Saitek Cyborg EVO - detailní rozbor
Seznam kapitol
Mnozí se jistě zeptáte, proč recenzovat již tento klasický kousek mezi herním hardwarem. Odpověď je nanejvýše snadná. Trh s herními ovladači se vyvíjí relativně pomalu a i tak i po celých čtyřech letech je Saitek Cyborg EVO stále poměrně aktuálním tématem - a i další výhodu má podobná "stará" recenze. Můžeme objektivně zhodnotit životnost.
Pryč jsou doby, kdy byl trh doslova přeplněn různými pákami a páčkami. Desítky různých výrobců nabízeli joysticky nejrůznějšího stylu, kvality i ceny. Situace se v posledních pěti letech absolutně změnila. Většina výrobců byla pohlcena, zanikla docela, nebo prostě převedla své prostředky do jiného segmentu. Takže nám zbyli pouze čtyři větší výrobci tohoto druhu hardware. Logitech, CH Products, Genius a Saitek. Předem bych rád poznamenal, že jsem měl co do činění s výrobky všech těchto čtyř firem a mým nesplnitelným přáním je, aby se spojily v jednu a postavili skutečně dokonalou páku. Leč to se s velkou pravděpodobností nikdy nestane a nám, virtuálním letcům a pilotům, tedy nezbývá než se spokojit s tím, co máme nyní, případně čekat, jaké nápady přijdou v budoucnu.
Generace 1: Cyborg
Dnes již nedokážu říci, zda právě u joysticku zavedl Saitek poprvé futuristické označení Cyborg. Živě si pamatuji, jak jsem koncem 90. let, tedy již před téměř deseti roky, při jedné školní hodině hltal informace o tomto bizardně vypadajícím kousku. Abych „mladšímu“ čtenáři osvětlil tehdejší situaci: Ač výrobců bylo mnoho, většina z nich se držela nastoupených trendů a vše se tedy točilo kolem jednoho základního vzoru navrženého snad ještě v době, kdy jsem vesele tahal kačera. Nový Saitek svým vzhledem představoval ne kamínek, ale hned celou skálu vrženou do jezera pákových ovladačů. Palcové titulky hlásaly cosi o revoluci, o dokonale přizpůsobitelných tvarech, prvním skutečně pravolevém joysticku za nějakých 1500 Kč. To v dobách, kdy se highendový Microsoft Sidewinder Force Feedback 2 stál okolo 3500 Kč a Cyborgův „třídní“ konkurent Sidewinder Precision okolo 2000 Kč. Sidewindery nezmiňuji náhodou, ještě o nich bude řeč. Nevypadalo to tedy cenově nikterak špatně a já začal pomalu střádat korunku za korunkou, abych Cyborga uvítal u sebe. Situace tomu nakonec nechtěla. Zabrousil jsem do stáje Logitech a po v pravdě neskutečném kopanci uštědřeném právě od Logitechu, jsem koupil zlevněný Sidewinder. Původní joystick Saitek Cyborg tak zůstával – a asi už navždy zůstane – jedinou významnou pákou, kterou jsem si vůbec neosahal.
V porovnání s dnešními joysticky se jednalo o jednoduchý a účelný design. Žádné zbytečné serepetičky, rozzářené diody nebo pro efekt montované plechové doplňky. Prostě solidní kousek plastu. Během několika minut bylo možné joystick přestavět z pravé na levou ruku, dokonce i páčku k ovládání plynu šlo několika pohyby přesunout z levé na pravou stranu. Ergonomii dnes již jen těžko soudit. Cyborg se v tehdejší obrovské konkurenci i přes již přecijenom lehce nadprůměrnou cenu zjevně chytil. A bylo by naivní očekávat, že se Saitek nepokusí ze své úspěšné koncepce vytřískat více. Tak vznikl Saitek Cyborg GOLD, spíše jakási reedice, nežli nový joystick.
Generace 2: EVO
Přibližně po pěti letech Saitek vyvinul další generaci svých joysticků, přičemž je trefně označil jako „EVO“. A právě o této dnes již takřka legendární sérii bude řeč. Na tomto místě by se hodilo napsat, jaké změny joystick postihly, ale jednoduší je jen suše říci, že víceméně stejná zůstala opěrka pod rukou a to je všechno. Rodina Cyborg EVO se postupně rozrostla na tři kousky: základní Saitek Cyborg EVO, bezdrátová verze „Cordless“ a zpětnou vazbou vybavená EVO Force Feedback.
EVO v našich rukou
Ano vím, spousta řečí okolo, nějaká ta nezáživná historie a informací o joysticku jen poskrovnu. Krabice je středně velká, laděná do temně modré a ze všech jejích koutů na vás volají nápisy, jak dokonale ovladatelné to všechno bude. Inu raději si to všechno ověříme sami, že? Otevřete-li krabici, tak zjistíte, že páka je v ní šikovně ukotvena. To je paradoxně dosti důležitá vlastnost, protože pořád ještě mluvíme o jemné elektronice, která nemá ráda tvrdé nárazy. I kdyby s Vaším novým joystickem nebylo zacházeno zrovna v rukavičkách, tak máte slušnou jistotu, že se to na něm nepříznivě nepodepsalo. Do ruky dostanete obvyklý komplet manuálů – větší knížečku v několika světových jazycích a další list s českým překladem (zcela dostatečný). Vedle toho najdete CD s ovladači a programovacím software. Pokud jste hrdými majiteli verze s Force Feedbackem, pak samozřejmě dostanete i zdroj, napájení přes USB by k pohonu zpětné vazby nepostačovalo. Páku připojíte přes USB, což je jednoduché, elegantní a koneckonců dnes již naprosto standardní. K samotnému provozu není třeba instalovat žádné další ovladače, navíc s těmi na CD nemám úplně nejlepší zkušenost. Lépe uděláte, pokud zavítáte přímo na oficiální stránky Saiteku a stáhnete si rovnou ty nejnovější. To samé platí i pro programovací software. O tom se pobavíme ještě později.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
