Úvaha: Jak vybudovat multimiliardový konglomerát | Kapitola 6
Seznam kapitol
Když jsem sepisoval poslední úvahu o Stevu Jobsovi, našel jsem na Business Insideru zajímavý článek „Třináct tipů, jak vybudovat multimiliardový konglomerát“. Obsahoval názory Richarda Bransona, velice cool a úžasného podnikatele, které se řídí převážně selským rozumem. To znamená, že všechny bezvadně fungují.
Branson říká, že se o obchodních návrzích rozhoduje instinktivně „do 30 sekund“ a pouští se do nich v případě, že ho zaujmou. Čísla nejsou až tak podstatná, protože „je stejně lze zfalšovat“ a „statistikou lze dokázat cokoliv“. To je velmi zajímavý názor, který něco do sebe rozhodně má. Nedávno jsem četl asi tři případové studie rozborů firem, které vydávaly balíky nových akcií – a ekonomové je rozebírali z hlediska výnosnosti a odhalovali řadu triků, které management používal pro to, aby se účetně vylepšil. Je to tak, s čísly se dá čarovat. A to už vůbec nemluvím o odhadech v budoucnosti!
Bransonův intuitivní pohled jde mimo matematiku, sleduje spíš podstatu podnikání. V tom se podobá například Buffetovi, který dělá něco podobného, ale úplně jinak. Buffet chce vědět, jak se který podnik staví do přirozeného koloběhu služeb a zboží. Pokud jeho zapojení nechápe, neinvestuje. (Proto ignoroval technologické bubliny.) Posilování intuice je rozhodně dobré – některé věci vypadají jasně a logicky, jiné jsou divné. Tento váš dojem „pochopitelnosti“ a „podezřelosti“ je podle něj důležitější, než čísla, která management uvádí.
Tohle pravidlo je trochu zvláštní. Pod pojmem „připravte se na nejhorší“ Branson nemyslí, že se máte mentálně vyladit na to, že to nevyjde, protože „pokud to uděláte, tak to nevyjde v devíti z deseti případů“. Přivolávání neúspěchu negativním myšlením neúspěch vyvolává. Není v tom magie – pokud projektu nevěříte, nevěnujete mu dost energie, přicházíte o příležitosti a ostatní kolem vás vycítí, že něco není v pořádku. Jak nadšení, tak skepse se šíří infekčně a je extrémně obtížné být nadšený v situaci, kdy všichni kolem jsou skeptičtí.
Pod pojmem „připravte se na nejhorší“ myslí to, že si připravíte „plán B“ pro případ, že něco nevyjde. V podstatě jde o to zmapovat si možná rizika a promyslet si, jaká bude vaše strategie, pokud nešťastné události nastanou. Tohle je nesmírně praktické i v normálním životě: přemýšleli jste, co se stane, když nastane katastrofa, jak budete chránit sebe a svou rodinu? Není od věci mít plán, jak se budete chovat, kdyby začalo hořet, když přijdete o práci, když vám během dovolené kiksne cestovní kancelář, anebo když se třeba někdo ztratí. Mimochodem, právě proto specialisté SAS doporučují, aby každá rodina měla „emergency meeting point“: Pokud někam jdete, jasně všem řeknete, kam mají jít, když se ztratí – obvykle u nějakého jasně viditelného bodu. Je lepší stanovit si „nouzové místo setkání“, než zmateně běhat po obchoďáku a hledat ztracené děti. Tak přesně tohle se myslí „plánem B“.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
