Roccat Valo - dlouho očekávaná herní klaviatura | Kapitola 3
Seznam kapitol
Dva rok vývoje se nesmazatelně podepsaly na nové profesionální herní klávesnici Valo. Splnila společnost Roccat všechna očekávání a vypustila na trh opravdu tak precizní kus hardware nebo pořídíme tak trochu předraženého zajíce v pytli? Vzhledem k pověsti výrobce bych se spíše přikláněl v možnosti první.
Ergonomická stránka
V této kapitolce se konečně nové Roccat Valo budeme věnovat trochu více zblízka. V první řadě bychom na ni měli nahlížet z hlediska pohodlí a ergonomie. Ta je však v tomto případě tak trochu rozporuplná a možná bych si dokonce dovolil poznamenat, že mě docela zklamala. Vzhledem ke svým momumentálním romzměrům činícím na délku dobrý půlmetr a na šířku celých 20 cm, je prostor na opření zápěstí velmi malý, resp. žádný. Výrobce sice klávesnici vybavil skutečně velkým počtem herních kláves, zato na úkor ergonomie, která značně pokulhává i v rozmístění některých tlačítek. K tomu se však dostaneme až za okamžik.
Na stranu druhou se mi velmi líbilo tvarové rozlišení kláves, které je patrné z níže položeného obrázku. Horní makro tlačítka jsou spíše obdelníkového tvaru, kdežto klasická písmena a ostatní běžné klávesy jsou tvarovány do klasického čtverce. Rozdíl by přitom jemně patrný i při samotném stisku. V této oblasti si Roccat s klávesnicí skutečně pohrál.
Spodní strana klávesnice většinou není nijak zvlášť zajímavé, v tomto případě by nás ale mohli překvapit vyklápěcí nožky, které se zde nenachází, jak jsme zvyklí, dvě, ale hned tři. Pokud bychom měli uvažovat nekonvenční rozměry klávesnice, je to celkem logické (na dvou vyklopených nožkách se totiž celá velmi nepříjemně prohýbá).
Rozložení kláves je naprosto běžné tak, jak jsme na něj již nějaké to desetiletí zvyklí. Výrobce bohudík s nervy uživatelů nijak neexperimentuje.
Tlačítka a klávesy
Roccat Valo byla, je a vždy bude ryze herní klávesnicí. Možná právě proto se výrobce příliš "nemazal" s velkým početem multimediálních kláves alá kancelářská klávesnice. Z čistě jednoúčelového sektoru kláves zde tedy nalezneme pouze ovládání zvuku sloužící k vypnutí zvuku a jeho zeslabení a zesílení. Dále tu máme také ovládání podsvícení klávesnice, které má ve výsledku celkem pět stupňů jasu a užitečné tlačítko deaktivující veškeré spojitosti s nechtěným návratem (nebo chcete-li "výskoke" ze hry) zpět do Windows. Inu musím uznat, že se skutečně jedná o parádní tlačítko. U klávesnice takové úrovně už je to ale přeci jen základním předpokladem.
Výše jsem se také zmiňoval o problémech s rozmístěním některých kláves. Mezi takové patří i tlačítko Escape, které je do klávesnice zasazené na opravdu velmi nešikovném místě a musím říci, že jsem si na jeho nezvykle nemotornou polohu nezvykl ani po téměř dvou týdnech testování. Jak můžete vidět na obrázku níže, Escape není, tak jako obvykle, umístěno na samotném okraji klávesnice. Předchází ho totiž klávesa sloužící k on-the-fly nahrání makra. Velmi často se vám tedy může stát, že místo pozastavení hry začnete nechtěně nahrávat nějaké makro,...
V pravém horním rohu se mimo multifunkčního LCD nalézá také sada informačních diod NumLockem počínaje a indikací deaktivovaných Win kláves konče.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
