50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA | Kapitola 9

Pokračování článku 27

„7. Za účelem ochrany elektronických informací týkajících se správy práv každá smluvní strana stanoví odpovídající právní ochranu a účinná právní opatření proti každé osobě, která vědomě učiní některé z následujících jednání, ačkoliv ví, nebo pokud se lze s ohledem na občanskoprávní nápravná opatření důvodně domnívat, že vědět má, že způsobí, umožní, usnadní nebo zatají porušení některého autorského práva nebo práv s ním souvisejících:

• a) neoprávněně odstraní nebo pozmění jakoukoli elektronickou informaci týkající se správy práv;
• b) rozšiřuje, dováží za účelem rozšiřování, vysílá, sděluje nebo zpřístupňuje veřejnosti rozmnoženiny děl, výkony výkonných umělců nebo zvukové záznamy, ač věděla, že elektronická informace o identifikaci práv byla bez povolení odstraněna nebo pozměněna.“

„Pro účely tohoto článku se informací týkající se správy práv rozumí:

• a) informace, která identifikuje dílo, výkon výkonného umělce nebo zvukový záznam; autora díla, výkonného umělce nebo výrobce zvukového záznamu; nebo nositele jakéhokoli práva k dílu, výkonu výkonného umělce nebo zvukovému záznamu;
• b) informace o údajích a podmínkách o užití díla, výkonu výkonného umělce nebo zvukového záznamu; nebo

• c) jakákoli čísla nebo kódy, které představují takovou informaci popsanou v bodech a) a b) výše; je-li jakýkoli z těchto informačních prvků připojen k rozmnoženině díla, výkonu nebo zvukovému záznamu nebo se objevuje ve spojení se sdělováním nebo zpřístupňováním díla, výkonu nebo zvukového záznamu veřejnosti.

  “

Další záhada ACTA. Tento odstavec je napsaný tak, jako by mělo být nelegální nejenom odstraňovat DRM, ale také upravovat metainformace o díle. Popsané informace nevypadají na digitální licenci jako takovou, ale opravdu na popis díla. Jaký to má smysl? Je to proto, aby nebylo možné odstranit informaci o autorství? Ve většině případů, kdy se někdo „těžce inspiruje“, si natočí vlastní verzi písničky, která bude mít úplně jiné metainformace.

A nebo je to spíš o tom, že tyto metainformace budou sloužit k rychlé identifikaci děl na sdílecích systémech? Kdyby se později plánoval zavést zákaz sdílení čistě na základě metainformací, dávalo by docela smysl zakázat jejich odstranění stejně, jako je zakázáno odstranění DRM. „Podepsaná“ díla prostě nepůjdou sdílet a kdo by je chtěl sdílet, musel by podpis odstranit, což jest Verboten.

Článek 31 – Informovanost veřejnosti

„Každá smluvní strana přiměřeně podporuje přijetí opatření pro zlepšení informovanosti veřejnosti o významu prosazování práv k duševnímu vlastnictví a o nepříznivém dopadu porušování práv k duševnímu vlastnictví.“

Je to neuvěřitelné, ale i tato původně tajná smlouva obsahuje Článek 30 - „Transparentnost“. Tento článek ale vlastně nepopisuje transparentnost, ale popisuje povinnost informovat veřejnost o tom, jaké orgány a jaká legislativa nově platí. Takže je to spíš „propagace“. Tedy byla by to propagace, kdyby ve skutečnosti nešlo podle článku 31 spíše o „propagandu“.

Jak jsem již uvedl, všeobecně rozhlašované tvrzení o tom, že porušování práv k duševnímu vlastnictví má „nepříznivé dopady“ je axiom. Nepochybuje se o něm, i když by se pochybovat mohlo – ve skutečnosti se totiž zdá, že čím volněji informace proudí, tím pozitivnější dopad to má na společnost. Jediný nepříznivý dopad je v nemožnosti s těmito právy obchodovat jako s komoditou, což snižuje příjmy nositele práv a zaplacené daně. Dopad na státní rozpočet je ale možná nižší, než by se mohlo zdát, protože korporace obvykle provádějí převeliká kouzla spojená s daňovou optimalizací a snaží se odvádět daně co nejnižší.