Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Blíží se soumrak samostatných zvukových karet?
Blíží se soumrak samostatných zvukových karet?
autor: Pavel Vychodil , publikováno 25.1.2008
Blíží se soumrak samostatných zvukových karet?

Podle dění na scéně zvukových karet to vypadá na soumrak zvukovek. Kvalita integrovaných zvukových karet většině uživatelů stačí a přicházejí on-board karty, které uspokojí i náročnější posluchače. Pro ty ostatní tu zůstane HighEnd s odpovídajícími cenami v malých sériích. P.S. v tomto testu jsou zastoupené zvukové karty od 600 do 6000Kč.


P.S. Tato kapitola je určena pro ty z Vás, kteří chtějí poznat i fyziologické aspekty lidského sluchu. Ostatní mohou přejít přímo na další kapitolu.

Ač se to možná nezdá a často je to předmětem sporů, je lidský sluch o několik řádů citlivějším smyslovým orgánem než třeba hmat, nebo čich s chutí. Například oko má nejvyšší citlivost na vlnovou délku kolem 550 nm, kdy vjem zaznamenáme při současném dopadu aspoň 5 fotonů této vlnové délky na světlocitlivou tyčinku. Ucho je natolik citlivé, že bychom hypoteticky měli slyšet i nárazy molekul vzduchu na bubínek - bílý šum. Naštěstí dochází na úrovni mozku k filtraci podnětů a tak přirozené pozadí (šum při absolutním tichu) neslyšíme.

Po nárazu molekul vzduchu na bubínek dojde k přenosu a zesílení vibrací sluchovými kůstkami do tekutiny vnitřního ucha. Hlemýžď (Cochlea) je zatočený zužující se kanálek, ve kterém je tzv. bazilární membrána jejíž tloušťka a napětí se mění . Z membrány vyrůstají vláskové buňky (Cortiho ústrojí), jež jsou rozechvívány stojatým vlněním a tvoří vzruch (elektrický), který pak putuje do mozku. To, že vnímáme různě různé frekvence je dáno právě stojatým vlněním, které jen v určité části hlemýždě podráždí vláskové buňky a dojde ke vzniku vzruchu. Vláskových buněk je asi jen 20 000.

Vystavováním ucha nadměrnému hluku pak dochází k nenávratnému poničení těchto buněk (stejně jako třeba buňky mozku se neobnovují) a i proto se nám stárnutím sluch stále zhoršuje (nebo nadměrným hlukem). Nejvyšší frekvence 16-17kHz slyšíme jen v dětství a pubertě, pak se práh sluchu pro tyto frekvence snižuje.

Blíží se soumrak samostatných zvukových karet?
Obrázek "řez hlemýžděm" z Wikipedie

Nejvyšší citlivost má ucho pro frekvence od 1 do 5kHz (dle různých pramenů jen do 3,5kHz) Je to dáno adaptací na lidský hlas a je určena i anatomickým uzpůsobením zevního a středního ucha. Ve středním uchu dochází k útlumu vysokých a nízkých frekvencí (je to definováno velikostí a spojením nitroušních kůstek (kladívko, kovadlinka a třmínek)). Stejně jako oko je různě citlivé na světlo různých barev, tak u ucha máme tzv. „Equal loudnes contour“. Je to křivka na které vnímáme různé frekvence jako stejně hlasité. Další definicí z oboru akustiky je Weber-Fechnerův psychofyzikální zákon, kdy subjektivně vnímaná hlasitost roste při geometrickém nárůstu intenzity přibližně lineárně.

 Blíží se soumrak samostatných zvukových karet?
citlivost ucha pro různé výšky pásma je různá



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
516 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 246.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.