Úvaha: „Internet už není!“ zvolal. Zbyl jen Google, porno a klepy | Kapitola 4
Seznam kapitol
Dnes je internet obecně považován nejen za nejlepší zdroj informací, nejbáječnější médium pro ukládání, ale svým způsobem také za určitou informační autoritu. Je tak snadné vyhledat si něco přes Google a nebo na Wikipedii – ale je to pravda? Nemizí nám náhodou informace před očima a nenahradily obsah jen blogy, eshopy a blikající bannery?
Krátkým bulvárním štěkům o tom, že ta a ta celebrita si na párty pustila do kaťat, popřípadě má vztah s tou či jinou celebritou, prostě nebylo možno konkurovat. Homo sapiens vulgus se nezajímá až tak o přetaktování nebo nejnovější objevy exoplanet a reklamní agenti to ví. To definuje podstatu pojmu „vulgarizace médií“. Možná příslušníci druhu Homo sapiens sapiens dělají příliš málo pro to, aby druhu Homo sapiens vulgus vysvětlili, proč máme investovat více úsilí do sledování hvězd nebeských spíše než hvězd pozemských. Možná je to vážně naše chyba: jak ukázal James Cameron, můžete ukázat druhu Homo sapiens vulgus cizí světy a dát jim k zažití docela drsná ekologická témata – a budou dávat pozor. Můžete svým dílem tak vyděsit moderní pokrokové socialisticko - kapitalistické totalitní režimy (Čína), že se budou vaše dílo pokoušet dostat pod kontrolu, aby jim nezpůsobilo revoluci. Jenže takových vypravěčů je málo.
(šafrán)
Obyčejní autoři, snažící se psát pro technologické weby, se náhle ocitli v nepříjemných ekonomických kleštích. Úplně jinak vypadají články, když máte týden nebo dokonce čtrnáct dní na jeden text – a jinak to vypadá, když musíte udělat alespoň tři kratší štěky denně, u kterých si navíc sami děláte korekturu a zlom, protože na osobu znalou jazyka a grafických fíglů jednoduše nezbývají peníze. Schopnější autoři odcházeli tam, kde byly nějaké peníze – a ti zbylí se pokoušeli přežít tak, jak to šlo. Za typický příklad považuji SharkyExtreme: zpočátku doslova famózní HW server s rozsáhlými recenzemi se časem propadl do cenových přehledů a dneska z něj fungují víceméně jenom diskusní fóra. Čtenář si tam dnes musí přijít s vlastním obsahem. Ani ty technologické blogy už nejsou, co bývaly, ti chytřejší autoři přišli na to, že vydavatelé na jejich blogu parazitují stejně, jako vyhledávače na nich – až na to, že u blogu poklesla vyplácená částka na krásně zaokrouhlenou páně burnsovskou nulu, takže tímhle směrem nepůjde jít o moc dále. Vznikají tak i neobyčejně líné technologické blogy, spočívající čistě ve výcucech z technologických tiskových zpráv. Jejich smysl mi naprosto uniká, jsou zbytečné a marně zabírají místo ve výsledcích z vyhledávačů. Z obecně informačního hlediska jsou totálně k ničemu.
Zatímco blogger, který pochopil marnost svého počínání, se může kdykoliv zabalit a jít dělat něco užitečnějšího a přínosného (třeba zasadit brambory), mnohem smutnější osud potká média, u nichž se jejich provozovatel rozhodne pro to samé. Nejdřív čtenáři přijdou o updaty, později o obsah webu jako takového – a skončí to tím, že zmizí i doména a té se zmocní někdo, kdo má víc peněz. Často to potká i velice kvalitní a z historického hlediska velice cenné technologické weby. Když si do vyhledávače zadáte www.atari-history.com, dostanete se na stránky http://www.child-welfare-ei.com/, což je (alespoň podle googlovského překladače) japonská stránka o tom, proč je dobré týrat děti hraním na klavír. Nebýt nadšenců, kteří si udělali kopii webu, přišli bychom o řadu zajímavých informací. A tohle se může stát vlastně každému webu, jehož majitelům jednoho dne dojdou peníze.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
