LCD ostřejší než CRT – jak na dokonalý herní monitor - Kapitola 9

Seznam kapitol

1. Úvod 2. Technologie vs. hráči 3. Bliká nebo nebliká? 4. Lightboost 5. Lightboost 2D hack

6. Výhody a nevýhody Lightboostu 7. Testování a srovnání Lightboost 8. Výběr LCD (nejen) z pohledu hráče 9. Technologie budoucnosti

Není to tak dávno, co jsme zde rozebrali fenomén taktování LCD panelů. Na kvalitních panelech (IPS a PLS) bylo možné dosáhnout vysoké plynulosti až 120 hertzů. Pořád však pohyblivý obraz nebyl tak ostrý jako na obrazovkách CRT. Technologie Lightboost to však od základů změnila – ukážeme si, jak ji využít pro co nejostřejší zobrazení.

Reklama

V posledních letech mě naplňovala beznaděj ze stagnace v segmentu zobrazovacích zařízení. Mnozí určitě sdílí stejnou frustraci, když vidí LCD displeje s rozlišením 1366 × 768 na desktopech nebo 15palcových noteboocích. (Ano, jako Facebook machine takový počítač stačí, ale připomenu výrok „640kB is enough for everyone“).

Nyní se však přece jen začalo něco dít, objevují se obrazovky s obrovským rozlišením i 4K, na které snad ani nejsme připraveni, viz škálování obrazu pod Windows (a aplikacemi). Nějakou dobu tu jsou 120Hz LCD, u kterých jsem se obával úpadku z důvodu nedostatečného rozšíření 3D, ale výrobci si všimli zájmu herní komunity o rychlé panely a začali nabídky rozšiřovat. V oblasti zlepšení barevného podání a pozorovacích úhlů se také postupně rozšiřují a zlevňují „ne-TN“ modely.

Kombinace více požadovaných atributů najednou (rozlišení, frekvence, barvy atd.) jsme zatím oficiálně nedosáhli, ale na trhu se objevil fenomén přetaktovatelných monitorů, které do jisté míry požadavky splní. Tyto modely bohužel neumožňují použití technologie Lightboost, takže není možné dosáhnout perfektně ostrého obrazu v pohybu.

Říkáte si, proč nepoužít Lightboost na všech panelech? Jsou zde omezení: především jde o rychlost, s jakou se překreslují jednotlivé body. Na TN panelech to jde celkem rychle, a tak i při 120Hz se najde dostatečná doba, kdy celá obrazovka obsahuje čistý obraz bez artefaktů z předchozího snímku. V tento moment se obraz podsvítí. Naopak IPS a další panely jsou pomalejší v překreslování a takový moment se při vysoké frekvenci najít nedá. Vychází to z toho, že obraz na LCD není vykreslen najednou, ale po řádcích.

Řešením předchozího problému je například tzv. skenující podsvícení, kdy se obraz podsvěcuje po řádcích nebo segmentech. To není možné s hranovým podsvícením LCD panelů. Pokud však vezmeme v potaz další zajímavou technologii local dimming, tak s ní je takové podsvícení možné realizovat. O co ve zkratce jde v local dimming? Překlad by mohl znít jako oblastní zatmívání, což naznačuje i funkčnost. Pokud máme například tmavou scénu s jedním světlým výrazným elementem, tak skrze podsvícení (které by bylo tvořeno například maticí LED) by bylo možné snížit intenzitu podsvícení v oblastech tmavého obrazu. Tato funkce by například odstranila problém tzv. backlight bleedingu.

Na internetu se objevilo několik nadšenců, kteří se rozhodli implementovat segmentové, částečně skenující podsvícení, nicméně tento krok považuji za velmi těžký a pro širší použití příliš extrémní.

Oficiální podpora

Lightboost je technologie čistě spjatá s nVidia 3D Vision 2. Správně, není zde zmínka o AMD. Nevím, zda se dočkáme v budoucnosti nějaké odpovědi od AMD, ale mám dobrou zprávu pro červený tábor. I na kartách AMD je možné skrze Strobelight LightBoost Utility dosáhnout stejného „Lightboost efektu“ jako na nVidii. Zatím jsem to neměl příležitost vyzkoušet.

Lightboost, resp. stroboskopické podsvícení, není jen modlou hardcore hráčů. Tento typ podsvícení má řadu výhod, které ve správné realizaci technologie převažují nad nevýhodami. Někdy se stávají dokonce nutností pro uplatnění jiných technologií. Zabývají se tím inženýři nejedené firmy, za zmínku stojí například Sony s technologií MotionFlow XR 960. Ta pracuje na stejném principu jako Lightboost.

Stroboskopické podsvícení bude nutné zřejmě i v případě plánovaných HDR panelů (to už je ale opravdu hudba vzdálené budoucnosti, uvážíme-li, že pořád většina z nás používá 6bitové TN). U HDR jde totiž o to, že je spotřeba podsvícení pro velké jasové rozsahy opravdu enormní a například v USA narážejí na limit, co dokáže poskytnout jejich 110V zásuvka v domácnosti.