Test Asus ROG Strix RX Vega 56 O8G Gaming

Seznam kapitol

1. Asus RX Vega 56 O8G – představení a parametry 2. Asus ROG Strix Vega 56 O8G – detaily 3. Testovací sestava 4. Ashes of the Singularity (Win 10, DX12) 5. Dirt Rally (Win 10) 6. Doom (Win 10, OGL+Vulkan) 7. Far Cry 4 (Win 10) 8. Far Cry Primal (Win 10) 9. Fallout 4 (Win 10) 10. GTA V (Win 10) 11. Metro 2033 Redux (Win 10) 12. Metro Last Light Redux (Win 10) 13. Rise of the Tomb Raider (DX12, Win 10)

14. Star Wars Battlefront (Win 10) 15. Tom Clancy´s The Division (Win 10, DX11 + DX12) 16. The Witcher 3: Wild Hunt 17. Chování boost v benchmarku AvP 18. Chování boost v Crysis 19. Teploty 20. Chování ventilátorů 21. Hlučnost 22. Spotřeba a poměr výkon/watt bez zátěže a v AvP 23. Spotřeba a poměr výkon/watt v Crysis 24. Cena, průměrný výkon, poměr cena/výkon 25. Závěrečné shrnutí

Referenční Radeon RX Vega 56 není příliš vydařenou kartou – stejně jako většinu výkonných karet navržených přímo AMD či Nvidií jej sráží nedostatečně výkonné a zároveň hlučné dvouslotové chlazení. U nereferenčních karet se ale výrobci nemusí příliš omezovat. Jak dopadne Vega 56, pokud na ni posadíte 30cm tříslotové monstrum?

Reklama

V případě spotřeby (respektive příkonu) jsou v grafech průměrné hodnoty, kterých dosahuje celá sestava za určitý časový úsek, nejde tedy jen o špičky nebo měření v konkrétním místě, které může výsledky zkreslovat. U Crysis jde zhruba o minutový úsek měření u statické scény, v případě Aliens vs. Predator jde o průměr za celý průběh posledního šestého průběhu téhož testu v rozlišení 1920 × 1080 bodů.

Spotřebu v úsporném režimu (s uspaným monitorem) vyhrávají díky ZeroCore o pár wattů Radeony. Musím ale upozornit, že u některých modelů už je spotřeba v ZeroCore je vyšší než 3 W, které kdysi AMD uvádělo u karet z modelové řady HD 7000. A také na to, že spotřebu měřím s monitorem připojeným na DVI (případně HDMI), při připojení na DisplayPort jsou na tom Radeony o něco hůře (a to i v desktopu).

Na tomto místě musím znovu připomenout, že výsledky všech nově měřených karet jsou změřené s jiným diskem a pod Windows 10 namísto obvyklých Windows 8.1, ve kterých jsou změřené starší karty. Dotlačilo mě k tomu AMD, které s uvedením RX 500 přestalo pro Windows 8.1 vydávat ovladače.

Naměřené hodnoty se tedy budou s některými kartami měřenými dříve pod Windows 8.1 o pár wattů rozcházet. Od reálně naměřených hodnot karet, které jsem musel měřit pod Windows 10, jsem odečítal 6 W za pevný disk.

V desktopu Windows jsou rozdíly tak malé, že to (i při uvážení chyby měření) snad ani nemá cenu řešit. Při běžné práci na jednom monitoru karta nijak nevybočuje z řady.

U zátěže musím upozornit, že u řady karet úřaduje PowerTune nebo limity u GPU Boost. Takto to třeba vypadá u R9 280X po zahřátí; kdyby PowerTune kartu nepřiškrtilo, byl by příkon PC pod kousek 350 W, po zahřátí a snížení taktů a napětí ale jde příkon dolů, a spolu s tím mírně klesá i výkon. Hodnota po ustálení teplot karty je tedy optimističtější než maximum, kterého karta dosahuje, než ji přiškrtí řízení spotřeby.