Jak vzniká herní myš? 3D tisk a další moderna v akci | Kapitola 2
Seznam kapitol
Navrhnout herní myš, která bude mít světový úspěch – to zní jako nemožný úkol. Ale kdepak, Mionix se dokázal prosadit mezi silnou konkurencí i přesto, že má jen šest zaměstnanců! Jak se jim podařilo vyrobit hned několik úspěšných herních myší a další periferie? My detaily ze zákulisí známe a dnes se s vámi o ně podělíme.
Cílem Mionixu je vyrobit špičkové periferie. Co si ale představíte třeba pod špičkovou herní myší? Má mít laserový, nebo optický senzor? Má mít hodně tlačítek, nebo méně? Má být symetrická, nebo ergonomicky tvarovaná pro jednu ruku? Takových otázek si můžeme položit řadu, ale odpovědi nejsou jednoznačné. Každému vyhovuje něco lehce jiného. A v tom je ten háček – vybrat ty vlastnosti, které sednou co největší skupině uživatelů.
Obecně známé pravidlo říká, že nikdy neuspokojíme všechny. Jak se tedy k volbě vlastností (a tím pádem i cíle) postavit? Vyrobíme několik modelů! Pokud jsme dobří designéři, tak máme možnost dosáhnout modularity ve výrobním procesu a vytvořit tak systém, který může ušetřit významnou část nákladů.
Mionix, jakožto malý výrobce, musel důkladně zvážit směr svého působení na trhu s herními periferiemi. Peter a jeho kolegové si uvědomili, že chtějí mít produkt, který současně osloví velkou hráčskou základnu a přitom nebude kompromisem po stránce svých specifických kvalit. Z toho vyplývá rozdvojení řad herních myší na laserové a optické – například Avior 7000 s optickým senzorem a Avior 8200 vybavený laserem.
Rozlišení na laserové a optické není dostačující. Máme zde nespočet hráčů s individuálními úchopy a rozdílnou anatomií ruky – ta se může lišit mezi různými národy/kontinenty poměrně výrazně. Jak rozlousknout tento oříšek? Opět rozdělením na několik různých typů myší, na symetrické (pro leváky i praváky) a asymetrické. Příkladem budiž Avior vs. Naos.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
