50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA | Kapitola 4
Seznam kapitol
ACTA byla tiše podepsána. Možná se nás vláda snažila ochránit od toho, abychom o ní přemýšleli a případně šli protestovat. Přece jenom je zima. I naše média vše přešla bez většího zájmu, je přece důležitější, že ministerský řidič bral 60 tisíc měsíčně a narodila se fialová kráva. Co smlouva znamená a kam vůbec směřuje?
Věnujte tomu trochu času a podívejte se sami. Stáhněte si ten text a pokochejte se jeho vnitřní krásou. Plný text smlouvy si můžete přečíst díky odkazu na Živě:
Dohoda proti padělatelství ACTA
Patrně se vám ho nepodaří pochopit, protože bez komentáře to není zrovna jednoduché počtení. Alespoň si ale uděláte představu o tom, jak to celé dohromady vyznívá. Vyjmul jsem z něj několik kousků, které mě zaujaly – a zkusíme podumat nad tím, co se tam vlastně říká a co to může znamenat. Zajímavé věci najdeme už v preambuli smlouvy.
„BEROUCE na vědomí, že účinné prosazování práv k duševnímu vlastnictví je klíčové pro udržení hospodářského růstu ve všech odvětvích a celosvětově“
Jedna z oblíbených autorskoprávních argumentací zní, že prosazování autorského práva je „dobré pro ekonomiku“, zde se dokonce píše, že je „klíčové pro udržení hospodářského růstu“. Je to zajímavé, ale toto tvrzení je přijímáno zcela nekriticky jako slovo Boží. Přitom hlubší historická analýza ukazuje, že to není zcela pravda. Četl jsem zajímavou, ale neodcitovanou historickou analýzu vývoje v Británii a Německu na počátku 19. století, která ukazovala, že Německo, nezatížené autorskoprávními zákony, rostlo ekonomicky rychleji, než Británie, která je měla.
Existují ale minimálně dva jiné příklady, které toto tvrzení o škodlivosti kopírování pro ekonomiku popírají. Prvním je Japonsko, které se v roce 1868 nacházelo ve fázi hlubokého feudalismu. Japonsko (přes naivní sentimenty, zobrazené v „Posledním samurajovi“) přejímalo během dynastie Meiji západní technologie v masivním měřítku, takže v roce 1904 už z něj byla třetiřadá velmoc, která byla schopna porazit Rusko a o dalších 30 let později už byla druhořadá velmoc, která byla schopná alespoň dočasně získat naprostou dominanci nad východní Asií. Fakt, že Japonsko, na které bylo nahlíženo jako na zaostalou zemi, bylo schopné vyprodukovat prvotřídní stíhačky a flotilu letadlových lodí, byl pro Západ šokem. Jak to dokázali? Masivním kopírováním západních technologií a masivním přejímáním znalostí. Ještě zjevnějším příkladem je expanze Číny, která se ani moc nesnaží maskovat fakt, že vykrádá cizí technologie jako o život. Za posledních 30 let Čína vyrostla ze zanedbané komunistické země na nového asijského tygra. Bylo to díky respektování autorských práv?
http://www.davidhammerstein.com
Historie ukazuje, že ve skutečnosti ochrana autorských práv vyhovuje jenom těm zemím, které jsou dost rozvinuté a samy autorská práva vlastní. Dnes vyhovují některým západním zemím, hlavně USA, protože s výjimkou znalostního potenciálu samy už skoro nic nevyrábějí a znalosti zůstávají jediným prodejním aktivem. Rozvíjející se země naopak profitují z toho, že autorská práva ignorují. Využívali toho ostatně i Američané. Nezapomínejme, že Američan Thomas Alva Edison kopíroval film „Le Voyage dans la lune“ dvacet let poté, co ve Švýcarsku vznikla Úmluva Bernská, která tvoří základ evropského autorského práva. Také nezapomínejme, že Hollywood vznikl jako snaha obejít autorskoprávní diktát Thomase Alvy Edisona (proměna úspěšného piráta ve vydavatele, který se snaží hájit svoje práva, je historicky docela častý jev). Okamžik, kdy země, která sama rychle rostla díky masivnímu kopírování, začíná hájit autorská práva, je obvykle momentem, kdy sama už produkuje významný znalostní potenciál a chce ho sama prodávat.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
