Palit GTX 1650 KalmX – karta s pasivním chladičem v testu | Kapitola 21
Seznam kapitol
Pasivně chlazené herní karty nižší třídy byly ještě před pár lety dost populární a v nabídce je měli i výrobci jako Sapphire nebo Gigabyte. Dnes už je ale výjimkou, když na nějakou grafiku bez ventilátoru narazíte. Jedním z výrobců, kteří pokoušejí štěstí, je Palit. Podíváme se, co můžete od takové karty dnes čekat.
Protože ve skříni testovací sestavy dělají ventilátory slušný průvan, zkusil jsem i změřit chování karty, která je chlazená skutečně jenom pasivně bez pomoci systémových ventilátorů. Osadil jsem ji do sestavy na měření hlučnosti , kde byla chlazená opravdu jen přirozeným prouděním vzduchu a pustil test v AvP. A přidal jsem počet průběhů, protože během šesti se karta úplně neprohřeje.
Jakmile se karta dostane na limit teploty 83 °C, začne takt čipu nejdřív chvíli divoce přeskakovat mezi hodnotami kolem 1750 MHz a udávaným taktem s boost (1665 MHz), ten si ještě chvíli drží při snaze současně přidávat na výkonu neexistujícího ventilátoru, a až když jde teplota stále přes limit.
Co mě trochu zaráží, je fakt, že si karta snaží chvíli držet si stabilně udávaný takt s boost, a až když zjistí, že to nepůjde ani s (neexistujícím) ventilátorem vytočeným na sto procent, jde teprve pod takt s boost a končí někde kolem 1600 MHz. Ve výsledku má tedy teploty celkem nad nastaveným teplotním limitem 83 °C, ale přesto nejde s taktem níž k základnímu taktu 1485 MHz.
Výkon už s taktem klesá tak, že je dobře měřitelný, ale pouhým okem není rozdíl pozorovatelný (skoku ve fps u posledního průběhu se neděste, u něj byl test jen nastavený na nižší detaily).