Hlavní stránka Hardware Grafické karty Taktujeme GeForce GTX 1080 Ti: s vodou na hranici možností
Taktujeme GeForce GTX 1080 Ti: s vodou na hranici možností
autor: Z. Obermaier , publikováno 17.5.2017
Taktujeme GeForce GTX 1080 Ti: s vodou na hranici možností

V dnešním článku vám představíme taktování velkého Pascalu, neboli čipu GP102, na kartě GeForce GTX 1080 Ti. Vezmeme nejlevnější model od Asusu, vyzkoušíme taktování na vzduchu, poté jej osadíme vodním blokem, vyměníme BIOS a vypneme limity. Výkonnější referenci GeForce GTX 1080 Ti najdete jen těžko (2,1 GHz).


Co brzdí GTX 1080 Ti?

Taktujeme GeForce GTX 1080 Ti: s vodou na hranici možností

Architektura Pascal a její Boost 3.0 je celkem složitá technologie, kterou popisovat nebudu, jelikož jsem to už udělal v jednom předchozím článku. Tedy jen hodně zevrubně, v prvním okamžiku zátěže, jádro nastaví nejvyšší možnou nastavenou frekvenci, kterou po chvilce "shodí" některý z omezovačů. Omezovačů je několik. První je Temp limit, který jak název říká, sníží takty, pokud je dosažená maximální teplota jádra. Druhý je Power Limit, jehož funkce je opět zřejmá - sníží takty po dosažení nastaveného TDP aby se do něj karta vešla. Třetí je Voltage Limit. Tato funkce značí, že vaše karta by klidně šla i výše, ale brzdí ji nízko nastavené napětí. Zde může pomoci navýšit napětí jádra, čímž v Boost 3.0 vždy navýšíte také takty, pokud vám naopak frekvenci zase nesníží Temp nebo Power Limit. Některé karty mají také monitoring OV Limit, neboli přepětí. Pokud vaše karta naráží na tento, tak zcela určitě nezvyšujte napětí.

První screenshot ukazuje normální situaci, karta je na defaultu. Jak je vidět, takty GPU se perou s limitem spotřeby a napětí. Omezení teplotou se neprojevuje, jelikož chladič stíhá vše chladit s přehledem. Frekvence jádra tedy omezují oba limity současně.

Taktujeme GeForce GTX 1080 Ti: s vodou na hranici možností

První co zkusíme bude posunutí limitu TDP +20 procent. Tím se nám teoreticky posune limit spotřeby, tedy by do něj karta už neměl "narážet", a jelikož nějaký limit musí být vždy, protože kartu nebrzdí spotřeba, je na řadě logicky limit napětí (a nebo také teploty). Což také dokládá další screenshot...

Taktujeme GeForce GTX 1080 Ti: s vodou na hranici možností

Třetí pokus je nasnadě, zvýšíme napětí. Co se stane, asi už tušíte. Pokud zvýšíme napětí výrazně, karta musí zákonitě začít narážet opět na limit spotřeby. Což se také stalo na našem třetím obrázku...

Taktujeme GeForce GTX 1080 Ti: s vodou na hranici možností

Z toho plyne, že GeForce GTX 1080 Ti omezuje v prvé řadě napětí, tedy jeho nízká hodnota. Karta by chtěla na vyšší frekvence ale limit ji nepustí, hned za napětím je to TDP karty. V případě, že tedy zvýšíme napětí - karta se automaticky posune na vyšší frekvence, jelikož takhle Boost 3.0 funguje (každý frekvenční krok má své napětí). Tím ale opět začne ještě razantněji narážet na limit spotřeby. Uděláme tedy jedinou možnou věc, posuneme limit TDP. A takhle bychom mohli postupovat do nekonečna, což ale nejde - víc než +20 procent TDP posunout nejde. Praxe říká toto ...

Taktujeme GeForce GTX 1080 Ti: s vodou na hranici možností

Přetaktovaná GeForce GTX 1080 Ti na maximum na vzduchu - omezení je TDP. Problém, který musíme odstranit v prvé řadě je omezení TDP. Pokud navíc můžeme hýbat výrazněji napětím (nějakým modem nebo nástrojem), je odstranění limitu TDP stěžejní.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
49 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 22.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.