| NEC FE-991SB - monitor s malým "ale" |
| autor: Kwolek Jirka , publikováno 13.3.2003 |
Myslím, že nebudu věci příliš zkreslovat, když řeknu že Monitor NEC FE-991SB je společným dítětem svazku firem NEC a Mitsubishi. Účelové manželství těchto firem se jmenuje NEC-Misubishi Electronics Display a oběma, jinak zcela samostatným firmám, umožňuje vyvíjet a vyrábět monitory s nižšími náklady, než kdyby tak činily samostatně. Nejedná se však o fúzi značek typu Sony - Ericsson nabízející společnou řadu výrobků: i NEC i Mitsubishi totiž nabízejí, na téměř stejných "podvozcích", každý své modely, přičemž Mitsubishi má mít exkluzivnější esprit a NEC míří většinou "jen" do vyšší střední třídy. Možná, že menší "mouchy", které jsme na testovaném monitoru našli, jeho Mitsubishi bratrance netrápí... ale pojďme na věc pěkně popořádku.
fakta / factsTato recenze popisuje monitor NEC FE-991SB. Zabýváme se v ní nejenom jeho parametry a designem ale i funkcí SuperBright a jejím praktickým využitím. Dále jsme provedli analýzu kvality obrazu v závislosti na obnovovací frekvenci (refresh rate). V této souvislosti se nám zdálo, že slabým místem tohoto jinak výborného monitoru je jeho... VGA kabel, který je u tohoto typu instalován, bohužel, napevno. |
Základní parametry
Nová řada výrobků nové monitorové "dvouveslice" NEC - Mitsubishi se vyznačuje poměrně odvážným designem, kdy je čelní plocha maximálně podobná... plochému stříbrno-šedému TFT panelu.
Pokud za monitorem sedíte, iluze panelu je velmi silná - stále se však jedná o 23kg macka, i když musím uznat že konstrukce této devatenáctky patří mezi ty mělčí (hloubkou se tento monitor téměř srovnal s mou starší 17").
podívejte se na svůj monitor (na jeho šířku a hloubku)...
NEC FE991SB se téměř přesně vejde do opsané krychle o hraně 480mm
Základní parametry monitoru FE-991SB
| Rozměry monitoru | 442 mm (š) x 443 mm (v) x 447mm (h) |
| Hmotnost | 23 kg |
| Obrazovka | 19" (18.0" viditelná úhlopříčka), SuperBright Diamondtron |
| Obrazový filtr | vícevrstvá antistaická vrstva, OptiClearŽ |
| Rozteč mřížky | 0.25 - 0.27mm, |
| Doporučené rozlišení | 1024 x 768 @ 85 Hz |
| Doporučené rozlišení | 640 x 480 @ 60 to 160 Hz 800 x 600 @ 50 to 146 Hz 1024 x 768 @ 50 to 116 Hz 1152 x 870 @ 50 to 103 Hz 1280 x 1024 @ 50 to 89 Hz 1600 x 1200 @ 50 to 76 Hz 1792 x 1344 @ 50 to 68 Hz |
| Rozkladové frekvence | Horizontal: 30 kHz to 96 kHz Vertical: 50 Hz to 160 Hz |
| Vstup | analogový 0.7Vp-p, 15-pin D-Sub, TTL Level, Separate/Composite sync. |
| Normy | UL/C-UL or CSA; TUV/GS; Energy Star; CE; FCC CLASSB; MPRII; TCO´99 |
NEC FE-991SB používá pochopitelně štěrbinovou obrazovku Diamondtron (ze stáje Mitsubishi). Použitý typ je navíc vybaven technologii SuperBright umožňující mimořádné zvýšení jasu (více o ní pojednáme dále).
Diamondtronům, populárním "superplochým" štěrbinovým obrazovkám je vlastní mírné, téměř nepatrné vnitřní prohnutí obrazu (obdobně jsou na tom i mnohé ostatní konkurenční obrazovky mimo LG Flatrony a některé hi-endové Trinitrony). Není však pravdou, že toto interní prohnutí staví testovaný typ na horší pozici - prohnutí je tak malé (na rozdíl od některých "flatů", které drze skrývají klasickou obrazovku za rovné čelní sklo), že není v praxi postřehnutelné (odhaduji je na cca 3 - 4mm). Mitsubishi hovoří o této obrazovce jako o virtuálně ploché / virtual flat, kdy mírné prohnutí jen pomáhá dosáhnout ostrého obrazu i v krajních oblastech obrazovky.
Vnější strana obrazovky je pochopitelně absolutně plochá - potlačení nežádoucích odlesků je tak velmi účinné.
Posledním konstrukčním prvkem hodným zmínky je pevně připojený 1.5m VGA kabel. Jeho největší tragedii je to, že jakoby z oka vypadl levným tenkým světle šedým typům dodávaným k levným plochým TFT panelům (je známo že ploché panely nevyžadují vysoké obnovovací frekvence a nejlépe si "hoví" při 60-70Hz).
pokračování na další straně...
{mospagebreak title=Menu a ovládaní monitoru}
Ovládání OSD odpovídá bohužel monitorům vybaveným jedinou řadou tlačítek - ovládací "kříž" dřívějších monitorů byl pravděpodobně obětován na oltáři designu. Pohyb po menu pomocí "nudle" tlačítek není bohužel nijak snadný (občas se pletou tlačítka se symboly < > s těmi se znaménky + a -) naštěstí seřizování monitoru neprovádíme každý den.
Předchozí odstavec by mohl vyznít jako mírná výčitka nebýt toho... že existuje ovládací utilita NaviSet, která se "bezešvě" integruje do panelu ovladače grafické karty ve Windows 2000 či Windows XP (prostě zde přibude jedna záložka Monitor Adjustment a je to) - něco podobného bychom rádi viděli i u ostatních monitorů! Takové ovadání je pochopitelně o něčem jiném.
možnosti NaviSetu se přesně shodují s volbami "pevného" OSD menu monitoru,
utilita dokáže navíc vygenerovat 27 kontrolních obrazců (!)
P.S. NaviSet pro vybrané typy monitorů NEC - Mitsubishi si můžete stáhnout ze stránek výrobce (www.necmitsubishi.com/naviset).
Menu
Vlastní OSD menu monitoru je velmi bohaté - můžete se v něm "zatoulat" až na dvacet podstránek. Nechybí korekce rohů (Corner Correction) ani ovládaní GlobalSync (tyto možnosti nastavení jsou vlastní spíše monitorům vyšší kategorie).
Příjemné je, že každou jednotlivou položku můžete, pokud si nejste jisti co jste vlastně nastavili :-) a jak se dostat zpět :-)) resetovat na přednastavenou "běžnou" hodnotu.
sRGB
NEC FE-991SB nabízí jako další "nadstandard" možnost nastavení kalibrovaného barevného prostoru sRGB pro vyšší věrnost barev mezi počítačem a všemi jeho periferiemi (skenery, bar. tiskárny...).
{mospagebreak title=Kvalita obrazu a závěr}K geometrii obrazu jsem neměl námitek - tedy až do okamžiku, kdy jsem si na pomoc vzal pravítko. To ukázalo, že vertikální čáry jsou v některých částech mírně prohnuté. Tato nectnost, evidentně stále provázející Diamondtrony, však nebyla nijak výrazná ani rušivá - zvlnění se vyskytovalo především vpravo a bylo v rozsahu do 0.5mm.
Barevné podání bylo velmi přesvědčivé, kontrast černé a bílé byl dobrý, obě barvy vypadaly výborně. Jedinou poznámku jsme měli k 100% bílým objektům na černém pozadí - ty měly kolem sebe tendenci vytvářet nepatrný našedlý "opar".
Konzistence barev RGB byla dobra - zejména poté, co jsme si mírně pohráli s funkcemi Corner Correction. Také "pumpování" bylo nepatrné - obraz se posunoval jen asi 0.3-0.4 mm. Ve Windows (přepínání oken na tmavém pozadí) byl obraz stabilní. Co se týče sbíhavosti barev (konvergence), nalezli jsme určité problémy uprostřed pravé strany obrazu. Moire nebylo ve všech testovaných rozlišeních větším problémem (korekce je účinná, a co je důležitější, při jejím použití téměř nedochází k rozmazávání obrazu).
Co nás však mile překvapilo byla schopnost obrazovky precizně zobrazovat i ty nejjemnější 1px detaily. Nebýt poměrně slabého zpracování obrazu (viz. dále) byl by to skutečný pokořitel vysokých rozlišení.
Kvalita obrazu a... obnovovací frekvence obrazu
Předem musím říci, že jsem milovníkem vysokých rozlišení. Nevadí mi, když jsou písmenka miniaturní, musí být však perfektně ostrá.
Obraz, tedy přesněji řečeno jeho ostrost, byl při rozlišení 1024x768 perfektní (jak jinak), při 1152x864 (to je poměrně nestandardní rozlišení - zkuste je však) výborný... mám však za to, že 19ky by měly pracovat především při rozlišení 1280x1024 (i když u něho některým již nevyhovují poměrně malé fonty a ovládaví prvky Windows), měla by být také možná občasná práce v rozlišení 1600x1200.
Podívejte se však na následující fragmenty obrazu, přesněji řečeno na to, jak se obraz s rostoucí obnovovací frekvencí (refresh rate) "mlží":
Při 60 / 70Hz a rozlišení 1280x1024 je obraz ostrý "jak břitva". Obrazovka je evidentně schopna podat i jednopixelové detaily ostře a zřetelně - zde tedy problém není.
Při 75Hz je obraz již mírně máznutý a při maximu tohoto rozlišení, při 85Hz, je obraz zahalen do matného závoje (což je možná dobré maximálně pro sledování videa, nikoliv však pro solidní práci).
Kabelový syndrom?
"Mlžení" obrazu je obvykle způsobeno tím, že s rostoucí obnovovací frekvencí roste i tzv. pixel clock - tedy i frekvence signálu přenášená kabelem k monitoru. V mlžení jsou "namočeny" tyto články videořetězu: grafická karta, spojovací prvky (konektory a především kabel monitoru) a v neposlední řadě i elektronika monitoru. Jelikož jsme postupně zkoušeli několik grafických karet padlo podezření na kabel a elektroniku monitoru.
Protože vím, jak by měl vypadat pořádný VGA kabel (měl by být poměrně tuhý a tlustý nejméně jako malíček - to kvůli kvalitnímu stínění jednotlivých signálových žil), a také že jsem viděl jak se tento ideál liší od kabelu NECu, tipuji, že zakopaný pes bude nejspíše v onom integrovaném (čili nevýměnném) kabelu.
SuperBright
Použitá obrazovka + elektronika umožňuje zapnutí dvou úrovní zjasnění obrazu. Jas se zvyšuje větší akcelerací elektronů.
Když jsem se tento fakt dozvěděl, jásal jsem jak dítě: to budu moci, v situaci kdy mi slunce svítí do kanceláře, jediným tlačítkem zvýšit jas obrazu tak, abych alespoň trochu potlačil vliv světlého okolí. Nikoliv - tyto režimy mají speciální použití - doporučuje se je zapínat zejména při počítačových 3D hrách a sledování videa. V desktopu jsou SuperBright režimy absolutně neužitečné, světlé písmo nejenom více září (což jsem chtěl) ale je, bohužel, zároveň i hodně "rozpité".
SuperBright OFF - 3D hry bývají bez korekce jasu poměrně tmavé
SuperBright 1 - tmavé detaily jsou jasnější, monitor je možné sledovat z větší dálky
SuperBright 2 - bílé prvky se začínají již hodně rozpíjet (elektrony do luminoforů doslova buší),
režim je vhodný zejména pro sledování videa "z postele"
Podtrhnuto, sečteno SuperBright je spíše plusem pro uživatele videa a 3D her a nikoliv úlitbou "kancelářským krysám" trpícím v občas v ne ideálně osvětlených kancelářích - hurá/škoda. Poznámka: tedy stále je tady možnost upravovat si jas klasicky.
Závěr
NEC FE-991SB je monitorem, který, přes mé některé námitky, při své nevysoké ceně (ta byla ke dni 10.3.2003 cca 10.000Kč bez DPH, což není za 19" opravdu mnoho!) nabízí opravdu hodně. Vše záleží na tom, jak vysoko máte postavenou laťku. Pokud jste příznivcem rozlišení 1152x864 a nižších - nebudete mít žádný problém, v opačném případě nezbývá než se vyzbrojit kartou s co nejkvalitnějším výstupem (doporučuji Radeony 9500 a vyšší) - majitele levných karet budou tímto monitorem totiž docela držení "u země" - tedy na obnovovací frekvenci 75Hz.
Na druhou stranu je zde mnoho vlastností, které monitor řadí do vyšší třídy - software NaviSet, bohaté možnosti nastavení včetně korekce rohů, funkce SuperBright... to jsou věci za které se u konkurence platí více.
Poznámka: V tomto světle je opravdu trochu tristní, že u tak dobrého monitoru je trochu zanedbaný tak důležitý prvek jako je signálový kabel.
Jiří Kwolek
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz
.jpg)
Ohledne kvality a ceny. No kdyz to srovnam s Iiyama Vision Master Pro 454 za cca 11000,- bez DPH. Ma dva vstupy, USB rozborcovac a pro 1280*1024 zvlada 122Hz a obraz pri 100Hz je fakt dobrej (ATI Radeon 7500 - ho dostatecne utahne). A i ten tvaj je hezci :-).
Nedivím se že dnes stojí 17ka monitor 4litry a 19ka 7. Pryč s nima. Už aby byly všude LCD. Doufám, že se všem do 5ti let vysvítěj obrazovky a všude je nahraděj LCDéčka. Pak už budou monitory jen v muzeu. A doufám že podobnej osud stihne i televize.
PS: kdo řiká že se LCD nehodí na hry, nikdy před ním neseděl. Je to jako když ze škodofky přesedláte na BMW. I ta škodofka jezdí, ale vracet se k ní už asi nebudete.
Az tady bude LCD s zivotnosti na urovni kvality alespon 4 roky, refreshem 100Hz (a odpovidajici fall/rise) tak prominu i to jak vypada nenativni rozliseni a slabsi barevne podani.
Nektere hry jsou dabelsky rychle a i tech 20ms zpozdeni znamena problemy. Nektere nejsou. Druha vec je, ze obvykle nemate v pocitaci supernabuseny HW abyste mohl hrat hru v 1280*1024. Musite snizit rozliseni. Coz je na monitoru hracka a na LCD problem.
Mimochodem pokud vam blika a pisti kvalitni 19ka, tak mate neco spatne. Pokud je blba, tak by me zajimalo v cem jsou LCD chytre :-)) Ale pokud ovsem ta 19ka co ji rikate kvalitni, stala 7 tisic, tak ..
Az se vam u LCD pokazi par bodu uprostred displeje a vyrobce/prodejce rekne, ze je to na reklamaci porad malo, tak se vam mozna po blbem monitoru zasteskne.
"Nektere hry jsou dabelsky rychle a i tech 20ms zpozdeni znamena problemy. Nektere nejsou. Druha vec je, ze obvykle nemate v pocitaci supernabuseny HW abyste mohl hrat hru v 1280*1024. Musite snizit rozliseni. Coz je na monitoru hracka a na LCD problem. "
Uz vam to doslo ? Pokud jste kancelarska krisa (podle notasu asi ano), tak vam LCD urcite vyhovuje, ale pro normalni lidi se porad jeste podle me nehodi.
PS: to ze v IT delate tak dlouho jeste nic neznamena, videl jsem dost blbcu, kteri delali v IT dost dlouho (todle NEBYLO mysleno na vas jako urazka)
No nekdo musi hlt byt prumerny a podprumerny aby se nam to na te zemekouli hezky vyvazilo.
...samozrejme "krysa"
AOC 7A+ a 9A+ určite nebyly první monitory s Diamondtron obrazovkou, tyto obrazovky totiz vyrábí (a má je patentované) firma Mitsubishi, a společně s firmou NEC je již dlouhou dobu používá. Mimochodem Iiyama používá také obrazovky od Mitsubishi - málokterý výrobce dnes používá vlastní obrazovky, Hyundai třebas má Dynaflaty od Samsungu.
NEC monitory dle mých zkušeností a informací z webu patří do střední třídy monitorů, sám mám doma na stole 791SB a má v podstatě dvě chyby (velmi lehké moiré v některých rozlišeních - stále ale vynikající oproti třebas Flatronům, a některé svislé čáty jsou prohnuty tak o 3-4 desetiny mm - což je 0.17% výšky obrazovky - absolutně nepostřehnutelné pouze očima - např. Hyundai povoluje 1% a také je využívá)
Za cenu 8 tisíc vynikající monitor, hlavní věc je totiž jaký kus se ti dostane do ruky, u firmy NEC je pravděpodobnost že bude dobrý vyšší než například u AOC či Hyundai).
Pracuji v oboru CAD a nedokážu si představit nahrazení obvyklých monitorů LCD displeji (kvalitní 21 monitor tak 30-40 tisíc odpovídající LCD určitě tak 100 tisíc, malá levná LCD jsou použitelná jen na kancelářskou práci)
Takže můj názor: LCD spíše na kancelářskou práci, monitor na profesionální grafickou práci (alespoň nyní),
"to ze v IT delate tak dlouho jeste nic neznamena, videl jsem dost blbcu, kteri delali v IT dost dlouho"
pak ja to jako urazku rikam. konretne na vas mr. martin
17" LCD monitory jsou ale už celkem nepoužitelné protože to je jak 15" monitor
Kdyby byl LCD 18" s V160/H160, 1280*1024, 20ms za 20tis tak bych byl ochotnej ty peníze dát kuli svýmu zdraví ale za ty ceny co jsou dnes? -nejsem milionář
Q910, co jsem koupil brachovi ('novejsi a lepsi(?)' nastupce P910+), je proti P910+ bida. Jak je psano v clanku, je to tzv. "flat", zadna plocha obrazovka. Jen rovnej kus skla pred kulatou obrazovkou, ktera je snad mozna i shodna s P910+.
Měl jsem v něm 3 roky Voodoo3 2000 PCI a byl jsem v pohodě na 1152x864@100Hz. Teď jsem začal shánět novou graf. kartu (přece jenom hrát pořád StarCraft už není ono ;-) ) a zjistil jsem, že to je pekelný problém. Vyzkoušel jsem postupně Radeon Sapphire 9000 PRO (OEM), Sapphire 9700 (OEM), Hercules Prophet 9700 PRO (Retail), Prophet 8500LE FDX (OEM i Retail). Jedině ten poslední Hercules 8500LE FDX (Retail) byl schopný v rozlišení 1152x864@100Hz poskytnout obraz, který byl OK. Ostatní karty měly obraz rozmazaný a to tak, že při delší práci jsem se na to nemohl dívat. Ani ten poslední Hercules se však nevyrovná tomu obstarožnímu Voodoo3. Kabel je v pohodě mám jak "tlustý" VGA tak "tlustý" BNC.
Tím chci říci, že ne vždy musí být na vině monitor (nebo kabel) a je potřeba to vyzkoušet. Nevím, co jste měli za ATI, ale jestli jste ji předtím neviděli na nějakém jiném monitoru pěkně ostře, tak bych doporučil to taky vyzkoušet, ne proto, že bych se chtěl zastávat NECu, ale závěr, že to je kabelem, pro mne nebyl tak přesvědčivý
P.S. s kvalitního CRT monitoru oči opravdu nebolí ani není oční únava :-) Já jsem před ním trávil dříve většinu dne. A nebo třeba otec mé přítelkyně (viz výše - DTP).
Jinak co se týče aoc x lcd - myslím, že zapomínáte ještě na jednu důležitou věc - vyzařování. Myslím, že proud letících elektronů (CRT) musí tvořit fakt dost silné proměnlivé elektrické i magnetické pole, což určitě na zdraví nepřidá. Takže k čemu vám budou zdravé oči, když dostanete rakovinu??? - je tahle úvaha správná?. Takže jsem z tohoto důvodu pro lcd, ale fakt (jsem 18-letý student) nemám 30kKč na kvalitní lcd 18ku. Takže ještě si asi na pár let koupím crt AOC 9a+. Cenový rozdíl je přecejen veliký. Jinak ten moňas bude na doma na programování (turbo pascal), filmy (hodně zlepšují moji angličtinu), hry a další blbosti. Tak mi poraďte, prosím. Díky
o LCD jsem ochotný se bavit za rok, za dva až budou skutečně lepší než monitory...
a) to, že v DTP a pár dalších speciálních aplikacích je lepší pořádné CRT za hodně peněz (někde jinde zase plasma, LCD, ...), to je fakt. Bohužel se musím často smát, když hrdý majitel DTP studia ukazuje svůj novej kousek za 100 kKč a zcela ho vyvede z míry otázka, co to má za zářivku na stropě? Nějak mu nedocház í to, že použitím nekalibrované zářivky s blbou teplotou barevné podání monitoru znehodnotí. Je třeba investovat rozumně a vyváženě a neznehodnotit investici xxxx kKč zapomenutím na nějakou "maličkost" za x kKč.
b) bohužel vlastnosti monitoru vám ovlivňuje hodně věcí, je třeba vybírat monitor/kabel/karta a brát v úvahu vlivy okolí. Pěknej monitor vám zcela rozhodí i menší elektromotor v sousední místnosti.
c) že je monitor drahej ještě nesvědčí o kvalitě. Můžete šáhnout na blbej kus za hodně peněz i vynikající za pár šupů, samozřejmě s kvalitou a schopnostmi firmy klesá rozptyl vlastností monitoru (který vám zase klidně natřepe přepravce při přehazování beden).
d) masová produkce bude směřovat k LCD (a časem asi k OLED a podobným), pro nějčastější kancelářské práce je to vhodnější (menší únava očí/míň místa/míň žere). Odhaduji stav, že běžný uživatel počítače bude mít spíše v práci LCD a doma zatím CRT, kdy s vylepšováním parametrů LCD o něco později se začne LCD objevovat i tam.
e) ani použití LCD není z pohledu ergonometrie ideální. Například pracovní normy v Japonsku (a časem i jinde) začínají spět k tomu, aby pracovník netrávil v práci déle jak 5 hodin koukáním do obrazovky (a je jedno jestli LCD nebo CRT), protože prokázali trvalý vliv nejen na zrak, ale hlavně na narušení psychiky jedince. Přiznejme si, nejsou pro běžnou populaci jedinci civící do té bedny 18 hodin denně 7 dnů v týdnu divní? :-)
Jo, ještě kdo ho má většího a lepšího - doma čučím už hóóódně let do Samsung SyncMaster 17GLsi (tenkrát stál cca 25 kKč) a v robotě cca 2-3 roky do nějaké Belinei 17" (tenkrát cca 20 kKč, byla to jediná řada od nich, ke které jsem neměl výhrady). :-) A příšte půjdu do LCD, něco kolem 18" do 25 kKč vidím jako rozumnou investici.
Jinak resumé: LCD by chtěl zřejmně každy (i ti vzteklíci nahoře), problém je v podstatě jenom cena. Jenže 15" už dneska koupíte za 9litrů. Počítám, že v létě budou stát 17ky s 1280x1024 tak kolem 13-15litrů a bude to pořád lepší
o neco lip je na tom LG Flatron, po nekolika (2 nebo 3) letech provozu obraz porad "jako novy" (srovnaval jsem to s novym stejnym typem)
kazdopadne porad radsi Sony nebo LG nez shity jako ej NEC nebo Hyundai, AOC (za CENZURA stoji jejich flary ostatni jsou v celku dobre jejich posledni dobry monitor byl 7GLR,9GLR)a podobne smejdy
smirte se s tim LCD tyhle vyhody ma, a bude je mit i dal (LED a Plasmove obrazovky sice nemaji problemy s rychlosti, ale zbyle nevyhody zustavaji)
to je technologicky neresitelna vec (elektronovy paprsek vychazi z jednoho mista (kvuli zaostreni musi byt vsechny ozarovane mista ve stejne vzdalenosti => kulaty vnitrek),navic kulata plocha lip odolava tlaku (kdyby byl lochy i zevnitr, tak yb byl siiilene tezky) kdyz pak udelaji plochy venek tak to funguje jako cocka (to se koriguje druhou cockou "ve skle" obrazovky)
mozna by se v mem prispevku daly najit nepresnosti, ale snazil jsem se to vysvetlit aby to pochopila i naprosta lamma
AOC flat horší než normální?? Člověče viděl jste někdy KLR vedle GLR?? Papírově jsou tyto monitory cca stejné, ale např. barevné podání je nebe a dudy - daleko lepší na KLR. Geometrií a ostatními "věcmi" jsou cca stejné (od pohledu a úvodní stránky NOKIA testu, detailně jsem nezkoumal)