Test Sapphire Nitro+ Radeon RX Vega 64 Limited Edition | Kapitola 2
Seznam kapitol
Dnes se podíváme na jeden z (jazykoví puristé prominou) nejextrémnějších Radeonů RX Vega 64, který najdete v nabídce výrobců – verzi Nitro+ napájenou trojicí osmipinových konektorů s s obrovským tříslotovým chladičem, který žravou kartu dokáže udržet na 70 °C a ani se při tom příliš nezapotí.
Karta má monstrózní chladič který zabírá téměř celý prostor tří slotů. Základ je z masivního černého plastu, kolem předního a zadního ventlátoru je ještě lemování z průhledného plastu s drážkami, které je podsvícené pomocí nastavitelných RGB LED.
Kryt na zadní straně je docela členitý. Nejžhavější součástky vykukují skrze otvory, v zadní části je navíc logo Nitro podsvícené pomocí programovatelných barevných RGB LED.
Na pohledu shora lépe vynikne uspořádání ventilátorů; krajní jsou větší a otáčejí se proti směru hodinových ručiček, ten prostřední je menší a otáčí se protiběžně. Díky tomu se lopatky sousedních ventilátorů v místě střetu pohybují stejným směrem a neperou se tak, jak tomu je, když tlačí vzduch proti sobě.
I tento model Nitro dostal ventilátory se snadnou demontáží. Oproti těm, které můžete znát z našich dřívějších recenzí, mají robustnější konektor – na ventilátoru jsou kontakty ze silnějších plíšků, které se zasouvají dovnitř konektoru na krytu karty.
Další sada fotek přímo od Sapphire zachycuje rozborku chladiče:
Na plošném spoji mě nejvíc zaujalo asi to, že na něm jsou velké plochy, které jsou v podstatě prázdné, hlavně v zadní části je jen pár čipů konektory po obvodu. Poskládat součástky trochu jinak, mohl být plošný spoj kratší a chladič koncipovaný podobně jako u minulé generace R9 Fury. Chlazení by to určitě prospělo.
Délka karty jde lehounce přes 31 cm, což je prakticky maximální běžně používaný s drozměr u špičkových modelů posledních generací. A i do šířky jde až ke hranici tří centimetrů od okraje záslepky.
I na výšku jde kryt hodně daleko přes záslepku. Na svědomí to mají především ventilátory, které mají výšku přes centimetr.
Většinu prostoru pod krytem zabírá žebrování. Skrz malé zrcadýlko na boku po zapnutí prosvítá logo Sapphire.
Konektory na záslepce jsou řešené podobně minimalisticky jako u referenční karty, jenom jeden ze tří DisplayPortů nahradil druhý konektor HDMI. V pravém horním rohu si pak můžete všimnout konektoru pro přídavné systémové ventilátory.
Na další fotce je ještě vidět v pohledu ze strany. Hned vedle něj je ještě malý DIP switch pro přepínání BIOSů.
Druhý konektor je v zadní části karty, dokonce je kvůli němu vykrojené žebrování pasivu.
A tady je ještě detail na asi nejdiskutovanější část karty při „únicích“ fotek předprodukční karty – přídavné napájení. Jen ty tři osmipiny dávají dohromady teoretické papírové maximum 450 W a dalších 75 W se může do karty dostat přes konektor PCIe. Aspoň v základu to určitě potřeba není – tam by si karta ještě vystačila s kombinací dvou osmipinů a PCIe (375 W). Jestli by to ale stačilo i při přetaktování, se podíváme podrobněji v dalším článku.
Kartu jsme si představili, pojďme na testy.