Při digitalizaci obrazových materiálů je důležité rozmyslet si, k jakým budou sloužit účelům a podle toho přizpůsobit parametry skenování nebo samotných skenerů.

Jako první se nabízí volba rozlišení, které určí, jak precizní budou detaily obrázku. Udává se v DPI (dots per inch = bodů na palec) a určuje, kolik bodů bude možné zobrazit na úsečce dlouhé 25,4mm (jeden palec). Pokud nastavíme rozlišení malé (= málo bodů), budou body velké a obrázek bude "zubatý". Při velkém rozlišení naopak získáme více detailů na úkor nárůstu velikosti výsledného souboru. Například při rozlišení 75DPI bude jeden čtvereční palec obsahovat 75x75=5625 bodů, což postačuje pro zobrazení na monitoru, ale při tisku (kopírovaní fotografií) bude výsledek ubohý. Pokud zvolíte 300DPI, bude čtvereční palec obsahovat 300x300=90000 bodů, což je dostatečná hodnota i pro následný tisk, a například 1200DPI je vyhovující i pro domácí zvětšování fotografií.

Každý bod nese barevnou informaci. Tzv. hloubka barev určuje kolik různých barev může být uloženo. Při barevném skenování se používají hloubky 24bitů (16 miliónů barev), 32 bitů (4 miliardy barev) nebo i více. Jeden bod tedy zabere tři resp. čtyři bajty.  Pokud budete skenovat pouze černobíle je nutné si uvědomit rozdíl mezi stupni šedi a bitovým režimem. Zatímco bitový režim (black & white) obsahuje pouze 2 barvy - černou a bílou, stupně šedi zvládnou i odstíny šedé. Jejich barevná hloubka bývá 8 bitů (256 odstínů) nebo 10b (1024 odstínů).

CCD nebo CIS?

Při procesu skenování dochází k osvětlování předlohy snímací hlavou, která vždy sejme jeden řádek předlohy. Pro domácí použití existují dvě technologie snímání.

První z nich je CCD (Charge Coupled Device). Předloha je osvětlována pomocí zářivky se studeným světlem, které se odráží od předlohy a přes zrcadla a filtry základních barev (červená, zelená, modrá) dopadá na vlastní snímač. Filtry je nutno použít proto, že snímač měří intenzitu dopadajícího světla, nikoli jeho barvu. Nejčastěji jsou snímače třířádkové, aby jedním průchodem snímací hlavy naskenovaly všechny barvy. Z toho vznikl pojem jednoprůchodové skenery.

CCD skenery mají větší hloubku ostrosti (až 10cm) ve srovnání
s kontaktnímu skenery vybavenými snímačem CIS (max 5-10 mm)

Druhá technologie se nazývá CIS (Compact Image Sensor - kompaktní obrazový senzor) a pro osvětlování používá miniaturní LED diody, opět v základních barvách - snímač si proto vystačí jen s jedním řádkem. Optická soustava je zde minimální - skenery postavené na této bázi mohou být mimořádně nízké.

Oba systémy mají své klady a zápory:
CIS technologie je levnější na výrobu, snímací hlava má menší rozměry a hlavně nízkou spotřebu. Skenery tak mohou být napájeny přímo z USB portu a jsou tenčí. Na druhou stranu zatím nedosahuje kvalit CCD, hlavně nižší rozlišovací schopností na tmavých částech předloh. Další nevýhodou je neschopnost tzv. prostorového snímání - například hřbet otevřené knihy mírně vzdálený od hlavy vyjde tmavý až černý.

CCD má z principu ještě jednu výhodu. Umožňuje skenovat transparentní předlohy (negativy, diapozitivy), neboť osvětlovací zářivka může předlohu také prosvětlovat. Některé skenery proto mají další zářivku přímo ve víku, nebo se k nim dodává adaptér.

Rozlišení skeneru

Maximální rozlišení výsledného obrázku závisí na hadwarových parametrech skeneru. Můžete se setkat se skenery, které umí 600, 1200, 2400 i více DPI. Toto číslo je dáno množstvím bodů na řádku snímací hlavy a přesností krokového motorku, který hlavu posouvá. Proto mají některé skenery rozlišení např. 1200x2400DPI, kde nižší hodnota znamená rozlišení hlavy a ta vyšší počet kroků hlavy na jeden palec.

Někdy výrobci uvádějí také softwarové rozlišení, které bývá 9600DPI, nebo dokonce 19200DPI. Nejedná se o nic jiného, než interpolaci, tedy dopočítání bodů a význam je nulový. (Pokud byste skenovali fotku o rozměrech 10x15cm ve 24-bitových barvách na 9600DPI, nekomprimovaná by zabrala na pevném disku neuvěřitelných 6GB dat!)

Skenování textu

Z podstaty skenování je patrné, že s daty se pracuje jako s obrázky. Co ovšem dělat, potřebujete-li naskenovat stránku textu a následně ji upravit. Když vypustíme možnost překreslování znaků v grafickém editoru (bylo by rychlejší text opsat...), zjistíme, že i k těm nejlevnějším skenerům se dodává software, který umí OCR (Optical Character Recognition). Činnost je docela jednoduchá. Software si vyžádá naskenovanou stránku (nejlépe v rozlišení 300DPI) kterou analyzuje a známe tvary písem a čísel převádí na znaky, které dokáže uložit například do RTF formátu. Úspěšnost rozeznávání je různá a záleží jak na kvalitě předlohy, tak na softwaru.

Pro naše testování jsme si vybrali skenery ve stejné cenové kategorii, jeden značky Mustek, druhý Plustek. Oba jsou formátu A4, vybaveny CCD snímačem, mají optické rozlišení 1200x2400DPI a připojují se pomocí USB portu.

První dojem

Plustek OpticPro U24

V balení je obsažen samostatný USB kabel dlouhý pouze 1,2m! Tato délka je nedostatečná i když máte skener velmi blízko PC. Dle mého názoru by bylo lepší, kdyby skener neobsahoval žádný kabel a uživatel by si jej koupil dle potřeby. Napájecí adaptér je poměrně těžký (transformátor). Přehledný návod je ve více jazycích, ovšem bez češtiny. Víka skenerů jsou od výroby běžně fixována lepící páskou, ovšem v mém případě šla beze stop sundat jen s pomocí benzinu a několika minut čištění. Krycí sklo bylo z vnitřní strany mírně zaprášené (drobné tečky), které byly při nejvyšší kvalitě skenování mírně patrné (zřejmě výrobní vada kusu).

Instalace ovladačů a níže uvedeného software proběhla bez problémů.

Dodaný software (v angličtně):

• Micrografx picture publisher 8 (skenování a základní úpravy)
• Micrografx media manager 8
• OCR TextBridge classic (rozpoznávání textu)

Hardwarová hloubka barev: 42bitů (48sw), 14bitů pro stupně šedi (16sw)
Buffer: 2MB

Mustek BearPaw 2400

U tohoto skeneru byl USB kabel dlouhý 1,5m připojen napevno. Pokud by došlo k poškození kabelu, oprava by jistě nebyla levná. Napájecí adaptér je řešen lehkým spínaným zdrojem. Manuály jsou také v češtině. Nešťastnou volbou je částečně průhledný plast v okolí víka skeneru, protože ostré světlo výbojky velmi nepříjemně oslňuje.

Při instalaci ovladačů jsem narazil na podstatný problém. Ovladače pro Windows XP nejsou na dodaném CD! Naštěstí nebyl problém je stáhnout z internetu, poté již bylo vše bez problémů.

Dodaný software (v angličtně):

• Bear Paw 2400 (skenování a základní úpravy)
• OCR ABBYY FineReader Sprint 4 (rozpoznávání textu)

Hardwarová hloubka barev: 36bitů (48sw), 12bitů pro stupně šedi (16sw)
Buffer: 16kB

Jak jsme testovali

Nyní přišlo na řadu testování. Důležitým kritériem je doba skenování, protože každé sekundy navíc udělají při skenování několika desítek fotografií znatelný rozdíl. Časy uvedené v grafech znamenají dobu od stisknutí tlačítka "skenuj" po hotový obrázek. Zahřívání výbojky (přibližně 30s) bylo provedeno předem a stačí provést jen jednou - skenery ji zhasínají až po nastaveném čase (5,10,15 nebo více minut).

Doba náhledu je čas, který skener potřebuje na zobrazení celé plochy pro předlohy v nejnižší kvalitě (ale barevně), aby mohl uživatel zvolit, kterou část z chce skenovat (např. kam umístil fotografii).

Po výkonnostním testu přišlo na řadu porovnávání kvality výstupu, kterou můžete posoudit sami v poslední kapitole na dvou fotografiích, které jsme nijak neupravovali. Režim barevně(48bitů) je nejvyšší možné nastavení (částečně dopočítané), barevně znamená 24 bitů (klasický TrueColor), stupně šedi byly skenovány 8bitově.

Jako poslední byly zjišťovány schopnosti OCR software správně rozpoznat testovací odstavec textu. Rozpoznávaná stránka obsahovala odstavec textu o velikosti 9 bodů. Za účelem mírného zhoršení kvality byla okopírována na běžné analogové kopírce (okem však čitelné výborně).

Grafy

Přibližně polovinu doby náhledu skener provádí kalibraci hlavy, časy jsou vyrovnané

Totožné výsledky s generováním náhledu z důvodu malého rozlišení.

Mustek podává vyrovnané výsledky s různým nastavením, naopak rychlost Plusteku závisí na barevné hloubce.

Podobné předchozímu případu, kalibrace hlavy nyní zabere z celkového času o něco více.

Na fotografii v maximální kvalitě si počkáte několik minut...

Fotografie č.1

Skenery mívají problémy ve velmi tmavých (odraz stromů ve vodě) a také velmi světlých (mraky na obloze) částech, kde dochází k největšímu zkreslení.

Mustek BearPaw 2400:

Fotografie vyšla celkově velmi tmavá, barvy jsou syté, jdou do modra.

Plustek OpticPro U24:

Zde je výsledek naopak světlý s většími detaily v tmavých částech, barvy s mírně červeným nádechem

Fotografie č.2

Sytě barevná fotografie ukazuje jak si skener poradí s věrností barev. (mírně rozmazané konce křídel nejsou způsobeny skenováním)

Mustek BearPaw 2400:

Obrázek vypadá jako živý, díky mírnému ztmavení působí lépe, než originál.

Plustek OpticPro U24:

Barvy mají mírně nižší sytost.

Výsledky nelze přímo porovnávat s originální fotografií, neboť na zobrazení má velký vliv nastavení a kvalita monitoru i grafické karty. Ideální výsledek bude zřejmě někde mezi oběma skenery, ale pro své určení levného domácího použití dopadly v tomto testu oba velmi dobře.

Učíme číst PC aneb OCR v praxi

Zde je originální podoba testovacího odstavce:

Povinnosti studenta
Veškeré důležité informace o studiu, např. změny termínů zkoušek, upozornění na změny ve studijním plánu ap. budou studentům předávány vyučujícími a pracovníky studijních referátů prostřednictvím elektronické pošty. Každý student je povinen si vybírat elektronickou poštu alespoň jednou za dva týdny. V případě dlouhodobé nepřítomnosti (zahraniční stáž, nemoc ap.) je student povinen tuto skutečnost nahlásit fakultnímu správci.

Mustek BearPaw 2400:

Povinnosti studenta
Veškeré důležité informace o studiu, např. změny termínů zkoušek, upozornění na změny ve studijním plánu ap. budou studentům předávány vyučujícími a pracovníky studijních referátů prostřednictvím elektronické pošty. Každý student je povinen si vybírat elektronickou poštu alespoň jednou za dva týdny. V případě dlouhodobé nepřítomnosti (zahraniční stáž, nemoc ap.) je student povinen tuto skutečnost nahlásit fakultnímu správci.

Plustek OpticPro U24:

Povinnosti studenta

Veikeré d~ile~ité informace o studiu, nape. zinëny terinin~i zkouiek, upozornéni na zmény ye studijnim plánu ap. hudou studentüm p~edávány vyu~ujicimi a praCovniky studijnich referátü prost~ednictvim elektronieké poity. Kaąd’~ studentje povinen si vybirat elektronickou po~tu alespońjednou za dva t~?dny. V pfipad~ dlouhodobé nepfitomnosti (zahrankni stá.~, nemoc ap.) je student povinen tuto skute~nost nahlásit fakulmimu správci.

Zatímco Mustek si poradil bez sebemenších problémů, Plustek díky absenci češtiny připraví svého majitele o hodně času opravováním chyb.

Závěr

Pokud bychom sečetli plusy a minusy obou skenerů, dostali bychom se k nule. Každý uživatel si musí vybrat, zda je pro něj rozhodující rychlost, ergonomie, kvalita výstupu, či softwarová výbava.

A pokud uvažujete o častém skenování ve vysokých rozlišeních (1200DPI), pořiďte si skener, který zvládne pravých 2400x2400DPI. Získáte kvalitu a vyšší rychlost v nižších rozlišeních.

Za zapůjčení skenerů děkujeme firmám:

Abacus
a
Levi

Další články v kategorii

• Test Canon SELPHY – malinká tiskárna na fotky
• Panzer a Katana – dvě herní mechaniky od Yenkee
• Kingston HyperX Pulsefire Dart: bez drátů i při nabíjení
• SPC Gear GK540 Magna Kailh Red RGB – slušná mechanika
• Razer Viper – Ultimátní zbraň pro hráče FPS