ASUS ROG Strix XG35VQ: pořádná brána do světa her | Kapitola 5
Seznam kapitol
Dnes tu máme na recenzi něco většího. Superširokoúhlý ROG Strix XG35VQ s úhlopříčkou 35 palců. Jeden z nejnovějších herních monitorů ASUS. Displej má úžasné rozlišení 3440 × 1440 bodů s podporou až 100 Hz včetně režimu Freesync. Pořádně jsme jej přes měsíc testovali, a tak přesně víme, co od něj očekávat.
Barvy a gamut
U barev ASUS XG35VQ příjemně překvapil. Na krabici i ve specifikacích je uvedeno 100% sRGB. To samo by mohlo znamenat využití kvalitnějších LED v podsvícení. Běžné W-LED panely sotva splňují pokrytí základního sRGB. Příkladem budiž i ASUS PG27VQ, který se od sRGB odchyloval v červené barvě.
Po připojení monitoru bylo jasné, že specifikace nelžou a panel minimálně sRGB pokrývá. Barvy působily krásně živě a to jak okrajové, tak i střední odstíny. Skoro bych i od oka řekl, že monitor bude mít o něco bohatší barevný rozsah než „jen“ 100% sRGB. Na řadu tedy přišlo i ověření barev pomocí kolorimetrické sondy. Pro porovnání barevného rozsahu využiji opět dříve naměřený Samsung C24FG70 s Quantum Dot.
Barevný rozsah jsem ověřil v uživatelském režimu po kalibraci barev na teplotu 6500K. Ukázalo se, že opravdu monitor s rezervou překrývá sRGB gamut. Naopak červená i zelená složka se přibližuje rozsahu Quantum Dot Samsungu. To opravdu svědčí o využití kvalitnějšího LED podsvícení, než je u běžných sRGB displejů běžné.
Velice dobré bylo i tovární nastavení barev - v režimu Normální. Ruční kalibrace pak pomůže barvám téměř k dokonalosti. Samozřejmě se nejedná o grafický monitor (na to jsou vhodnější IPS panely), ale barvy už na první pohled i bez sondy působily přirozeněji, než například na minule testovaném MSI. Sytost okrajových odstínů červené a zelené nebyla tak výrazná, ale naopak střední odstíny působily mnohem živěji.
Proti IPS Philipsu 246E7QDSW se ukázalo, že monitor umí opravdu dobře vykreslit i pro VA problémové pleťové odstíny. U nich sice hrají výraznou roli i pozorovací úhly, ale na ty se podíváme dále. Při zkoušení barev na fotografiích a videích si proti zmíněnému IPS panelu vedl ASUS XG35VQ velice dobře.
Samozřejmostí je ale test oblíbených her a barevného podání v nich. Jako první na řadu přišel začátek hry Crysis, kde tmavá scéna odhaluje klady i zápory VA panelů. Tím kladem je vyšší kontrast a tedy vyšší hloubka černé proti ostatním odstínům. Ta se bohužel trochu ztrácí směrem k okrajům vlivem pozorovacích úhlů a také slabšího podsvícení. Východ slunce je pak doprovázen pěknými sytými odstíny oranžové v kontrastu se zelenou džunglí. Mírně rozšířený gamut je zde poznat a spolu s vyšším kontrastem má pak scéna tu správnou atmosféru.
Stejně tomu bylo i u GTA 5, které je známo svojí grafikou, která se snaží být co nejvíce realistická. Zde se spíše projevovaly pozorovací úhly. Například směrem k okrajům se ztrácela ta správná barva ve scénách na poušti. Tyto odstíny jsou pro VA kritické a nikdy nedosahnete na VA panelu tak pevné barevné stálosti po celé ploše jako na IPS panelu. Na odstínech kolem okrové, béžové s podobných odstínech si VA opravdu vylamuje zuby. Jinak ale barvy přírody působí velice živě a i díky úhlopříčce snadno vtáhnou hráče do scény. Hlavně fps režim je pak úchvatný.
Kontrast panelu podle specifikací je 2500:1. To je poloviční kontrast proti starším AMVA panelům. Jenže tyto původní AMVA panely s kontrastem 5000:1 také měly opravdu otřesné pozorovací úhly a kontrast 5000:1 se konal jen v úzkém kolmém úhlu. Moderní VA panely kontrastem nepřesahují 3000:1, ale úhly mají znatelně lepší.
Na XG35VQ jsem naměřil kontrast přibližně 1950:1 (v uživatelském režimu po seřízení bílého odstínu na 6500K), což je ještě o trochu méně, než ukazují specifikace, ale roli může hrát i kvalita podsvícení, která kontrastu trochu ukrajuje. I přesto byl obraz velice živý a kontrastní a to hlavě díky tomu, že stabilita pozorovacích úhlů je vyšší než u starších MVA panelů.
Pozorovací úhly
Podívejme se také na pozorovací úhly, ty u herního monitoru hrají neméně důležitou roli. Hlavně oblíbené herní TNka jsou v tomto ohledu velkým kompromisem. Jejich mizerný vertikální úhel je asi znám každému, kdo se kdy pohyboval u PC. VA je v tomhle ohledu výrazně lépe, ale i tak má své specifické problémy, které se jen mírně dají korigovat.
Podívejme opět na již známou scénu ze hry Prey, která je na testování pozorovacích úhlů jak stavěna. Monitory v ní mají přibližně stejné podmínky a tak si scénu můžete porovnat i s dříve testovanými displeji v našich recenzích. Jedná se o screenshot a tak byl pro účely dnešního testu roztažený na 3440 x 1440 bodů. Hra Prey jinak 21:9 podporuje bez zkreslení.
A jak vidíte, jedná se o klasické AMVA. Z kolmého úhlu umí vykreslit krásně kontrastní scénu s velice tmavými zákoutími. Ty na fotografii už působí jen jako černá plocha, ale vězte, že vše je perfektně viditelné. Black-crush efekt je minimální. Na ten sice minule testované MSI netrpělo vůbec, ale za cenu oné vypranosti celé scény. Kontrast této scény je v případě XG35VQ na úplně jiné úrovni.
Při pohledu z mírného úhlu se vše mění. Scéna okamžitě vybledne a snižuje se saturace barev. V tomto ohledu nelze od jakéhokoliv VA panelu čekat zázraky, ale překvapivě tento panel si dokáže u většiny barevných odstínů nějakou míru saturace udržet a spíš dochází ke zkreslování odstínu - červená je pak mírně do růžova a podobně. Na tak velké úhlopříčce si efektu blednutí barev směrem k okraji můžete snadno všimnout.
I přesto je výkon použitého VA panelu výtečný. Z dřívějších dob si pamatuji výrazně otřesnější zážitky, hlavně takové AMVA (alespoň starší generace) s kontrastem 1:5000 trpí už v mírném úhlu na extrémní posuny. Na modernější AMVA se podíváme příště a uvidíte, že i zde nastal pokrok a úhly nejsou tak otřesné jako dříve. S IPS se ale zdaleka nemohou VA panely měřit.
Podsvícení a podání černé
U zakřiveného panelu je celkem velká pravděpodobnost nerovnoměrného podsvícené anebo průniků světla u okrajů (tzv. backlight bleeding). Dnes testovaný ASUS XG35VQ má navíc výrazně širší úhlopříčku, na které nelze očekávat perfektní stálost podsvícení po celé ploše. Podívejme se tedy jak si v této disciplíně vede. Opět upozorňuji, že v určité toleranci se jedná o kusovou záležitost a kus který si koupíte vy, může mít výrazně odlišné podsvícení. Hlavně průniky světla na černé barvě jsou velká loterie.
Bílá plocha ukazuje na průměrnou kvalitu, vzhledem k úhlopříčce. Bílá po celé ploše mírně mění svoji teplotu a typicky je obraz směrem k okrajům výrazně tmavší než ve střední oblasti. Nevyskytují se zde ale žádné fleky anebo rychlé přechody a tak při hraní působí bílá celkem stabilně a pokles jasu směrem k okrajům tolik nevadí. Ani při běžné práci nebyly nalezeny větší problémy. Vzhledem v velikosti panelu dobrý výsledek.
Černá plocha ukazuje své slabiny. Vytvořit tak velký zakřivený panel bez průniků světla? To by jste od LCD technologie chtěli příliš. Překvapila mě ale přesnost těchto světlejších míst. Vyskytují se ve všech okrajích obrazu a v podobné síle. Na fotografii to vypadá až hrozivě, ale v praxi díky vysokému kontrastu až tolik rušivé nebyly. Mohly by být viditelné ve filmech - v černých pásech. Jenže díky formátu 21:9 jsou filmy na celou plochu a tak ani ve filmech není tmavá plocha až tak velký problém. Z mého pohledu je černá plocha také průměr. Nějaké silné průsvity, co by vyloženě rušily, se zde nevyskytují.
K dispozici dávám i makrofotografii panelu. Maska subpixelů jasně poukazuje na multidoménové VA subpixely. Jejich tvar je mírně deformován matnou úpravou povrchu obrazovky, ale jasně můžeme vidět rozdělění jednotlivých subpixelů na více částí. Kdyžtak do diskuze dejte vědět, zda je pro vás takovýto makrosnímek panelu užitečný nebo ne. Většího zvětšení pomocí dostupné techniky (teleobjektiv pentax 300mm + levná předsádka) nelze dosahnout, takže výsledné fotografie jsou kvalitou pod má očekávání (zvětšení je jen cca 30x proti reálu).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
