Test Asus ROG Strix RTX 2080 O8G: výkon i bez špuntů v uších | Kapitola 19
Seznam kapitol
Vysoký výkon obvykle znamená vysokou spotřebu, a vysoká spotřeba hlučné chlazení. Špičkový model od Asusu dokazuje, že to jde i jinak. I mnohé úspornější karty z nižší střední třídy jsou hlučnější než RTX 2080 z řady ROG Strix s novými netradičně řešenými ventilátory. Za robustní kartu s extrémním chlazením si ale také pořádně připlatíte.
Abyste měli lepší představu o hlučnosti karet: obyčejný volně stojící 120mm systémový ventilátor Gelid Silent 12 klasické konstrukce se sedmi lopatkami dosahuje při měření za stejných podmínek jako karty ve volném prostoru (nikoliv někde před či za mřížkou) hlučnosti 29,5 dBA při 600 ot./min, 30,5 dBA při 800 ot./min a 32,5 dBA při 1000 ot./min.
Bez zátěže není dnes u většiny karet co řešit ani co měřit, chlazení je pasivní a jediné, co ukazuje údaj na hlukoměru, je okolní noční „klid“ (28,0 dBA).
Asus je v předvoleném režimu P mode výjimkou ventilátory stále běží na minimálních otáčkách. Ani tak je nejspíš neuslyšíte a „naměřená“ hodnota je pod hranicí měřicího rozsahu hlukoměru.
V Q mode už je karta v režimu s „0 dB“ – ventilátory při nízkých teplotách na GPU vypíná.
Hodnoty v grafech v zátěži jsou naměřené s předvoleným P mode. Ty vás asi moc nepotěší – ventilátory běží na rychlostech kolem 1900 ot./min a určitě je uslyšíte. S tichým BIOSem v Q mode ale hlukoměr ukázal v zátěži jen hodnoty kolem 33 dBA. V zátěži je karta tedy podobně hlučná jako tichý 120mm ventilátor na 1000 ot./min anebo podstatně slabší tiché modely GTX 1060 či GTX 1050 Ti.
No a ještě cívky. U nich je to bohužel klasika běžná u většiny výkonných karet – v zátěži slyšitelně cvrlikají. Karta od Asusu se bohužel řadí k těm, které jsou slyšet ještě o něco víc – spíše než větráky uslyšíte právě cívky.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
