Hlavní stránka Hardware Klávesnice, myši, joy Aby vás zaměřovač poslouchal: Vybíráme správnou herní myš
Aby vás zaměřovač poslouchal: Vybíráme správnou herní myš
autor: Miroslav Ježek , publikováno 8.11.2019
Aby vás zaměřovač poslouchal: Vybíráme správnou herní myš

Hele mámo, už je to tu zas, zase ňákej rádce, ale ve skutečnosti je to reklama jak poleno. To je hrůza. Já bych všechny ty rádce zakázal! Máš pravdu táto, zase budou chytráci radit, jak si vybrat ty jejich nesmysly, přitom domovnice Růžena povídala, že nejlepší tamty myši mají v sámošce na rohu. Že je tam kupuje už dlouho a moc jí chutnaj. Mámo? Nepleteš si to nějak? 


Drát vs bezdrát

Jing a jang, oheň a voda, drát a bezdrát. Nekonečné filozofické debaty, mnohdy věcné argumenty z obou stran, uživatel bádá, odborník žasne a laik se diví.

V dávných dobách byla herní bezdrátová myš něco jako tank. Žralo to baterie na kila, bylo to těžké, líné, pomalé a zabrzděné. Svižné a štíhlé drátové myši shlížely na své bezocasé bratry jako na póvl. Jenže časy se mění a pokrok se nezastaví (nepočítám ámiše). Bezdrátové připojení je obvykle realizované na frekvenci 2,4 GHz a firmy vymýšlejí, jak srazit odezvu na tu nejnižší hranici. Znáte to, pohnete s myší, jdete nakoupit nebo spát, a ráno je kurzor na druhé straně. Takové latence už nikoho netrápí, dnešní hodnoty se pohybují v rozmezí několika milisekund a toho si prostě nevšimnete. Corsair třeba nazývá svou bezdrátovou technologii „Slipstream“, ukázkový Rival zase frčí na „Quantum Wireless“. V obou případech je odezva někde u jedné milisekundy a v tom nevidím důvod vázat si kravatu z lana.

Dle mého názoru je neotravnější nutnost nabíjení. Ačkoli, Rival 650 vydrží s rezervou makat třicet hodin (viz recenze kolegy Urbánka) a za dvacet minut se nabije na polovinu kapacity. To jsou velice slušné hodnoty, přesto si musíte kapacitu hlídat například v online zápasech. Spoluhráči by jistě nebyli nadšení, kdyby tým prohrál kvůli vybité baterii. Anonymní tip na drogy ve vašem bytě od rozzuřeného člena týmu by pak mohl být problém.

Bezdrátová myš je také nutně těžší kvůli baterii. Nebývá to nijak dramatické, že by třeba měla svoje gravitační pole, ale znát to bude. Důležitá je i stabilita frekvence, která může ve vzduchu trochu haprovat a tím snižovat přesnost. Zdánlivá maličkost je i neustálé odpojování a připojování kabelu pro nabití. Jednou to někde lupne! Tohle se dá vyřešit myší, která je kompatibilní s bezdrátovou nabíjecí podložkou. Ta samozřejmě taky musí někde energii brát a jsme tam, kde jsme byli – buď je na drátu podložka, nebo myš. Nicméně, myš už za sebou netahá ocas, tudíž vytrénovaný pařan ve svých headshotech nebude ničím omezován, pouze svými schopnostmi.

Tyto neduhy drátové hlodavce nijak netrápí. Sice se musíte omotat kabelem a nevypadá to tak esteticky, ale netřeba řešit stav baterie, dosah (pokud máte PC třeba někde v komoře s olověnými zdmi a za metrem betonu), nebo latence. Zkrátka všechno funguje a největší potíže bývají s neforemným opleteným kabelem, který dělá na stole hotové peklo. Osobně se přikláním k drátu vždy, když to je možné, protože má samé pozitiva sociální jistoty. Ve výsledku je to ale šumák, protože obě možnosti jsou dnes téměř rovnocenné. Téměř – na špagátu budou z principu vždy změřené výsledky o ježčí chlup lepší. Pokud myš přijímá podobojí, jako Rival 650, je vystaráno a připojení se odvijí podle aktuální nálady.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
39 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 12.3Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.