Základy PC: počítačové sítě snadno a rychle

Seznam kapitol

1. Trochu teorie aneb Co mě nezabije... 2. Základy sítě - hardware 3. TCP/IP je společný "jazyk" sítě 4. Základní nastavení aneb proč zrovna 192.168.1.1? 5. Přímé propojení dvou počítačů (bez dalších prvků) 6. Sdílení internetu mezi dvěma propojenými počítači

7. Spojení počítačů do sítě přes router (směrovač) 8. Zapojení počítačů pomocí bezdrátové (WiFi) sítě 9. Jak na to – sdílení dat v síti 10. Jak na to – sdílení tiskárny 11. Test komunikace mezi počítači

Zapojení a nakonfigurování domácí sítě je pro znalce otázkou několika minut, ovšem pro začínajícího uživatele to může být nepřekonatelný problém. Pokusím se proto laikům co nejsrozumitelněji popsat zapojení malé domácí sítě, nastavení internetu a sdílení dat a připojení síťové tiskárny. Zmíním se i o základním nastavení bezdrátových sítí. Návod je psán pro nejrozšířenější operační systém MS Windows XP, pro ostatní operační systémy se může lišit způsob nastavování, ale teorie je stejná.

Reklama

V okamžiku, kdy propojíme veškeré hardwarové prvky sítě, budeme ještě potřebovat, aby se prvky spolu "domluvily" - musí tedy používat společný protokol. Zatímco dříve byl populární protokol firmy Novell (IPX/SPX), dnes se komunikuje zásadně pomocí "internetového" komunikačního protokolu TCP/IP (popularita Internetu udělala TCP/IP skoro universálním protokolem).

IP adresa

IP adresa je jednoznačná identifikace konkrétního zařízení (typicky počítače) v síťovém prostředí TCP/IP (ať se jedna o lokální síť nebo Internet). V současné době je převážně používán protokol IP verze 4 (IPv4). U tohoto protokolu je IP adresou 32 bitové číslo, zapisované po jednotlivých bajtech, oddělených tečkami. Pro snazší zápis se hodnoty jednotlivých bajtů se zapisují v desítkové soustavě, např.: 192.168.1.24

IPv4

32 bitové adresy zařízení (cca 4 miliardy různých IP adres, dnes nedostačující)

Dnes je připravena nová verze IPv6, která řeší nedostatek unikátních síťových adres v IPv4 a řeší některé bezpečnostní a výkonnostní problémy (hierarchické směrování).

IPv6

128 bitové adresy
podpora bezpečnosti
podpora pro mobilní zařízení
funkce pro zajištění úrovně služeb (QoS - Quality of Service)
fragmentace paketů - rozdělování
zařízení IPv6 je schopné komunikovat se sítí IPv4 (to neplatí naopak)

Protokolem IPv6 se v lokálních sítích nebudeme zabývat - prvkům sítě LAN se obvykle totiž přidělují interní IP adresy, platné pouze v rámci dané lokální sítě (viz. další odstavec). Tady problém s adresami není - vaše IP adresa na lokální síti bude nejspíše použitá v desítkách tisících počítačových sítí.

Veřejná / neveřejná IP adresa, router

Jelikož ne každý síťový prvek může mít světově unikátní IP adresu, přistoupilo se k myšlence vyhrazení části adresového prostoru IPv4 pro privátní sítě (jeden z rozsahů těchto adres začíná typicky čísly 192.168.xxx.yyy). Takových lokálních sítí jsou tisíce a k internetu jsou připojené vždy pomocí nějakého routeru. Důležité: v konfiguraci interní sítě je tento prvek označený jako "brána" (Gateway) - tudy totiž prochází komunikace směrem ze sítě LAN k internetu.

Základy PC: počítačové sítě snadno a rychle

Na "lokální straně" routeru (LAN) má každé zařízení svou unikátní privátní IPv4 adresu, tato adresa je ale unikátní pouze v rámci této lokální sítě. Pomocí této adresy mohou zařízení spolu komunikovat v síti přímo, tedy bez účasti routeru (využívá se switch). Na druhé "straně" je router (WAN) připojený nejčastěji přímo k internetu, zde má svou vlastní, světově unikátní IP adresu.

NAT - Network Address Translation

Pokud router provádí tzv. překlad adres (NAT) mezi vnitřní (privátní) sítí LAN a internetem, pak je komunikace počítačů interní sítě z internetem bezproblémová. Poznámka: podmínkou správného fungování NAT je, že komunikaci mezi počítačem umístěném na vnitřní síti a internetem musí vždy zahájit počítač na vnitřní síti. Router v této situaci si zapamatuje obě komunikující strany a dovoluje hladký přenos mezí klientem (počítačem na síti) a internetovým serverem (v průběhu komunikace provádí proces, který vede k "zamaskování" / skrytí interní síťové adresy klientského počítače - někdy se mluví o IP "maškarádě").

Problém nastává, když potřebujete, aby nějaký počítač byl přímo dostupný z prostředí Internetu - takové zařízení musí mít svou vlastní jedinečnou internetovou IP adresu (taková adresa je pak veřejně přístupná na internetu). Na takovém počítači pak může běžet internetový server, herní server, IP kamera... Jelikož veřejné IP adresy jsou vzácné, přidělují se veřejné IP adresy jen vzácně (obvykle je to spojeno s vyššími poplatky za připojení k internetu).

Poznámka: tato situace se změní s hromadným nástupem protokolu IPv6, kde se předpokládá, že většina zařízení (pokud to nebudou vyžadovat bezpečnostní důvody) bude přístupná přímo z prostředí internetu.

Výhody veřejné IP adresy oproti neveřejné jsou zejména tyto: