bude masově identifikovat a klasifikovat lidi, hledat v davu známé potížisty (ať už je Strana a Vláda definuje jakkoliv), ale taky mapovat neznámé lidi a dokonce bude provádět behaviorální analýzu toho, jak se chovají. Není to až taková věda – projděte se večer po Václaváku a sledujte dealery, kteří na rozích „čekají na své známé“, protože to není ilegální. Kamerový systém bude schopný nejenom sledovat známé dealery, ale podle chování identifikovat i pravděpodobné nové.
Problém není v tom, že by se takové technologie nasadily na identifikaci reálných zločinců, kteří se občas chovají, jako by jim to tam patřilo. Problém je v tom, že je lze obecně nasadit na cokoliv, co Strana a Vláda za zločin prohlásí, ať už je to zločin opravdový a nebo ideologický. Systém, který bude analyzovat dynamiku ve skupině dealerů, se dá stejně dobře použít na lidi, kteří protestují proti ACTA, proti nechutným šaškárnám, které provozují vládní strany a nebo třeba proti důchodcům, kteří protestují proti zdražování léků. Je to univerzální systém a dá se použít tak, jak si Strana a Vláda zamane. Tentýž systém, který sleduje poklidné debaty dealerů na náměstí, se po změně režimu dá použít na cokoliv, co se Straně a Vládě bude hodit.
Ještě lepší to bude v situaci, kdy bude možné komplexně profilovat lidi na základě jejich aktivit v „pozorovatelných oblastech“, což mohou být na konkrétní jednotlivce mapovatelné internetové diskuse, Facebook, zkrátka všechny informace, které lze zachytit, složit a interpretovat. Orwellův svět „1984“ vyžadoval obrovské množství lidí, kteří sledovali jiné lidi. Dostatečně pokročilý systém ale dokáže sledovat celou populaci bez nějakého zvláštního výběru s tím, že se v případě problémů s někým prostě podíváte do jeho historie, kterou si systém vedl. Že to není možné? Sledování mobilů možné je, sledování pohybu RFID tagů možné je, profilování z veřejných informací na Facebooku si CIA vyvíjela už před lety.
Nově chce EU montovat do aut „černé skříňky“, údajně pro dokazování toho, kdo způsobil nehodu, ale nepovídejte mi, že si EU neuvědomuje hodnotu toho, že lze zjistit, kdo kde kdy byl a zda například nechtěl krátit daně tím, že si soukromou cestu vykázal jako služební. A nakonec to skončí tím, že se bude pracovat na „precrime“, předběžné klasifikaci občanů, kteří mají potenciál spáchat zločin. „Precrime“ ostatně není nic jiného, než profilování a trochu té prognostiky, nic magického. Otázkou je, co s identifikovanými občany dělat – zda je poslat na převýchovu, pouze je sledovat a nebo prohlásit „precrime za crime“ a prostě je „řešit“ třeba formou domácího vězení. To totiž, samo o sobě, je jenom rozšíření sledování občana o jeho kontrolu.
Přesně takhle začíná Velký bratr: Nejdřív slibuje ochranu občanů před kriminalitou, potom pokročí k ochraně Strany a Vlády před kriminalitou občanů a nakonec bude chránit všechny přede všemi. Evoluce technologie je tam zcela plynulá, žádné velké skoky. Každý krok zjednodušuje ten další.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
