Úvaha: Prohráváme technologický souboj Evropa vs. Asie | Kapitola 7
Seznam kapitol
Řada lidí nese nelibě technologický a hospodářský úspěch Dálného východu. Odhlédněme na chvíli od ekonomické reality, která nutí moderní manažery mířící za zisky putovat se svými kočovnými fabrikami do dalších a dalších zemí, kde shánějí pracanty za co nejméně a pranic nezáleží na tom koho, co a v jakém rozsahu zničí.
Intelektuální výměna proudila vždy oběma směry a musím zdůraznit, že je až překvapivé, jak relativně málo konfliktů mezi sebou Východ a Západ měl – s výjimkou 20. století, kdy se Japonci snažili „osvobodit“ Asii od bělochů pod vedením císaře, což paradoxně nejvíce odskákali Číňané. Historicky vzato lze říci, že vždy měly mezi sebou více konfliktů západní země navzájem a východní země navzájem, zatímco vědecká a intelektuální výměna mezi oběma světy fungovala docela dobře. Pravda, v minulosti byl svět „větší“, kontakt mezi kulturami omezenější a nedocházelo k zásadním bojům o surovinové rezervy. Přesto není náhodou, že dnes Západ soutěží s Východem.
Přestože jsme oslněni sami sebou a naší vědou a technologií, neměli bychom zapomínat na to, že už tu byla období, kdy byl Východ kulturně a vědecky vyspělejší, než jsme byli my. Jak se říká, bližší košile než kabát – Evropa vždy měla více tahanic se sousedy, s Afrikou, původními americkými národy a islámským světem, ale ani jeden pro ni nepředstavoval intelektuální konkurenci. Islámský svět žil ze starověkého a hellénistického dědictví, americké národy se vydaly úplně jiným směrem (zaměřovaly se spíše na architekturu než technologii) a Afrika… no… ta měla plodiny a suroviny, ale jinak nepřinesla prakticky nic.
Už od raného středověku bylo jasné, že k technologickému úspěchu jsou připraveny právě východní národy. Japonci to předvedli mezi lety 1905 až 1945 nejprve vojensky a posléze hospodářsky. Národ, jehož pracovníci jsou ochotni koukat bez přestání tři dny do výhně peci na ocel, zda má oheň správnou barvu, a jsou ochotni se upracovat k smrti (karoshi – smrt z přepracování), byl určen k úspěchu.
Jiný národ, Čína, který je připraven obětovat miliony vlastních občanů, aby uspěl při obrovských projektech, byl také předurčen k úspěchu. Je to možná bezohledné, nehumánní, ale funkční. Civilizační body se nepočítají na základě toho, kolik máte „kulturních zvyklostí“, ale jenom za základě technologií, které vytvoříte.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
