Hlavní stránka Hardware Grafické karty Když ani vyšší fps nestačí: Nvidia Reflex pro zkrácení odezvy
Když ani vyšší fps nestačí: Nvidia Reflex pro zkrácení odezvy
autor: Pavel Urbánek , publikováno 30.1.2021
Když ani vyšší fps nestačí: Nvidia Reflex pro zkrácení odezvy

Máte silný stroj i špičkový monitor a přesto máte pocit, že hra nereaguje podle vašich představ a soupeři vás lehce překonají? Problém nemusí být ve vás, ale ve vašem počítači. Při velkém zpoždění mezi akcí hráče a reakcí na monitoru nepomohou ani stovky fps ani drahý monitor či periferie. Na pomoc přichází Nvidia Reflex.


Testování ve hře Valorant

Reflex Low Latency Mode je podporován v několika hrách, já jsem zvolil Valorant. Jde o střílečku, která ma celkem slušný engine (aspoň na první pohled), beží mi na vysokých snímkových frekvencích. Můj systém je postaven na osmijádru Intel i7-6900K na základních taktech a GeForce 1070. Ve Valorantu na mapě The Range (tutorial) se fps pohybují od 350 do 500, což jde v ruku v ruce s dalším HW který používám pro tento test. Valorant je klasický případ kompetitivní hry, kde spíš než ohromující grafické detaily má hlavní prioritu výkon a rozhýbete ho slušně i na integrovaných nebo prastarých grafikách.

Když ani vyšší fps nestačí: Nvidia Reflex pro zkrácení odezvy

Nyní k samotným výsledkům

Pro optimalizované nastavení – Reflex On + Boost – se průměrné zpoždění dostalo na 11,1 ms. Pro vypnutý Reflex hodnota stoupla na 14,3 ms. To je malý rozdíl, ale je důležité poznamenat, že jde pro optimalizovanou hru, 360Hz monitor a 360+ fps.

360 Hz/fps není běžné mezi námi pozemšťany, takže jsem šel zkusit také nastavení s fps omezenými na 60 fps. Zde Reflex + Boost skóroval průměrných 19,7 ms, bez Reflexu 24,9 ms. Jde o měřitelný, ale ne výrazný rozdíl. Omezení fps ve hře totiž nesimuluje reálné zpoždění například na pomalém procesoru nebo grafice.

Když ani vyšší fps nestačí: Nvidia Reflex pro zkrácení odezvy

Také jsem zkusil podtaktovat jak procesor, tak grafiku na minima. Ukázalo se, že CPU je limitujícím faktorem a při násobiči 12 klesly fps ve hře na hodnotu kolem 130. Výsledky s Reflexem byly 27,0 a bez 29,6. Opět relativně malý rozdíl, ale zajímavé poučení, že výkon CPU má zásadní vliv na latenci, když došlo ke zhoršení pří reálných 130 fps proti 60 uzamčeným fps. Dává to smysl, protože zamčené fps neznamenají, že CPU i GPU nemůže být hotový s výpočty extrémně rychle.

Nakonec jsem zkusil vliv pouštění hry ne ve fullscreen režimu, ale v okně. Výsledky zde byly značně horší, s Reflex On + Boost a 360 Hz a 360+ fps byl průměr zpoždění 33,1 ms. Lze spekulovat nad důvody, ale pravděpodobně zde hraje roli způsob vykreslovaní obrazu na ploše Windows (10), konkrétně double buffer Vsync. Potenciálně zde vstupují i další faktory, jako jiné zpracování vstupů z myši atd. Poučení je tedy neprovozovat hry v okně.

Minimální lag ve Valorantu je z velké části daný tím, že celá hra byla navržená pro kompetitivní hraní a podpora Nvidia Reflex se přidávala už v průběhu vniku hry. Od začátku je navržená tak, aby co nejméně záleželo na železe a co nejvíce na schopnostech hráčů.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
25 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 9.3Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.