Test Asus ROG Strix RX Vega 56 O8G Gaming | Kapitola 18
Seznam kapitol
Referenční Radeon RX Vega 56 není příliš vydařenou kartou – stejně jako většinu výkonných karet navržených přímo AMD či Nvidií jej sráží nedostatečně výkonné a zároveň hlučné dvouslotové chlazení. U nereferenčních karet se ale výrobci nemusí příliš omezovat. Jak dopadne Vega 56, pokud na ni posadíte 30cm tříslotové monstrum?
Boost a provozní vlastnosti v Crysis
Scénu v Crysis jsem vybíral za účelem dosažení co nejvyšší spotřeby. Reprezentuje na GPU extrémně náročné pasáže ve hrách. Grafiku jím zatěžuji obvykle kolem 15-50 minut, při běžném hraní k něčemu podobnému nedochází, podobně náročnou scénou obvykle jen proběhnete – i v tomto případě stačí jen šťouchnout do myši a pootočit se a příkon padá dolů. Na rozdíl od syntetických testů je to ale reálná situace z reálné hry, takže se nedá říct, že jde o nereálný test vytvořený účelově jen pro zavaření karty.
V grafech níže najdete hodnoty z Crysis, v první třetině rozlišení 1920 × 1080, kdy kartu limituje CPU, ve druhé 2560 × 1440 a ve třetí 3840 × 2160 bodů.
V Crysis jdou startovací takty nap úvodu také přes 1500 MHz, ale to jen ve full HD, kde není GPU zcela nevytížené. Jakmile se ale kartě trochu přitopí, takty jdou níže až ke 1438 MHz.
Rozlišení 1920 × 1080
A tady vidíte důvod, proč jsem do grafu s teplotou GPU a řízením otáček ventilátorů přidal i údaj o spotřebě z monitoringu – u Radeonů se prakticky okamžitě se změnou spotřeby mění i otáčky ventilátorů, regulace nečeká na to, až se změní teplota čipu.
Ve vyšším rozlišení se pak téměř skokově měnily otáčky ventilátorů. Jak moc to je rušivé, vám ale neřeknu, protože jsem to zjistil až z logů, jelikož jsem kartu ve počítači neslyšel přes spuštěnou klimatizaci, bez které se teď testování neobejde.
Crysis, 2560 × 1440
V následujících grafech je vždy oranžový úsek průměrem hodnot z rozlišení 2560 × 1440 bodů.
V druhé části testu v rozlišení 2560 × 1440 a 3840 × 2160 je vidět, že je linka taktů lehce pilovitá, výrazněji je to znát na napětí čipu.
A tady je zřejmá příčina – čip se držel kolem nastavené cílové teploty 80 °C a monitoring vždy po chvíli zátěže poslal dolů takty, s čímž kleslo napětí a velmi výrazně i spotřeba.
Na příkonu sestavy se to projevilo skákáním o výrazných 41 W – dost extrémní skok, pokud uvážíte, že takt čipu se měnil jen o 10 MHz.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
