Úvaha: Historie nás učí, ale výrobci ji často nevnímají | Kapitola 4
Seznam kapitol
Nedávno se mě jeden známý zeptal, co si myslím o novém iPadu druhé generace. Řekl jsem, že to je drobné evoluční vylepšení, což je to úplně nejlepší, co mohlo přijít. Žádné „všechno je jinak“ – jenom série změn, která zachovává původní dobré vlastnosti a přidává k nim něco navíc. Apple dokázal udělat dobrý upgrade.
A právě u chyb IBM a Commodoru nás historie naučila, jak vypadají typické rysy špatného upgradu:
1. Méně paměti než u předchůdce
To je, řekl bych, pravidlo pravé ruky. Nikdy nezmenšovat velikost osazené paměti! Je zvláštní, kolik tvůrců notebooků na toto pravidlo „pozapomnělo“, když začali osazovat stroje grafikou se sdílenou pamětí a omezovat možnosti upgradu paměti.
2. Extrémní základní paměťová konfigurace
Většina uživatelů není navyklá upgradovat svoje počítače, kupuje je jako celek a zbavuje se jich jako celku. Vím, že to čtenáře PC Tuningu může překvapit až zarazit, ale normální spotřebitel se ve svém stroji nevrtá. Tak, jak si ho koupí, ho taky bude používat – a počítač, který mu byl nabízen v dobách Windows XP se 128 MB RAM a v dobách Windows 7 se 512 MB RAM, ho bude dohánět k šílenství. K takovému šílenství, že s ním půjde na reklamaci – ne, nenapadne ho, že si musí rozšířit paměť, to se dozví až při reklamačním řízení. Některé prodejce opakované reklamace způsobené tímto způsobem dostaly do takové situace, že začali nabízet počítače už s rozšířenou pamětí a konfigurace s minimální pamětí vůbec neprodávají.
3. Dodávaný software je špatný
Špatný ve smyslu nefunkční, pomalý, problematický – dnes to není ani tak problém toho, že se aplikace zabudované v ROMce hroutí (což bylo prokletí Commodoru Plus4, ale naprosto normálně jste se s neupdatovanými nestabilními aplikacemi setkali i ve Windows HPC2000). Ne, aplikace jsou většinou patchované online v základní konfiguraci, což situaci hodně pomáhá – dnes je problém spíš zavalení počítačů „crapwarem“, všelijakými demy software, manažery manažerů, prohlížeči zbytečností, aktualizátory updaterů a bůh ví čím ještě.
Crapware hodně zhoršuje to, čemu se říká „user experience.“ Stačí jeden antivirus, který se online updatuje dřív, než dovolí online update jiným aplikacím, celé se to ucpe a rázem se start počítače protahuje ze sekund na minuty. Nový předinstalovaný počítač už přichází doslova zavalený nesmyslnými utilitami, takže expert si hned stroj promazává. Uživatel trpí a diví se, proč je to tak pomalé, případně si znovu čte reklamní letáky, aby si vsugeroval, že to vlastně pomalé není. Problém je tak velký, že Microsoft nově pracuje na „odlehčených“ verzích Windows, které bootují a uspávají se o poznání rychleji, než ty běžné.