Úvaha: Historie nás učí, ale výrobci ji často nevnímají
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Úvaha: Historie nás učí, ale výrobci ji často nevnímají

Úvaha: Historie nás učí, ale výrobci ji často nevnímají | Kapitola 2

Michal Rybka

Michal Rybka

18. 3. 2011 03:00 32

Seznam kapitol

1. Příklad povedeného upgradu 2. Krok zpátky u IBM 3. Do stejné řeky... vstoupíš? 4. Lekce evoluce – I. část 5. Průšvih s Amigou
6. Lekce evoluce – II. část 7. Přešlap Amstradu 8. Lekce evoluce – III. část 9. Z historie plyne poučení

Nedávno se mě jeden známý zeptal, co si myslím o novém iPadu druhé generace. Řekl jsem, že to je drobné evoluční vylepšení, což je to úplně nejlepší, co mohlo přijít. Žádné „všechno je jinak“ – jenom série změn, která zachovává původní dobré vlastnosti a přidává k nim něco navíc. Apple dokázal udělat dobrý upgrade.

Reklama

Drobný evoluční upgrade iPadu 2 tedy chválím. V jasném protikladu k tomuto velmi povedenému upgradu jsou různá fiaska, která se povedla i docela konzervativním a inteligentním firmám. Jedna z věcí, která mě dodnes nepřestává fascinovat, je to, jak se IBM po vynikajícím IBM X31 a X32 povedlo navrhnout model X41.

Úvaha: Historie nás učí, ale výrobci ji často nevnímají
i Zdroj: PCTuning.cz

Teoreticky mělo jít o nástupce ultrakompaktní řady, v praxi šlo v mnoha směrech o krok zpět. Typ X41 byl navržen jako štíhlejší a o něco málo menší než X31, rozdíl byl ale poměrně nevýznamný – obrazovka měla stejné rozměry a dokonce i stejné rozlišení. V rámci miniaturizace byl standardní 2,5“ ATA harddisk na 5200 (či 7200) otáčkách nahrazen diskem o 1,8“ na 4200 otáčkách

Počítač byl proto výrazně pomalejší a navíc ho šlo o poznání hůř upgradovat – a to pochopitelně na mnohem menší možnou kapacitu. Stroj byl v praxi pozorovatelně pomalejší – i použité procesory byly taktované méně, než u X32 (1,5 GHz oproti 1,8 GHz). Baterie byla rovněž zmenšena, takže výdrž počítače v základním provedení klesla z více než 5 hodin modelu X31 na méně než 3 hodiny a abyste s ním mohli rozumně pracovat, museli jste si koupit rozšířenou baterku, která dost nepříjemně vyčuhovala. Firewire port zmizel bez náhrady. Ve finále byl uživatelům jako „upgrade“ nabízen stroj pomalejší, s výrazně horší výdrží na baterie, hůř rozšířitelný a s dost otřesným diskem. Skutečně použitelný nástupce řady X3x přišel až v typu X61, který přinesl DDR2 paměti, dualcore procesor a SATA harddisky.

Úvaha: Historie nás učí, ale výrobci ji často nevnímají
i Zdroj: PCTuning.cz

Takový upgrade už smysl dává, X41 byl jenom paskvil. Když si uvědomím, že šlo o stroj v cenové hladině kolem padesáti tisíc a se zcela jiným příslušenstvím, než měla řada X31 / X32, tak si jenom říkám, zda si z nás dělali tehdy legraci. A to rozhodně nejde o jediný příklad strašného „upgradu“, kterým byli zákazníci v dějinách obšťastněni!

Špatné hardwarové upgrady mají velice dlouhou tradici a jsou s námi v podstatě od doby, kdy se začaly prodávat počítače určené širší klientele. Prakticky vždy se našli manažeři, kteří vyrukovali s nějakým zdánlivě logickým vylepšením a nebo úpravou stávajícího hardware. Obvykle proto, aby zachytili nějaký módní trend a nebo aby počítač zjednodušili a zlevnili pro kupující. V tomto směru nebyla jejich motivace špatná, jenom to „nějak nevyšlo“, protože přehlédli nějaký dost zásadní faktor, kupříkladu softwarovou kompatibilitu.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama