Mezi lidmi, kteří se zajímají o hardware, snad není nikdo, kdo by neslyšel o G-Sync. Podle nVidie je revolucí v oblasti monitorů a zobrazování. Navážeme na článek o synchronizaci GPU a monitoru rozebereme G-Sync včetně vlastností této novinky. Je to opravdová revoluce, nebo jen efektivní marketingový tah? A jak reaguje AMD?
Reklama
Nová technologie od nVidie není jen vychytávkou v ovladačích. Je to
hardwarové řešení
s podporou software. A není to ale jen jeden kousek hardware. Je potřeba nejen speciální
HW karta
, která je namontovaná do monitoru a speciální
hardware na grafické kartě
. Co z toho vyplývá, rozebereme dále. Proč je však potřeba nějaký speciální hardware? Nestačí pouze softwarové úpravy?
Bohužel, nestačí. Problém je především na straně monitoru. Ačkoli základní princip transportu signálu na monitor (třeba pomocí DVI) není příliš složitý, samotný monitor si věci komplikuje. Na vstupu totiž není jen DVI nebo DP, ale i řada dalších vstupů, nedej bože i analogových. To vše je potřeba dekódovat a dostat do společné formy –
standardu LVDS
(vykreslování po řádcích na monitor). Do toho všeho si můžete přidat nějaké to OSD menu nebo
post process
vylepšení obrazu jako je dynamický kontrast nebo
overdrive
. K většině těchto aktivit se používá tzv.
scaler board
. A právě ten karta G-Sync nahradí.
Dejme tomu, že budeme tedy mít kartu G-Sync a dostaneme ji nějak do monitoru. První věc, která je specifická pro tuto novinku je použití pouze dvou rozhraní – jednoho vstupního (
Display Port
) a jednoho výstupního (LVDS). Monitor s G-Sync tedy není možné připojit jinak než přes DP. To se do budoucna může ale změnit. K tomu, aby takový monitor pracoval, nestačí ale jen grafická karta s DP, ale musí to být jedna z posledních generací karet od nVidie – s GPU s architekturou
Kepler
a novější. Modu G-Sync totiž provádí tzv.
handshake
(vzájemná identifikace) s GPU. AMD zde prostě nefunguje, stejně jako starší GPU od nVidie (Fermi atd.). Zda je to vlastnost potřebná pro správný chod, nebo jen „
vendor lock-in
“ (uzamčení), můžete všem vysvětlit v komentářích.
G-Sync není technologií, která se ohlíží dozadu. Pokud máte i nedávno koupený rychlý LCD panel, tak šance, že pořídíte kompatibilní kartu G-Sync, je malá – nVidia zatím slíbila dodat pouze jeden typ modulu, a to pro jejich demonstrační monitor
Asus VG248QE
. Z něj lze vymontovat existující scaler board a vložit nový modul.
Kit G-Sync, zdroj: pcperspective.com
Cílový trh pro monitory G-Sync monitory je v naprosté většině prodej OEM. Jinými slovy
nákup nových monitorů
s G-Sync zabudovaným od výrobce. Zákazník tak získá kompletní produkt, nemusí nikde nic instalovat dovnitř panelu. I takovýto LCD ale bude pracovat v režimu G-Sync pouze na nových kartách od nVidie.
G-Sync na různých panelech
Ptáte se, jestli se dočkáme G-Sync
IPS
panelů, nebo jestli budou G-Sync
QHD
panely? Co třeba
4K
? Princip technologie, kterou představila nVidia, těmto variantám alespoň v obecné rovině
nebrání
. Druhá věc je hardware karty G-Sync. Použité FPGA naznačuje že na modulu probíhají netriviální výpočty, což by znamenalo, že nelze třeba rozlišení a frekvenci škálovat nekonečně. V prezentaci G-Sync byla nicméně zmíněna podpora pro všechny současně běžné technologie panelů a rozlišení, dokonce i rostoucí 4K (zde byly náznaky, že šlo o
dvojici G-Sync
modulů, které zajistily dostatečný výkon pro 4K a 60 Hz). Právě panely s vyšším rozlišením budou s variabilní obnovovací frekvencí zajímavým artiklem, protože ani high-end GPU u nich nebudou tak lehce zvládat velká fps.