historie-spolecnosti-vyrabejicich-3d-cipy-dil-iii-ati-technologies-2
Hardware Článek Historie společností vyrábějících 3D čipy - díl III.: ATi Technologies 2

Historie společností vyrábějících 3D čipy - díl III.: ATi Technologies 2

Souček Jiří

Souček Jiří

23. 8. 2005 01:00 55

Seznam kapitol

1. Úvod 2. Radeon 256 / R100 a jeho derivace 3. Radeon 8500 / R200 a jeho derivace 4. Posily pro ATi Technologies 5. Generace grafických karet DirectX9

V dnešním díle budu pokračovat v historii společnosti ATi, konkrétně posledních pěti letech. Krom toho se zaměřím i na některé další firmy, které mají k ATi blízko. Pokud vás zajímá, jak blízko má první grafický čip Intelu k poslednímu čipu ATI Xenos, odkud se vzal návrh revolučního čipu R300, nebo jak dlouho se už v profesionální grafice používá "CrossFire", čtěte dál...

Reklama

Minule jsme skončili koncem roku 1999, kdy ATi vydala Rage Fury MAXX, nadějnou kartu, která byla brzy sražena slabšími ovladači, nižší výbavou (jediný výstup, bez TV-out nebo video in) a absencí podpory pro Windows 2000.

 Historie společností vyrábějících 3D čipy - díl III.: ATi Technologies 2
i Zdroj: PCTuning.cz


Rage Fury MAXX - 2x Rage 128 PRO, 64MB 256bit celkem

S novějšími ovladači již dokázala MAXXka dosáhnout výkonnostní úrovně GeForce 256 SDR v nižších rozlišeních a ve vyšších se sem-tam vyrovnala i DDR verzi. V očích většiny zájemců ale začínala působit poněkud zastarale. Kdo by chtěl zastaralou kartu se špatnou pověstí a nevyrovnanými drivery? Začátkem roku 2000 se už objevovaly zprávy o GeForce druhé generace a Voodoo 5, grafické kartě se dvěma procesory VSA-100 podporující revoluční Full-Scene AntiAliasing. Rage Fury MAXX nepodporovala ani T&L, ani FSAA, nebyla zkrátka ničím výjimečná (pokud nepočítáme samotný režim grafického multiprocesingu).

Téměř nastejno pak byly vydány GeForce 2 GTS a Voodoo 5. V tomhle momentu bych se vrátil do doby vydání nVidia TNT2. Již tehdy začali odborníci připomínat, že podstatnou brzdou pro čip se stává propustnost paměťové sběrnice. To se ještě více umocnilo příchodem GeForce 256 a ani DDR paměti nebyly dostačující řešení tohoto problému. Abyste si dokázali lépe představit, jak na tom která grafická karta byla, připravil jsem malou tabulku (jednotkou je propustnost pamětí na single-textured fillrate, tzn. čím menší číslo, tím je grafický čip více limitován paměťovou propustností).

 Rage 128 PRO9,2
 Rage Fury MAXX9,2
 Riva TNT2 PRO9,3
 Riva TNT2 M644,8
 GeForce 256 SDR5,5
 GeForce 256 DDR10,0
 GeForce 2 GTS6,6
 Voodoo 224,0
 Voodoo 316,0
 Voodoo 58,0
 Matrox G400 MAX10,7
 GeForce FX8,0
 Radeon X800XT-PE4,2
 GeForce 7800GT*4,0
 GeForce 7800GTX*3,7

* počítáno 24 pp pro GTX a 20 pp pro GT

Do tabulky jsem pro lepší srovnání zařadil i několik novějších karet. Je ale jasně vidět, že karty jako GeForce 256 a GTS se díky nárůstu počtu pipelines stávaly více a více limitovanými paměťovým subsystémem. Vzhledem k tomu, že tyto čipy navíc zvládaly zpracovat mnohé operace v jediném taktu (na rozdíl od většiny konkurenčních čipů), byl tento limit ještě citelnější.

První z tehdejších velikánů, který si této bariéry všiml a začal jí řešit, byla ATi. Čipy nVidie považovala za plýtvání tranzistory na nesprávných místech - pokud je čip se čtyřmi pipelines limitován již při taktu 120MHz a není možné použít rychlejší paměti, je zbytečné zvyšovat jeho frekvenci a provádět vylepšení zvyšující jeho hrubý výkon. ATi se vydala jinou cestou.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama