Hlavní stránka Hardware Grafické karty Historie společností vyrábějících 3D čipy - díl IV.: nVidia
Historie společností vyrábějících 3D čipy - díl IV.: nVidia
autor: Souček Jiří , publikováno 19.9.2005
 Historie společností vyrábějících 3D čipy - díl IV.: nVidia

Dnešní díl našeho seriálu bude kompletně věnovaný společnosti nVidia a jejímu více než desetiletému působení na trhu s grafikou. Dozvíte se mimo jiné v čem je GeForce FX lepší než GeForce 6, jaká strategie byla klíčem k dobytí grafického trhu, nebo proč došlo k tak úzké spolupráci s Microsoftem koncem devadesátých let...


Po předchozím neúspěchu bylo upuštěno od kvadratických textur a vedení společnosti se rozhodlo, že nebude dále riskovat. Nativním API bylo prohlášeno Microsoft Direct 3D a ačkoli jeho tehdejší podoba hodila maximálně ke strašení vývojářů, byla tato volba velice úspěšná a z dlouhodobého hlediska i správná.

První čip nVidie, kompatibilní s rozhraním Microsoft Direct 3D, byla RIVA 128 (NV3). Na tom, jaká vlastně RIVA 128 byla, se dodnes nemohou mnozí odborníci shodnout. Někteří ji chválí, jiní zatracují - pojďme se podívat proč.

 Historie společností vyrábějících 3D čipy - díl IV.: nVidia
nejznámější RIVA 128 - Diamond Viper V330 AGP

Realtime Interactive Video and animation Accelerator, plný význam zkratky RIVA, označoval kartu vydanou v srpnu roku 1997 (v té době byla na trhu 3Dfx Voodoo Graphics, Rush od prvních výrobců, od ATi Rage PRO, S3 zakončilo sérii Virge, Matrox chystal Mystique 220 a Verite 2200 od Rendition byla taky na spadnutí), která měla nabízet řešení kompletně integrované do jednoho čipu - VGA jádro, 2D, 3D akcelerace, video a nechyběl ani RAMDAC.

RIVA 128 měla bezesporu velmi kvalitní 2D akceleraci, na slušné úrovni byla i podpora pro video. 3D však byla trochu rozporuplná kapitola. Na jedné straně vynikající kompatibilita s Direct 3D, obstojné ovladače a vysoký výkon (D3D běhalo na RIVĚ rychleji, než na do té doby nejrychlejším Voodoo Graphics, což byla nesporná výhoda 128bit sběrnice a více než dvojnásobného taktu oproti VG). Na straně druhé stála kvalita obrazu (mipmapy, filtrace textur), která byla v dobových recenzích hodnocena jako jedna z nejnižších na trhu. Dále pak absence OpenGL driverů (vyšly teprve po půl roce od vydání karty) a závěrem poněkud méně povedená implementace AGP, která způsobovala problémy s kompatibilitou (přirozeně jen u AGP karet, což samozřejmě nebyl problém, neboť výkonnostní rozdíl oproti PCI verzi byl zanedbatelný).

RIVA 128 byla díky vynikající kompatibilitě s univerzálním Direct 3D velice oblíbená, a přestože nepodporovala všechny technologie, které nabízela konkurence (VG, Rage RPO nebo Verite 2200), byla díky vysokému výkonu a jmenovaným výhodám jednou z nejrozšířenějších grafických karet (největší množství se prodalo na asijských trzích a ve značkových sestavách).

 Historie společností vyrábějících 3D čipy - díl IV.: nVidia
I-O Data RIVA 128 ZX
- zdroj: pc.watch.impress.co.jp -

Na jaře následujícího roku přišla na řadu RIVA 128 ZX (NV3T), vylepšená verze původní RIVY. Na čipu byl změněn RAMDAC (230->250MHz) a došlo na úpravu implementace AGP. 2D a 3D jádro zůstaly beze změny, stejně jako výrobní proces a taktovací frekvence.

Tímto krokem nVidia započala svou strategii, která spočívá ve dvougeneračních skocích. První generace je založena na čipu, který přináší novou technologii, druhá generace zakládá na první, přičemž jsou vychytány případné chyby návrhu, zvýšeny frekvence, vylepšeno paměťové rozhraní apod., vždy podle potřeby. Této strategie se společnost (až na drobné odchylky) drží úspěšně dodnes.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
452 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 221.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.