Pro milovníky aut a závodění: velký test herních volantů
i Zdroj: PCTuning.cz
Hardware Článek Pro milovníky aut a závodění: velký test herních volantů

Pro milovníky aut a závodění: velký test herních volantů

Aleš Ulm

Aleš Ulm

3. 3. 2015 09:00 62

Seznam kapitol

1. Úvod 2. Hama Thunder V5 – Krása není všechno 3. Thrustmaster Ferrari Challenge Wheel: závodní drobek 4. Thrustmaster T100 Racing Wheel – Černý kůň
5. Genius SpeedWheel RV –Žlutý přízrak 6. Thrustmaster Ferrari Red Legend Edition – Nehybný kompromis 7. Logitech Driving Force GT Gran Turismo – Těžký kalibr 8. Shrnutí a závěr

Pokud si chcete simulátory aut opravdu užít, bez herního volantu se to neobejde. Porovnali jsme cenově dostupné herní volanty se zpětnou odezvou i bez ní. Mezi šesticí testovaných volantů najdete superlevný Genius či Hama, rozličně vybavené Thrustmastery i skvělý Logitech Driving Force GT s otáčením o 900 °.

Reklama

Není tomu tak dlouho, co jsme se podívali na gamepady, následovaly joysticky a dnes se dostane na další populární herní ovladač – volant.

Pro milovníky aut a závodění: velký test herních volantů
i Zdroj: PCTuning.cz

Co se ceny a kvality týká, jsou na tom volanty spíše blíž joystickům než gamepadům. Rozpětí je opravdu velké a šance pořídit kvalitní kus hardwaru za pár stovek je bohužel mizivá. Odpověď na obvyklou otázku „Kolik stojí opravdu dobrý volant“ musí logicky znít – „podle toho, čemu říkáte dobrý,“ případně „podle toho, co od něj čekáte.  Na volantech (a k nim připojených pedálech) je poměrně dost oblastí, které vám nekvalitním či nedomyšleným zpracováním mohou hraní vcelku zásadně znepříjemnit, takže než se vrhneme na vlastní testy, zkusíme si shrnout, co by měl takový „dobrý“ volant splňovat.

Vzhled volantu je vysoce subjektivní záležitost a i když ji v recenzích obvykle zmiňuji, je pochopitelně na každém z vás, jaký design preferujete. Na druhé straně kvalita úchopu volantu se už dá nějak objektivně zhodnotit. Nic naplat, bez držení to nejde, a pokud není ergonomicky přívětivé, herní zážitek bývá neslavný.

Je příjemné konstatovat, že co se základního držení týká, nemá většina výrobků zásadnější problém – byť se někde trochu zbytečně šetří a celoplastový volant je na držení rozhodně méně příjemný než pogumovaný. Jako správný úchop se obvykle označuje držení zleva a zprava nad vertikální úrovní středu volantu (tedy ono pověstné „tři čtvrtě na tři“), volant by vám však neměl bránit ho držet pohodlně jakkoliv. Proto je dobré mít vlastní věnec bez ovládacích prvků. Pokud už na něm nějaká tlačítka umístěna jsou, nesmí být snadno náhodně stisknutelná při držení věnce v jiných pozicích nebo přehmatávání, ke kterému může docházet u volantů umožňujících otáčení ve větším rozsahu.

Tím se dostáváme k jedné ze zásadních vlastností volantu – jako moc se jím dá z klidového stavu otáčet. Levné volanty umožňují otáčení o 180 stupňů (hodnota označuje celkovou dráhu – „180“ tedy představuje 90 stupňů vlevo a 90 vpravo). I s touto nízkou hodnotou se dá relativně slušně hrát, ale není překvapivé, že to trochu omezuje. U lepších volantů se setkáme obvykle s hodnotou 270 stupňů, díky čemuž už je hraní podstatně realističtější. Opravdu drahé volanty mají pak rozsah vysokých 900 stupňů. Obecně platí, že 270 je zlatý střed, kde vám těch 900 až tolik chybět nebude, ale 180 se vám bude připomínat nepříjemným zaražením často.

Volanty mívají obvykle dostatečný počet tlačítek a D-pad, kterým se snadno můžete pohybovat v menu hry bez použití myši či klávesnice. Většina má taky za věncem páčky pro sekvenční řazení („pádla“) – výjimkou je v našem testu Logitech, který umožňuje řadit i pomocí pěkné páky napodobující sekvenční řazení.

Pro milovníky aut a závodění: velký test herních volantů
i Zdroj: PCTuning.cz

Další důležitou oblastí, kterou není radno podceňovat, je uchycení volantu. Musí být dostatečně bytelné, aby ovladač udrželo na desce, a hlavně musí „něco vydržet.“ Jen málokdo si může dovolit nechávat volant stále upevněný a tak ho budete obvykle pravidelně upevňovat a uvolňovat. Je nasnadě, že za toto pravidelné namáhání můžete zaplatit krutou daň v podobě zlomeného či strženého nedostatečně bytelného upevňovacího mechanizmu. Snadná instalace je při častém upevňování pochopitelně plus.

Pro milovníky aut a závodění: velký test herních volantů
i Zdroj: PCTuning.cz
Pro milovníky aut a závodění: velký test herních volantů
i Zdroj: PCTuning.cz

 

K volantu neodlučně patří pedály – většinou brzda a plyn. Pedály by měly sedět pevně na zemi, ideálně uchycené alespoň gumovými podložkami či zdrsněnou plochou, aby neklouzaly. Řada z nich má bohužel celkem nepříjemně vysoký sklon – ten sice odpovídá tomu, co najdete v autě, jenže tam obvykle sedíte podstatně níže a na pedály šlapete zpříma. Kdo nehraje u nízkého stolku, ale má volant na obvyklé pracovní desce a sedí vysoko, může mít problém na pedály správně šlapat. Buď bude nucený držet chodidla v nepříjemném úhlu, nebo bude na pedály šlapat „ze vzduchu“, což také není nic příjemného. Lepší pedály by proto měly ideálně obsahovat možnost jejich sklon upravit.

Poslední, a z hlediska kupce často rozhodující, je přítomnost zpětné vazby. Hned z počátku si ale musíme říct, že tyto vazby jsou dvě – jedna primitivní a druhá už relativně sofistikovaná. Výrobci toho hlavně u levných volantů nepoctivě využívají a v popiscích uvádí pouze „zpětná vazba“.

První varianta je pouze vibrační – volant se při vjezdu na nerovný povrch či srážce prostě rozvibruje. Tento druh zpětné vazby je obvyklý zejména u levnějších volantů. Druhým typem je „force feedback“ – tedy silová zpětná vazba – která spočívá v tom, že volant vyvíjí nějaký tlak proti či ve směru kterým jím točíte a to dynamicky podle situace ve hře. Je však třeba říct (a testy to také ukázaly), že kvalita herního zážitku se velmi odvíjí od zpracování odezvy – jak na straně volantu, tak zejména ve hře. Některé hry měly feedback vcelku uvěřitelný, ale byly i takové (týká se to ale spíše o něco starších her), kde byla zpětná vazba natolik matoucí, že jsem jí nejprve stáhnul a později vypnul. Pokud totiž hra vyhodnotí situaci špatně a zapne zpětnou vazbu nesprávným způsobem v nesprávný moment, je to nesmírně frustrující. Představte si, že jedete do zatáčky konstantní rychlostí a volant má v tu chvíli nějaký odpor, který vyrovnáváte protitlakem rukama. A někde uprostřed zatáčky se protitlak volantu razantně sníží, nebo dokonce zcela vypne. Je to podobné, jako kdyby vám někdo uprostřed zatáčky na silou vytočeném volantu zapnul doteď vypnutý posilovač. U novějších her se to v až takhle brutální podobě obvykle neobjevuje, nicméně nepříliš realistické chování se tu a tam vyskytne ve většině z nich.

Na závěr ještě uvedu, že do testu se dostaly volanty nižší a střední cenové kategorie – už takhle mezi některými kusy panovaly skutečně propastné rozdíly a srovnání volantu za sedm stovek s desetkrát dražším by bylo opravdu zbytečné.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama