Pod pokličkou: Tajné osmibitové zbraně Commodore (77-91)
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Pod pokličkou: Tajné osmibitové zbraně Commodore (77-91)

Pod pokličkou: Tajné osmibitové zbraně Commodore (77-91) | Kapitola 2

Michal Rybka

Michal Rybka

16. 12. 2011 03:00 18

Seznam kapitol

1. Kouzlo prototypu 2. Commodore PET 3. Úspěšný C64 a jeho bratři 4. Podivná „Série 264“
5. Konec éry „264“ 6. Poslední osmibitový bojovník – Commodore C65 7. C64DTV – sentimentální retrobavítko

Před pár měsíci jsem se věnoval „tajným zbraním Atari“ – osmibitovým počítačům, které se mohly objevit v polovině 80. let, ale osud jim nepřál. Učinil jsem tak v souvislosti s výstavou osmibitů Atari, kterou jsem spáchal pro Alza Muzeum – a to hlavně proto, že zatímco věci, které existují, lze vystavit, o raritkách, které nemám, mohu pouze psát.

Reklama

Už na začátku nabízel počítače Commodore PET jako poloprofesionální stroje. Commodore měl zvláštní úchylku pro dvojsmyslná jména, „amiga“ je „přítelkyně“ a „pet“ je „mazlíček“. PET je ale taky Personal Electronic Transactor, což stroji s vizáží a vahou tanku tak trochu sedí více. PET je poctivá kovářská práce, je plechový, má integrovanou obrazovku a pokud ho chcete opravit, upgradovat, nebo z něj vyhnat kolonii pavouků, prostě vršek odklopíte dozadu a podepřete ho kovovou tyčí, asi jako když otevíráte kapotu od auta. Je taky příšerně těžký.

Pod pokličkou: Tajné osmibitové zbraně Commodore (77-91)
i Zdroj: PCTuning.cz

oldcomputers.net

Vystavíme ho až poté, co sesbírám odvahu, abych ho sundal z horní police – umístit ho tam mě málem stálo život, protože pokus o zasunutí stroje trhem ve stoje na štaflích mě málem i s těmi štaflemi rozpochodovalo a mou přítelkyni vystavilo krutému dilematu: pokusit se štafle zachytit, a zahynout tak rozdrcena mnou a padajícím PETem, nebo zachránit svůj život a bídně zdrhnout. Tvrdí mi, že se pokusila ty štafle zachytit, věřím ji, leč zda to je pravda nevím, protože jsem se plně soustředil na druhý pokus toho nevděčného odpavoukovaného PETa narvat do police. Jak jsem tak balancoval s poctivě kovaným hardwarem poloviny sedmdesátých let nad hlavou a třemi metry ku podlaze pode mnou, chtělo se mi najednou opravdu hrozně žít!

Původní Commodore PET 2001 měl zvláštní pravoúhlou, jakoby japonskou klávesnici, připomínající kalkulačky. Měl jsem tu čest pracovat s jedním počítačem s tímto typem klávesnice a říkám – na psaní programů to bylo dost příšerné, ale hrálo se na tom slušně. Není divu, že před nedávnem nabízel A4Tech podobnou pravoúhlou a velmi praktickou herní klávesničku X7! PETů vznikla celá bohatá řada – na svou dobu to byly nabušené stroje, spojující monitor, počítač a záznamové zařízení. Vznikaly i disketové mechaniky, včetně „double“ disketových mechanik. A byly docela drahé – Commodore se zaměřil na malé firmy a školství.

Tato řada počítačů Commodore rovněž využívala porty standardu IEEE-488, původně vytvořeného firmou Hewlett-Packard jako HP-IB (Hewlett Packard Interface Bus). Možná vám to nic neříká, ale v sedmdesátých letech a na počátku osmdesátých let šlo o standardní a flexibilní rozhraní, které dovolovalo ovládání průmyslových strojů, periferií a mohlo fungovat dokonce jako počítačová síť. Šlo ale o drahé rozhraní určené pro profesionální a průmyslové určení – kabely jsou masivní, těžké, odolné a přichycují se velkými šrouby.

Pod pokličkou: Tajné osmibitové zbraně Commodore (77-91)
i Zdroj: PCTuning.cz

l-com.com

Zaměření tímto směrem jasně ukazuje, že Commodore v té době viděl svou budoucnost jako školní a profesionální platforma. Příchod IBM PC znamenal pro Commodore nepříjemné překvapení a po několika opakovaných snahách o inovaci řady (včetně výroby PETa obsahujícího vnitřek Commodore 64) nakonec své snažení s touto řadou vzdal. Bylo to logické, i když poněkud smutné – podobně jako Apple II jsou počítače Commodore PET navrženy velmi čistě a nabízí snadnou údržbu a opravitelnost.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama