V táboru Intelu je poslední dobou neklidno a i skalní příznivci této strany mají poněkud obavy, co bude vlastně následovat. Architektura NetBurst použitá u současných jader Prescott se moc nevyvedla, protože v daleké minulosti Intel spekuloval o tom, že dnes už bude mít dávno 4 a více gigahertzová CPU (Central Processing Unit).

Nic takového se nakonalo a Intel sužovaný tím, že po letech opět nedrží výkonnostní rekord  sahá k opatřením, která jsou sice logická, ale dlouhodobě nesmyslná. Řeč je o neustálém zvyšovaní cache procesoru, která daný procesor značně prodraží. Nedávno Intel uvedl novou sérii Pentium 4 600, která má oproti starší pětistovkové řadě dvojnásobnou L2 cache, která má dopomoci k vyššímu výkonu.

Použil jsem tedy rovnou nový kousek z této série a byl jsem opravdu zvědav, jak se v konkurenci Athlonu 64 ukáže. Osobně chci za své peníze co možná největší výkon a vůbec mi nezáleží na tom, jestli to bude Intel či AMD. První nepříjemná věc, kterou musím zmínit, je cena použitého modelu Pentia 4 630 (3GHz), která se vyšplhala na hranici 7 tisíc s DPH, což už není zrovna zanedbatelná částka. Pro informaci je to o 20% více než u Pentia 530J (revize E), ale dá se očekávat, že nová série 600 půjde časem s cenami dolů. Samotný Intel má stanoveny téměř shodné ceny, ale jako obvykle něco jiného je stanovená cena výrobcem a něco jiného krutá realita tržního světa.

Samotný model podporuje samozřejmě i nové instrukce SSE3 a EM64T, což je technologie, která najde využití v novém 64-bitovém operačním systému Microsoftu se kterým velmi dlouho otálel. Není však důvod panikařit a hromadně nakupovat tento systém, protože zatím není dostatek aplikací a her, které by tento přechod ospravedlnily. Výhoda 64-bitů je nesporná, ale v současné době nezbývá nic jiného než čekat.

Intel má krom méně povedených jader Prescott také velmi silnou zbraň v podobě mobilního Pentia-M, které dokáže po přetaktování hravě zatočit s tím nejvýkonnějším procesorem Intelu Pentiem 4 3.73GHz EE. Do nedávna byl problémem nedostatek základních desek pro tento procesor, které navíc nedisponovaly nejmodernějšími technologiemi jako je PCI Express nebo duální paměťový řadič, avšak i přes tento handicap dokáží potrápit ty nejvýkonnější Intel Pentia 4 a AMD Athlony FX.

S příchodem nové mobilní platformy Sonoma společnosti Intel se snad dočkáme i desktopových základních desek, které už nebudou mít žádná omezení a ukáží Pentia-M v plné zbroji. To ale není obsahem tohoto srovnání, i když se jedná také velmi zajímavé téma na které si pravděpodobně také posvítíme.

- kliknutím zvětšíte -

Použitá základní deska je velmi solidní model společnosti DFI s čipsetem Intel 925X, který je sice už překonán co se týká vybavenosti, ale ve výkonu jasného přemožitele zatím nemá ani v nových čipsetech i945/955. Konkrétně se jedná o model LanParty 925X-T2, který je určen pro procesory LGA775. Tato deska samozřejmě vyžaduje paměťové moduly DDR2, a tak jsem použil osvědčené moduly Corsair Value Select, které pracují na 533MHz a dají se sehnat za velmi rozumnou cenu. Základ sestavy Intel je tedy velmi solidní a my přejdeme dále k platformě AMD.

Společnost AMD svými Athlony 64 velmi tvrdě atakovala Intel, který si najednou neví rady a je ve velmi těžké pozici. Samozřejmě samotná společnost má problém jen s výkonnostní stránkou svých procesorů, protože objemy prodeje má stále o mnoho větší než AMD, které vedle Intelu vypadá jako jeho chudý příbuzný. Poměr se stále vyrovnává, takže jednou se opravdu můžeme dočkat rovnocenných partnerů i v oblasti prodejů.

AMD má jeden zásadní problém, kterým je zvučné jméno Intelu. Sám se setkávám s uživateli, kteří chtějí systém na procesoru Intel, ale důvod sami neznají. V odpověď zazní jednoduše: "Je to prostě Intel". Jméno zase jednou znamená víc než cokoli jiného. Ovšem netvrdím, že AMD je ve všech disciplínách nejlepší, protože také není. Pokud bych si vybíral systém na specifické aplikace, které častokráte více sedí Intelu, tak bych ho také neváhal vzít. Dnes nás ale zajímají hry, které vyžadují opravdu výkonné CPU.

Procesory AMD jsou rozděleny do dvou enkláv, z nichž jedna představuje low-endové Semprony, které existují jak pro starší socket A, tak i pro novější socket 754, který bude i nadále domovem těchto levných procesorů. Zlí jazykové prorokovali brzký úpadek socketu 754, ale s příchodem nového mobilního procesoru Turion 64 svitla nová naděje a je možné, že se bude opakovat situace s Pentiem-M i na této platformě. Značná výhoda AMD však spočívá ve velkém kvantu kvalitních základních desek, které snad s tímto procesorem půjdou zprovoznit jednoduchým updatem BIOSu.

Do testu byl vybrán prodejní hit AMD Athlon 3000+ s jádrem Winchester, které je založeno na 90nm technologii SOI a jde velmi dobře taktovat až na hranici top modelů řady FX. Bohužel má oproti řadě FX jen 512kB L2 cache, takže stejného výkonu se nedočkáme (bráno na stejné frekvenci). Za malou chvíli dorazí na trh nové jádro Venice, které jde podle prvních ohlasů taktovat až na hranici 3GHz, což už představuje opravdu solidní výpočetní sílu, která s přehledem porazí úplně každý single-core procesor v libovolné disciplíně.

- kliknutím zvětšíte -

Základní deska je opět velmi povedený kousek, ale tentokráte od společnosti MSI a jedná se rovnou o top model K8N Diamond na čipsetu nForce 4 SLI. Tento čipset se opět nVidii mimořádně povedl a pokračuje v nastoleném směru vysoké kvality. Deska sice není tak overclocking-friendly jako top model od DFI, na který jsme se podívali v článku DFI LANPartyUT NF4 Ultra-D - základ, jaký jsme tu ještě neměli - komponenty třeste se!, ale pro naše potřeby bohatě postačí.

Jak najít v grafech své CPU

Samozřejmě většinu uživatelů bude zajímat jestli se GeForce 6600GT hodí právě k jejich CPU. Znalý uživatel si najde v grafech právě to co potřebuje, ale teď se pokusím poradit těm, kteří si nejsou jisti na jaké výkonové hladině se jejich CPU pohybuje.

V následujícím grafu jsou přiloženy výsledky procesorů na jednotlivých testovaných frekvencích v programu Super Pi, který počítá velmi známou konstantu pi (Ludolfovo číslo) na velký počet desetinných míst (až 33 500 000). Tento test sice nemá s hrami nic moc společného, ale pro základní orientaci postačí. Stáhněte si tedy tento zajímavý prográmek a udělejte si svůj vlastní výsledek (při nastavení 2M).

Držte se však jednoho zásadního pravidla, pokud vás výsledek bude horší než 140s, tak pro vás koupě GeForce 6600GT nebude mít příliš velkého významu a raději investujte do levnější GeForce 6600 nebo nového CPU. Když si porovnáte výsledky z her a ze Super Pi, tak snadno zjistíte, že nějaká spojitost tady je.

Testovací sestavy

Do testu tedy máme dva systémy založené na jiných typech platforem. Budeme tedy posuzovat jak si tyto systémy poradí s oblíbenými herními hity, které jsou vysoce náročné na výkon CPU. Oba systémy jsou shodně osazeny 1GB Ram (2x512MB v dual-channelu) a mají rovněž shodnou grafickou kartu Leadtek GeForce 6600GT na základních frekvencích. U Pentia 4 630 je nutné použít pamětí DDR2, které mají o něco vyšší propustnost, což se ale u her projeví jen minimálně.

V případě Athlonu 64 moc nezáleží na vysoké FSB při přetaktování, takže výsledná frekvence téměř přesně odpovídá modelům s vyšším multiplikátorem, ale taky zde je jedna výjimka v podobě modelů řady FX, která má 1MB L2 cache a totéž platí u Athlonu 64 4000+, kde se v podstatě jedná o přeznačený Athlon FX-53.

Pentiu 4 630 zvýšená FSB pomůže, takže na stejné frekvenci by mělo být o něco výkonnější než modely se základní FSB na 200MHz (4x200MHz). Stejně tak by se měla projevit větší cache L2 (2MB).

Pro oba systémy jsem použil dodávaných boxovaných chladičů, ať jsou podmínky stejné. Paměťové moduly jsou nastaveny podle SPD a žádné agresivnější časování jsem neuplatňoval. Oba systémy pracovaly na čisté instalaci Windows XP SP2 s posledními ovladači dané platformy, takže podmínky úspěšného testu jsou splněny. Jako doplnění uvádím, že bylo potřeba updatovat BIOS DFI základní desky, jelikož starší verze měla s novým Pentiem problémy. Ovladače grafické karty jsou klasicky verze 71.84 WHQL.

Grafická karta je tedy GeForce 6600GT pro sběrnici, konkrétně se jedná o model Leadtek PX6600GT THD. Tento model je tedy obyčejná varianta se základními takty 500MHz pro jádro a 1000MHz pro paměti GDDR3. Srovnání s konkurencí vidíte v tabulce, kde je přítomen i Radeon X700Pro a levnější GeForce 6600.

Testy jsou prováděny v rozlišení 640x480, 1024x768 a 1600x1200, kde nejnižší rozlišení ukáže výkon samotného procesoru, který není brzděn grafickou kartou. V nejvyšším rozlišení se naopak projeví limitace samotné grafické karty.

Doom 3 dopadl jednoznačně ve prospěch AMD, ale rovněž je zajímavé pozorovat rozlišení 1600x1200, kde se framerate na Intelu pohybuje podstatně níže než u AMD. Samozřejmě je to nepodstatné, neboť v obou případech je hra nehratelná.

FarCry trošku pomůže Intelu k pár kladným bodům, protože se zde nekoná takový propadák jako v předchozím případě u hry Doom 3. Opět je zajímavé pozorovat rozlišení 1600x1200, kde je platforma Intel limitována na 12FPS.

Half-Life 2 ukazuje, že i Intely jsou zde důstojným soupeřem a nemusí se za svůj výkon stydět. V testech jsou záměrně vybrána dema, která výrazně zatěžují procesor, což je vzhledem k povaze tohoto článku logické.

UT 2004 ukazuje, že v případě mapy Torlan (ONS) a zapnutí všech 16 botů Intel na AMD prostě nestačí. Tato hra je na GeForce 6600GT hratelná i v rozlišení 1600x1200 s FSAA, ale k dokonalému komfortu je třeba 60+ FPS.

Jsou výsledky nějakým zásadním překvapením? Odpověď zní ne. Intelu se skutečně daří ve hrách o poznání hůře než AMD. Jediné modely Intelu, které zachraňují čest na tomto poli patří do rodiny EE (Extreme Edition někdy rovněž označované v žertu jako Extreme Expensive). Potvrzujícím faktem jsou také renomované zahraniční servery, které ve valné většině používají jako testovací systémy pro oblast grafických karet právě AMD platformu.

Skalním příznivcům Intelu se to líbit nemusí, ale AMD na tomto poli skutečně vede, což ovšem neznamená, že takto s přehledem porazí procesory Intelu ve všem, to opravdu ne. V práci s multimédii zase většinou vede Intel a AMD ho jen stěží dohání. Pokud chcete ultimátní herní mašinku, tak se rozhodně vyplatí šáhnout po procesoru Athlon 64, který dneska ukázal, že opravdu umí.

Další věc, kterou je třeba vzít v potaz, se týká cen obou procesorů a zde opět AMD chytá kladné bodíky, protože dnes testovaný Athlon 64 3000+ stojí velmi pěkných 4500 s DPH, což je o poznání levněji než celých 7000 u Pentia 4 630. Konečný verdikt tedy je ve prospěch AMD, ať se někomu líbí či ne.

Jak je vidět ze samotných grafů, tak i GeForce 6600GT lze s dostatečně výkonným procesorem donutit ke slušným výkonům a ve spojení s dnes testovaným Athlonem 64 budou po přetaktování tvořit dokonalý pár, který vám nějaký ten pátek vydrží a zahrajete si beze stresů i nejmodernější hry. Samozřejmě pokud někdo zvolí Intel, tak zásadní chybu neudělá, protože i s tímto procesorem lze bez problému zvládnout nejnovější hry.

Základní desku DFI zapůjčila firma Ridea distribution, které tímto děkujeme

Další články v kategorii

• Asus TUF RX 6800 XT O16G Gaming v testu: skvělá a drahá karta
• MSI GF RTX 3060 Gaming X 12GB: když výrobce cena netrápí
• Radeon RX 6700 XT v testu: adekvátní odpověď od AMD
• Nejste z USA? Stejně nám plaťte! Je tady už digitální daň?
• RTX 3060: Mining Hashrate a Resizable BAR na Intel X299