Cherry Strait: plochá klávesnice, co není jen na parádu | Kapitola 4
Seznam kapitol
Cherry známe jako prominentního výrobce mechanických spínačů. Německá firma ale vyrábí i celé klávesnice a Cherry Strait je jednou z nich. Tentokrát je ale z opačného spektra. Jde o chiclet – ostrůvkovou klávesnici. Tato technologie je mezi uživateli často až nenáviděná. Je k tomu ale důvod? A co udělali u Cherry jinak?
Cože? To jako že chiclety nejsou vždy špatné? Přesně. V předchozí kapitole jsme rozebrali (doslova) to, co se ukrývá v tomto typu klávesnice a závěr je takový, že ostrůvkové klávesnice se mechanismem stisku více méně neliší od jiných notebookových klávesnic. Kde to tedy vázne? Problém je v kvalitě a způsobu provedení samotných spínačů respektive vedení klávesy.
V rámci úspor se výroba přesouvá na východ a s tím se často pojí i pokles kvality. U poměrně jemného mechanismu, jaký je ukryt v klávesách notebooků, se i drobná odchylka nebo vůle se může projevit nakláněním kláves a následným ignorováním stisku. To je přesně případ těch klávesnic, které frustrovaly jejich nové majitele řadou překlepů (a nedoklepů). Naštěstí někteří výrobci vyrábí chicletové klávesnice s větším důrazem na kvalitu a tak se klávesy prakticky nedají „nestisknout“.
Na klávesnici máme ale i větší klávesy a u těch je problém umocněn. Zde ani přesnost a kvalita výroby nedokáže zajistit přesný chod. Řešení je nasnadě – použít větší mechanismus nebo více prvků, které klávesu vedou. Pokud to výrobce nevymyslí dobře, nebo odflákne kvalitativní stránku, poznáme to u takových kláves ze všeho nejvíc.
Typickým případem je mezerník nebo Enter, ty jsou poměrně exponované a dochází u nich k častým stiskům i mimo jejich střed. O kvalitě klávesnice vám při koupi hodně napoví už jen to, když stisknete jednu z delších kláves na její hraně a budete sledovat, zda se stiskne celé nebo jak moc se nakloní. Samozřejmě to nevypovídá zdaleka o všem ale jako jednoduchý indikátor to stačí.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
